"Volfíci" z Číny málem neodletěli
Kolem nich pobíhal trenér s vysílačkou v ruce. "Hele kluci, za deset minut v loděnici. Rychle!" křikl na ně. Stříbrní deblkanoisté si triumf nemohli moc vychutnat.
Na rozdíl od Štěpánky Hilgertové letěli domů ještě v pátek v noci.
"Následující program máme rozplánovaný na pět minut. Nemůžeme si dovolit ani na chvilku zaváhat. Jinak je to v háji," usmál se Jaroslav Volf, háček z úspěšné dvojice. Kousek předním rychle mašíroval Ondřej Štěpánek. Zrovna chvátali z tiskové konference.
A kouč Mohout každou chvíli do vysílačky pravil: "Jasně, za pět minut jsme tam!" Vodáci v legraci mluvili o tom, že teprve teď začíná pravý závod. Takový kulový blesk. "Jestli to stihneme, bude to za pět minut dvanáct," smáli se.
Odlet totiž byl plánový na 23:55 (podle čínského času). Přitom ještě v půl sedmé večer byli na kanálu a rychle balili lodě. A ty se musely stejným letem přepravit do Prahy.
Volf se Štěpánkem měli zavazadla v českém domě, v centru Pekingu. Tam museli ještě absolvovat oslavu se sponzory, další televizní rozhovor a až potom mohli vyrazit k letišti.
To je přitom kousek od kanálu… Takže se zase vraceli. "Ale jinak to nešlo zařídit," řekl Jan Martinek, mluvčí ČOV. Podle smlouvy se totiž zástupci sponzorů musí se sportovci potkávat.
Bez nervů byla kvůli letadlu Hilgertová. Aby se nemusela zbytečně stresovat, především z možného zdržení při dopinkové kontrole, tak si letenky přeobjednala až na další den. Ale po neúspěchu si pak možná přála, aby mohla z Pekingu zmizet dřív…
