Smolaři Matuský vs. Stromský. Jak to bylo s místem v sedle šampiona Velké?
Smolná série slovenského žokeje Lukáše Matuského ve Velké pardubické patří historii. Muž, který před pár lety nemohl do tří ročníků za sebou kvůli zranění, v neděli slavnou steeplechase vyhrál s dvanáctiletým hnědákem Hegnusem a v emocích triumf věnoval své nedávno zemřelé mamince. Markovi Stromskému naopak Velká stále není souzena. O místo v sedle šampiona přišel za nejasných okolností.
Mohl být rád, že to přežil. V roce 2017 se Lukáš Matuský ráno probudil jako žokej do Velké pardubické, v jednom z rámcových dostihů ale spadl z Pyšného páva a na zemi mu kůň Tymián nasypal do obličeje drtivou ránu kopytem. Rok předtím se přitom zranil pouhý den před Velkou pardubickou a ještě sezonu dozadu dostal stopku týden před startem.
V neděli ale nechal všechny bolavé vzpomínky za sebou a na dvanáctiletém veteránu Hegnusovi zvládl v cílové rovině finiš proti Vandualovi s Playerem. A ve vítězných emocích mohl do nebe pozdravit svou maminku.
„Konečně to vyšlo, měl jsem pár roků dozadu neštěstí, vždycky jsem se nějak zranil. Teď jsem se dočkal moc dobrého koně, věděl jsem, že sedím na nejlepším koni v poli a Hegnus to prokázal,“ radoval se Matuský.
Štěstí pro jednoho, smůla pro druhého. A že si jí žokej Marek Stromský už v tomhle dostihu užil. Dvakrát projel cílem jako domnělý vítěz. V roce 2010 byl ale s Amant Grisem diskvalifikován, protože neprojel kolem točného bodu, a v roce 2015 ho s Nikasem stály vítězství stopy zakázané látky v těle koně. Ještě v červenci Stromský v Hegnusově sedle při první kvalifikaci pořádně prohnal loňského šampiona Velké Theophila a odhodlaně hlásil: „Tentokrát jsme prohráli, ale v říjnu to bude jinak.“
Stromský to trefil. Theophila porazil. Jenže na vítězného Hegnuse se z osmého místa díval z dálky. O místo v sedle nového šampiona, kterého ve Velkých Karlovicích trénuje Radek Holčák, během sezony přišel.
„Já sice skončil u pana Holčáka staršího, ale ještě den před tím jsme se s Radkem domlouvali, že Hegnuse pojedu. Pak mi nic neřekl a dozvěděl jsem se, že ho pojede Lukáš. A Radek pak ještě někde psal, že já Hegnuse jezdit nechtěl, což není pravda,“ uvedl Stromský.
Holčák zase tvrdí, že měl Stromský na sezonu smlouvu se stájí Nýzerov majitele Karla Zatloukala, a byl tak vázaný startem na Strettonovi.
„Pro nás se to blbě dělá, musíme čekat do poslední chvilky, jestli pan Stromský bude volný, nebo ne. Má jistotu, z druhé strany ale může taky o něco přijít. Byla to jeho volba,“ uvedl Holčák. „Čtrnáct dní zpátky jsem si ověřoval u pana Zatloukala, jak to s Markem je, řekl mně, že Marek jede Strettona. Marek říká něco jiného, to už je věc jich dvou. Nám to bylo podané takhle.“
V cíli se každopádně radoval Matuský. Je to poprvé od roku 1992, kdy ve Velké pardubické vyhrál jezdec ze Slovenska. Tenkrát to s Quirinusem dokázal Jaroslav Brečka, u něhož Matuský kdysi začínal s kariérou.
Velký návrat slaví také trenérský klan Holčáků. Radek připravil svého druhého vítěze po Maskulovi z roku 2002. Jeho otec František, legendární valašský mág, už má šampionů Velké pardubické pět. Hegnus stáji vynahradil loňské zklamání, kdy na start nemohl kvůli zdravotním problémům.
„Nemám slov, obrovská satisfakce, už loni byl Hegnus ve velmi dobré formě, strašně to bolelo,“ uvedl Holčák.
Velká pardubická kvůli hygienickým opatřením proběhla bez diváků. Na místě bylo jen 400 nutných lidí – jezdci, trenéři, veterináři, zdravotníci, funkcionáři či novináři.
„Necítíte ten adrenalin, atmosféru jako když jezdíte v cílové rovině naplno a slyšíte, jak diváci jásají a křičí. Je to smutné, nemáte komu zamávat, když vyhrajete,“ litoval Matuský.
