PŘÍMO ZE SZEGEDU | Větší radost než kdyby získali medaili, měli Josef Dostál a Radek Šlouf ze čtvrtého místa v závodě deblkajaků na mistrovství světa rychlostních kanoistů v maďarském Szegedu. Bronz jim sice unikl o 23 setin vteřiny, vybojovali ale místenku do olympijského Tokia. „Mám jednu medaili ze singlu a k tomu bramborovou, ta se počítá aspoň za půlku,“ smál se Dostál, vicemistr světa na kilometrové trati. „Musím se pochlubit, že mám super odhad. Před měsícem jsem říkal, přítelkyni, že budeme čtvrtí,“ vykládal Šlouf.
Za cílem bylo v české lodi nejdřív ticho, pak se ale ozval jásot. „Pepa mi říkal, že tam nejspíš jsme, ale já byl tak strašně unavenej, že jsem se musel nejdřív vydejchat,“ chrlil ze sebe nadšený Radek Šlouf. Radoval se, teprve až výsledky naskočily na světelné tabuli.
„Radši jsem čekal, protože spustit tady radostnej řev, a pak se dozvědět, že jsme sedmí, to by se mi úplně nelíbilo. Proto odmala dělám kanoistiku, abych se na olympiádu dostal. Teď jsme místo pro Českou republiku vyjeli a já budu dál pracovat, abych se příští rok do Tokia opravdu podíval,“ radoval se Šlouf.
„Když jsme projeli cílem, myslel jsem, že jsme asi pátí a že tam teda jsme (na olympiádě), Radek mě ale trochu znervózněl, takže čtvrtý místo je nakonec hezký,“ řekl Dostál.
„Věděl jsem, že závod bude hodně dlouhej,“ řekl Josef Dostál. „Proto jsem to rozjel pomaleji, takticky. Chvilku nám pomohla vlna od Němců (pozdějších vítězů). V posledních 250 metrech jsme to neskutečně rozhulili,“ vykládal spokojeně.
Kromě radosti z olympijského místa pocítil Dostál maličko lítosti. Medaile byla vzdálená jen 23 setin vteřiny. „Vůbec to nemrzí,“ vypálil nejdřív Dostál. „No, trošku to škoda je... Poprvé od roku 2014 mám z mistrovství světa jen jednu medaili. Včera stříbrnou, dnes bramborovou, to se počítá aspoň za půlku,“ smál se. Hřejí ho ale dvě účastnická místa pro Tokio, která vybojoval.
„Já se zase musím pochválit, že mám super odhad,“ smál se Šlouf. „Před měsícem jsem říkal přítelkyni: Hele, myslím, že medaili mít nebudeme, ale budeme čtvrtí. A ono to vyšlo! Už před třemi lety jsem prorokoval, že budu mistrem světa do 23 let,“ smál se.
Dobrý odhad prokázal už tím, že přešel do tréninkové skupiny k Josefu Dostálovi a trenéru Karlu Leštinovi. „Já jsem potřeboval nový impuls, a výsledek ukazuje, že to bylo správné. Na druhou stranu jsem odešel od Honzy Součka (trenér čtyřkajaku), ale bez něj bych nikdy nebyl v Dukle a možná bych už kanoistiku nedělal.
