Volí se nový šéf světového olympismu: Žena, princ, syn slavného otce… Jasný favorit není
Může to být velká revoluce, nebo taky ne. Čtvrteční volba nového prezidenta Mezinárodního olympijského výboru ukáže, jakým směrem se zastřešující sportovní hnutí vydá. Změní se zásadně současný systém pořádání Her? Bude poprvé do čela tak významné sportovní organizace zvolena žena? A jaké jsou vlastně zásadní otázky, které bude muset jeden ze sedmi kandidátů v budoucnu řešit? Volba, jejíž systém mnozí přirovnávají ke konkláve, má začít v 15 hodin.
Je to symbolické. Poblíž místa, kde vznikly olympijské hry, se ve čtvrtek rozhodne o budoucnosti olympijského hnutí. V řeckém letovisku Costa Navarino, které se nachází nedaleko Olympie, proběhnou volby nového prezidenta či prezidentky Mezinárodního olympijského výboru. Zajímaví jsou jak kandidáti, tak samotná volba.
Členové MOV, kterých je 109, budou vybírat ze sedmi kandidátů. Těmi jsou, abecedně řazeni: Sebastian Coe (šéf Světové atletiky), Kirsty Coventryová (ministryně sportu Zimbabwe), Johan Eliasch (šéf Mezinárodní lyžařské a snowboardové federace), jordánský princ Fajsál Husajn (člen rady MOV), David Lappartient (šéf Mezinárodní cyklistické unie), Juan Antonio Samaranch mladší (místopředseda MOV) a Morinari Watanabe (šéf Mezinárodní gymnastické federace).
Ačkoliv na řadě důležitých otázek se kandidáti shodnou, v jiných jsou mezi nimi velké názorové rozdíly. Mezi velká témata, kterým budou muset v případné nové funkci čelit, patří genderová otázka a začlenění transgender sportovců. Jak to bude dál s ruskými a běloruskými sportovci? Kdo bude hostit olympijské hry v roce 2036, kde jsou mezi kandidáty například Indie a Katar? Řešit bude muset také dopady změn klimatu na pořádání velkých sportovních akcí. Nebo zda na olympijské hry začlenit e-sporty.
Různé vize pro budoucnost MOV
Témat a problémů, kterým bude muset současný sport čelit, je ale ještě mnohem víc. Jaké jsou tedy hlavní postoje kandidátů?
Coe si udělal dobré jméno jako šéf organizačního výboru olympijských her v Londýně 2012. Jeho cílem je globalizace sportu a vytvoření rovných podmínek, tedy aby menší sportovní federace měly přístup ke stejným technologickým nástrojům jako ty velké. V posledních letech se často střetával ve svých názorech se současným prezidentem MOV Thomasem Bachem hlavně v otázce Ruska, ať už šlo o státem podporovaný doping či invazi na Ukrajinu. Problémem je také jeho požadavek na udělování peněžních odměn olympijským medailistům.
Coventryová představila vizi řešení nerovného zastoupení žen ve vedoucích strukturách, v níž tvrdí, že ženy by ve světě sportu neměly být výjimkou. Ze všech kandidátů je jednačtyřicetiletá dvojnásobná olympijská vítězka v plavání nejmladší.
Eliasch, úspěšný švédský podnikatel žijící ve Velké Británii, si jako hlavní témata stanovil udržitelnost, zejména pak co se týká zimních sportů, a implementaci technologií včetně umělé inteligence, a to i v řízení akcí. Tím se odlišuje od všech ostatních kandidátů, kteří zastávají tradičnější přístup.
Husajnovým cílem je větší zapojení členů MOV do rozhodování, na rozdíl od autoritářského stylu spojeného s Bachovým řízením. Jde mu také o to, aby Afrika a Latinská Amerika měly větší šanci pořádat olympijské hry.
Lappartient se od ostatních odlišuje hlavně v tom, že chce vytvořit regionální tréninková centra v Africe, Latinské Americe a Asii, aby sportovci z těchto zemí měli stejné možnosti tréninku jako sportovci ze zemí bohatších na zdroje.
Samaranch junior ocenil Bachovu práci, zároveň ale zdůraznil, že MOV se musí rychle vyvíjet, aby se přizpůsobilo současným výzvám, jako je digitalizace a udržitelnost. Současně naznačil i svůj postoj k ruské otázce, když zdůraznil důležitost neutrality MOV. „Jakmile se začneme stavět na nějakou stranu, zničíme to, co dělá Hry speciálními.“
Asi nejradikálnější v inovacích je Watanabe. Japonec navrhuje, aby se olympijské hry konaly současně v pěti městech na pěti kontinentech a aby se na nich uskutečnilo celkem 50 disciplín. Cílem je decentralizovat olympijské dění a dát více zemím možnost hostit sporty, v nichž vynikají.
Podmínky: mladší 70 let, více než polovina hlasů
Do hry může vstoupit ještě jeden důležitý faktor, a tím je věková hranice 70 let. Prezident MOV totiž nesmí být starší, než je tato hranice. Uplatnit lze ještě výjimku na další čtyři roky. V případě Coea by ale ani to nestačilo, aby naplnil celý osmiletý mandát. Brit by ve funkci mohl být pouze šest let, pokud by nedošlo ke změně tohoto pravidla. Výjimku by museli uplatnit i Watanabe (66), Samaranch mladší (65) a Eliasch (63).
O novém prezidentovi rozhodne volba, která má přísná pravidla. Nový šéf MOV musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Pokud toto nenastane, v každém kole vypadne kandidát s nejmenším počtem hlasů, přičemž pořadí ostatních se hlasující nedozví. Při sedmi kandidátech je tak ve hře až šest kol hlasování.
Navíc platí, že se do volby nesmí zapojit současný prezident Bach (ten pouze v případě nerozhodného stavu) a také členové MOV ze stejné země jako je kandidát na nového šéfa. Všichni hlasující také musí při vstupu do volební místnosti odevzdat veškerá elektronická zařízení, aby volba nebyla ovlivněna.
Nový prezident či prezidentka bude do funkce uveden 23. června a bude mít mandát do roku 2033.
Kandidáti na šéfa MOV
Sebastian Coe (Brit.) - šéf Světové atletiky
Kirsty Coventryová (Zimbabwe) - ministryně sportu
Johan Eliasch (Švéd.) - šéf Mezinárodní lyžařské a snowboardové federace
Fajsál Husajn (Jordánsko) - člen rady MOV
David Lappartient (Fr.) - šéf Mezinárodní cyklistické unie
Juan Antonio Samaranch mladší (Šp.) - místopředseda MOV
Morinari Watanabe (Jap.) - šéf Mezinárodní gymnastické federace
Dosavadní prezidenti
Demetrius Vikelas (Řec.) - 1894-1896
Pierre de Coubertin (Fr.) - 1896-1925
Henri de Baillet-Latour (Belg.) - 1925-1942
Sigfrid Edström (Švéd.) - 1942-1946, 1946-1952
Avery Brundage (USA) - 1952-1972
Michael Morris (Ir.) - 1972-1980
Juan Antonio Samaranch (Šp.) - 1980-2001
Jacques Rogge (Belg.) - 2001-2013
Thomas Bach (Něm.) - 2013-2025
