Phelps: Nejlepší olympionik historie
Když si přišel pro svou poslední pekingskou medaili, na obří televizní obrazovce nad stupni vítězů běžel sestřih záběrů osmi kroků jeho olympijské mise.
Byly to obrázky, které vstoupí do sportovní historie. Ve Vodní kostce bylo překonáno celkem 25 světových rekordů, plavecké soutěže přinesly mnoho hrdinů, vzpomínat se ale bude pouze na ušatého kluka z Baltimoru. Na Michaela Phelpse, nadpozemské zjevení, které dobylo zeměkouli.
Už deset metrů před cílem dnešního polohového závodu na 4x100 metrů zvedl ruce. Už věděl, že parťák Jason Lezak jako první zastaví časomíru. Bylo 11:10 místního času. Neděle 17. srpna 2008.
To datum je milníkem ve sportovní historii. A Phelps to věděl. Usmíval se, objímal se s kolegy i soupeři. Čestné kolečko kolem bazénu trvalo snad půl hodiny.
Bazénové soutěže na olympiádě dávno skončily, ale z hlediště neodešla ani noha, fotografů naopak přibylo.
V ochozech seděla i žena, kterou chtěl Phelps vidět nejvíc ze všech. Jeho matka. Deborah Phelpsová. "To je člověk, kterého chci teď obejmout," řekl Američan.
Prodral se k ní nedbaje překážející fotografy. Dlouze ji objal a políbil, stejně jako své dvě sestry vedle. Dojetí všech bylo cítit i z televizních záběrů. "Pekingská olympiáda je svědkem nejlepšího olympionika historie," znělo z úst hlasatele do mikrofonů. Všichni aplaudovali vstoje.
Pro poslední zlatou medaili si přišel s pravou rukou nad hlavou. Nohu si opřel o stupně vítězů, jako by se nemohl dočkat, až na ten stupínek poosmé vystoupí.
Všichni členové štafety se chytili za ruce a krok vzhůru udělali naráz. Jako tým. Phelps dostal medaili jako první. Byl nejlepší. V kapse předchozích sedm cenných kovů ale neměl. Fotografové ve Vodní kostce čekali na záběr olympiády marně.
"Nemám slov. Už nikdy nic podobného neuvidíme," vystihl to na tiskové konferenci slavný Australan Grand Hackett. Před novináře Američan nepřišel se členy štafety, ale sám.
V místnosti nebylo k hnutí, na čtyři stovky novinářů jej přivítaly potleskem. "První otázka?" zeptal se moderátor. Ve vzduchu se objevil les rukou. Mluvil rozvážně, občas zavtipkoval, ale dojalo ho, jak jeho olympijskou misi prožívají v USA.
"Prý to sledovaly miliony lidí u obrazovek, v ulicích jsou lidé se stovkami vlajek, dokonce to hlasatel řekl do mikrofonu na stadionu New York Yankees. V Americe je kolem toho šílenství, já nemám slova," povídal.
Celý svět si o něm myslí, že snad přiletěl z jiné planety. Ale co si o sobě myslí Phelps sám? "Nevím," prohlásil. "Jsem jen strašně šťastný," řekl po chvíli.
Kdysi platil za neposedné dítě, ve škole mu dokonce učitelka řekla, že nikdy ničeho nedosáhne. To se ale šeredně spletla. Phelps dokázal takřka nemožné.
"Budu mít na to krásné vzpomínky, zůstanou mi plavky, fotky, oblečení, čepičky, brejličky a hlavně to budu mít do smrti v hlavě. Byl jsem součástí amerického týmu, součástí skvělé olympiády," vykládal.
Nikdo jiný nedokázal uplavat během jediných olympijských her 3200 metrů v bazénu při sedmnácti startech a v osmi finále vždy vyhrát, z toho jen jednou bez světového rekordu.
Olympijské hry v Pekingu už mají svůj příběh, aniž by skončily. Svůj příběh má i olympijská historie.
