PŘÍMO Z LIPTOVSKÉHO MIKULÁŠE | První. Ne, třetí. Tak čtvrtý. Ne, druhý. Ani to ne, první. Zní to jako dohadování dětí při závodech u domu. Pro Jiřího Prskavce to ale byla realita sobotního finále na mistrovství Evropy. Nakonec po všech zmatcích, připsání a umazání šťouchů jemu i soupeřům může slavit svůj třetí titul mistra Evropy. Navíc poté, co dopoledne definitivně získal účastnické místo na OH v Riu de Janeiro.
Jaké byly chvíle od doby, kdy jste si vyjel letenku do Ria po finálovou jízdu?
„Měl jsem trochu problém, když jsem si vyjel OH v semifinále. Chodilo mi hrozně moc zpráv, bylo těžký se od toho odpoutat. Bylo to od všech lidí, líbí se mi to, když lidi přejí a gratulují, ale bylo těžký se koncentrovat na finále.
Bylo pro vás důležité potvrdit nominaci, že si ji opravdu zasloužíte?
„Je to krásný. A je to druhý největší závod sezony a já na něm opět dokázal vybojovat medaili a toho si cením. A teď, i když na OH nic nevyjedu, tak jsem tenhle rok už něco dokázal. Každý rok předvést takové výsledek je dobré.“
Vavřince Hradilka jste porazil o setinu.
„Zasloužil jsem si ji. Dal jsem šťoucha, ale pak mi to vyšlo dobře.“
Co jste prožíval mezi semifinále a finále?
„Obrovskou radost. Ale bylo to na etapy. Nejdřív byla obrovská, pak přišly protesty, nevěděl jsem, jestli do finále nepůjde ještě i Vítek (Přindiš), čímž by ještě nominace rozhodnutá nebyla. Pak to bylo oficiální, tak to ze mě spadlo ta nervozita. Věřil jsem si, šlo mi to tady. Kdyby se Vítek dostal do finále, tak by bylo o to těžší se zkoncentrovat. Takhle jsem si četl zprávy od lidí a byl jsem strašně rád…“
Nyní se Prskavec dozvěděl, že po protestech není druhý, ale posouvá se na první místo…
„Á, tak jsem vyhrál!!! Tak to je paráda! Kauzerovi prej dopsali štoucha, tak to je super!!!“
Takže: Vítej, zlatý hattricku…
„Tak je to krásný, je to samozřejmě ještě hezčí. O setinku… už jsem nemohl ani trochu zpomalit, musím říct. Je to paráda. Sice dneska obě dvě ty radosti byly až na druhý pokus, ale i tak se to počítá, jsem nadšenej. To nemohl být lepší den.“
Byl to bláznivý den?
„Bláznivý určitě. Já nevím, tohle je fakt hustý, prostě nevím, co říct.“
Byl to nejbláznivější v životě?
„To nevím. Myslím, že medaile z Prahy Troji byla asi taková nejbláznivější chvíle mýho života.“
Jste úřadující mistr světa, mistr Evropy. Pozice pro Rio nemůžu být jasnější a zároveň těžší…
„Noo. Jako nemůže, ale na druhou stranu já jsem na OH nikdy nestatoval a bude to velká neznámá. Těším se na to, samozřejmě udělám maximum pro to, abych tam byl perfektně připravenej a uvidíme, jak to tam zvládnu předvést.“
Která z těch tří zlatých je nejhezčí?
„Ta dnešní. Jak v semifinále, tak ve finále jsem dokázal něco, co jsem chtěl. V semifinále se mi splnil velký sen a ve finále jsem si ještě dojel pro titul mistra Evropy. No může to být lepší den? Nemůže.“
Je to i pořádná odměna pro vašeho otce, který stavěl trať, že vám ji postavil ideálně?
„Až mě překvapuje, jak moc se mi to povedlo. Asi se do tady těch loterií bude muset hlásit častějc.“
Odcházel jste z židliček pro medailisty a najednou jste mistr Evropy. A to vám bylo ještě blbé předtím vaše soupeře vyhazovat, když jste se dozvěděl, že na židličce opět máte sedět vy…
„Bylo mi blbý je vyhazovat, bylo by mi to blbý asi i kdybych byl mistr Evropy a věděl jsem, že vedu. Já si těch kluků strašně vážím a furt jsou starší, takže si nemůžu moc dovolovat.“
