Parkurový dědeček Whitaker (68) jako Váňa: Farmář, co leze po střechách
V nablýskaném světě luxusu a velkých peněz stále bojuje se soupeři, kteří by mohli být jeho vnuky. Britský parkurový jezdec John Whitaker ve svých osmašedesáti letech na Prague Playoffs znovu ukázal, že stačí, a se svým týmem Valkenswaard United stejně jako loni bojoval o vítězství v Super Cupu. Na nejvyšší úrovni závodí už téměř půl století, doma má i medaili z OH 1984 v Los Angeles.
I Josef Váňa, slavný nezmar českých překážkových dostihů, už byl v jeho věku dávno mimo aktivní kariéru. John Whitaker září dál, při Prague Playoffs zase ukázal, co dovede. V nedělních finálových kolech udělal jedinou chybu a i díky němu byl jeho tým ve hře o vítězství až do posledního momentu dramatického závodu.
„John je opravdu legenda, znám ho od čtrnácti let,“ říká o něm jezdkyně Anna Kellnerová. „Je naprosto neuvěřitelný jezdec, jeden z nejlepších, ne-li nejlepší. Historie jeho výsledků, a co je schopný dělat, porovnávat se s čtyřicetiletými mladíky, to je naprosto neuvěřitelné. Je to úplná legenda našeho sportu, všichni k němu máme obrovský respekt.“
Whitaker pochází z farmářské rodiny v Yorkshiru. V dětství se svým bratrem Michaelem jezdil po okolí s koňmi taženým mlékařským vozem.
„Byli jsme a pořád jsme farmáři. Můj strýček dojil krávy. My jsme ráno sebrali mléko a ještě před školou jsme ho rozváželi,“ líčil Whitaker v reportáži The Mail on Sunday. „Bylo to tak každé ráno, za každého počasí, dokud mi nebylo sedmnáct.“
Whitaker začínal na ponících, ale v roce 1976 ve svých jednadvaceti už závodil ve svém prvním parkuru. V roce 1984 získal spolu s bratrem Michaelem stříbrnou olympijskou medaili v týmovém závodě na Hrách v Los Angeles. John tehdy závodil se svým památným koněm Ryan's Son s nímž se piplal od svých osmnácti let, a závodili spolu dlouhých čtrnáct sezon.
Později závodil i na dalších pěti olympiádách, naposledy v roce 2016 v Riu de Janeiro. Whitaker je dodnes posledním britským jezdcem, který získal individuální medaili na světovém šampionátu, v roce 1990 skončil druhý s Miltonem, dalším ze svých osudových koní. Rok předtím s ním taky vyhrál mistrovství Evropy a Milton byl první kůň, který na závodech vydělal milion liber.
„Teď můžete vydělat milion za rok, ale tehdy to byla velká věc,“ vzpomínal Whitaker.
Je to tvrdý chlapík z farmy, tvrdohlavý a pořádně osobitý. Jeho kamarád Nick Skelton, který s ním zažil spoustu závodů, v rozhovoru pro časopis Kůň a pes vzpomínal, jak se Whitaker kdysi těžko srovnával s tím, že se na mistrovství Evropy nedostal do britského týmu.
„Nebyl moc šťastný, takže po pár drincích odešel do svého pokoje a hodil svoje rajtky z okna. Druhý den ráno ale zchromnul kůň jeho neteře Ellen, takže museli Johna vrátit zpátky do sestavy. Musel se vrátit na hotel a pro rajtky se vyšplhat na střechu. Je taky docela škrt. Za čtyřicet let mi koupil čtyři drinky. Těším se na delší dekádu, možná mi koupí pátý.“
Whitaker v dnešním světě parkuru, kde do koní investují nejbohatší rodiny světa v čele s Gatesovými, Spielbergovými či Springsteenovými, skutečně nepatří mezi jezdce s největšími možnostmi.
„Dobrý kůň dnes stojí miliony a chce ho každý. Utratit tolik si nemůžu dovolit, takže je pořád musím kupovat mladé a vychovat si je,“ líčí Whitaker.
Svého současného hvězdného koně celým jménem Equine America Unick Du Francport koupil před několika lety ve Francii. Koni, který prý nepohrdne čajem, přezdívá Frank. A spolu se drží na nejvyšší úrovni. Díky němu se Whitaker loni dostal po letech do nominace na mistrovství světa nebo do finále Světového poháru.
Už před rokem spolu taky bojovali na Prague Playoffs o vítězství. Whitaker svůj tým ve čtvrtfinále zachránil čistým kolem od nečekaného vypadnutí. Pak přispěl k vítězství v semifinále a ve finále jako první v historii akce předvedl dvě čistá kola.
„Překvapivě měl týden oba koně, které tu měl, ustájené u mě ve stáji, protože potřeboval někde počkat, takže jsem se s nimi dvakrát viděla. Je to neuvěřitelný charakter, neuvěřitelný jezdec a má můj velký obdiv,“ líčila tehdy Kellnerová.
Po roce se Whitaker vrátil na rozlučkové Prague Playoffs a Valkenswaard United stejně jako loni dělil od vítězství jen horší čas. A zatímco Josef Váňa ve své poslední Velké pardubické startoval krátce před dvaašedesátými narozeninami, Whitaker se pořád drží na vrcholu.
„Myslím, že jezdit pořád umím. A chci v tom pokračovat, co nejdéle to půjde. Necítím se být věkem omezený. Pořád jsem schopný se všem těm mladým klukům vyrovnat. A považuju to za jeden z mých největších úspěchů,“ řekl Whitaker.
