Sestry Satkovy spolu na pódiu: Splnil se nám dětský sen. Umí jít ale i přes mrtvoly
Je to krásný příklad sourozenecké lásky a maximální soudržnosti. Sestry Gabriela a Martina Satkovy si vždy vzájemně přejí úspěch a podporují se, i když se třeba té druhé zrovna v tu chvíli tolik nedaří. To ale rozhodně nebyl případ začátku Světového poháru vodních slalomářů v pražské Troji. Tam se jim totiž splnil dávný sen stát společně na stupních vítězů na mezinárodní akci. A vyšlo to, jak nejlépe mohlo, Gabriela brala v nové disciplíně krátký slalom vítězství, Martina byla druhá. „Že to vyšlo doma v Troji je strašně krásné,“ rozplývala se Martina.
Je to nová disciplína, která se v této sezoně ještě nikde nejela, až tento pátek v Praze-Troji. Krátký slalom, neboli vodní slalom na 14 bran, který nejrychlejším zabere do 55 sekund, zatímco jeho klasická podoba trvá zhruba o 40 sekund déle. A hned se v ní radovaly dvě české závodnice, dokonce sestry. Gabriela a Martina Satkovy patřily v pátek k nejlepším českým slalomářkám. Ony dvě v kategorii C1 (singlkanoe), Jiří Prskavec pak bral 5. místo na kajaku. Přesto by však Satkovy byly rády, kdyby na olympijských hrách i nadále zůstala tradiční podoba vodního slalomu.
Jak si užíváte to, že jste obě na stupních?
Gabriela: „Je to neuvěřitelný pocit, o to větší radost mám, že to můžu s Marťou sdílet. Já věděla, že když Marťa dojela první, budu to muset urvat, abychom si ten cíl mohly splnit. Když se to povedlo, zalila mě velká radost.“
Byl to váš dětský sen, stát takhle společně na stupních vítězů na mezinárodní akci?
Martina: „Myslím, že to byl dětský a momentálně i dospělý sen, aby se to povedlo. A že to vyšlo doma v Praze a hned první den, to je strašně krásné. Moc jsme si to přály a těším se na stupně vítězů.“
Gabrielo, bylo uklidňující, když jste vyjížděla na trať a věděla, že zlato bude v každém případě doma?
Gabriela: „Přesně tak, už jsem věděla, že je zlato v rodině, tak jsem byla úplně v klidu a mohla si tu jízdu užít.“
Martino, neříkala jste si v tu chvíli, že by mohla být Gabriela druhá, abyste vyhrála?
Martina: „Já myslím, že Gabča předvádí, že ona je pořád česká jednička. A když se mě v cíli ostatní holky ptaly, já jim říkala, že vyhraje o tři sekundy. A to se podařilo. Znám ji, vím, co v ní je, a pokud by nepřišla nějaká fatální chyba, tak ona takhle umí. Jsem ráda, že se na ni můžu dotahovat a máme se od sebe co učit, a že jsme to dotáhly na stupně vítězů společně, to je prostě dobré.“
Gabrielo, měla jste velmi náročný den, kdy jste absolvovala čtyři jízdy za šest hodin. Máte ještě nějaké síly?
Gabriela: „Teď už jich moc nezbylo, ale naštěstí už žádnou další jízdu nejedu a do soboty je dost času zregenerovat.“
Co říkáte na krátký slalom - nový formát závodu?
Martina: „Mně se to líbí, je to nová cesta, abychom měli víc disciplín. Myslím, že i diváky to baví. Snad to bude i na dalších závodech, máme rády i klasické závody. Takže když budou oba, tak to bude ideální.“
Gabriela: „Mě to moc baví. Přijde mi, že je to takové, že člověk musí víc riskovat a víc do toho jít, což je zase úplná změna. Strašně mě to baví. Mám na vodě ráda velké výzvy. Když jezdíme techniku, tak si ráda jezdím nějaké takovéhle složitější kombinace. Takže to, že to tady dneska stálo, mě potěšilo, protože to mám opravdu ráda.“
Zase to ale neodpouští chyby.
Gabriela: „Je to tak. Podle mě v tom je ta krása, že je to all in a buď to vyjde, nebo ne. Podle mě, když člověk riskuje a nevyjde to, tak aspoň se snažil a šel do toho naplno. Tak jsem to brala.“
Martino, kdy vás začala ségra porážet?
Martina: „Jsem sice starší, ale myslím si, že u nás ve sportu tři roky rozdíl není takový, máme tady i nějaké starší závodníky. Nevím, myslím si, když měla Gabča nějakých sedmnáct nebo něco takového. Ale každá jsme měly trošku jinou cestu, já jsem si možná nevybrala tu nejlepší. Teď se to snažím dohnat. Ale nejsem smutná, že se dotahuju na Gabču. Gabča je nejlepší, víceméně má číslo dva (ve světovém žebříčku) a není za co se stydět. Jasný, možná by to byl nějaký můj sen být v jejím čísle, ale jak říkám, každá jsme měly trošku jinou, a mně se to třeba nepodařilo tak, jak bych chtěla, ale jsem ráda, že teď můžu být tady.“
Gabriela: „Myslím, že se Marťa moc podceňuje. Neřekla bych, že přišel čas, kdy bych já ji začala porážet. Myslím, že se pořád porážíme navzájem, akorát všichni nevidí všechny závody. A Marťa pořád říká, jak já jsme jednička a ona dvojka. Myslím, že jsem obě velké jedničky a že jednou vyhraje jedna, podruhé druhá. Neřekla bych, že bych byla extra lepší. A chci, aby to věděla i ona.“
V čem jste nejvíc rozdílné?
Gabriela: „Marťa je dobrá v organizaci.“ (směje se)
Martina: „Myslím, že co se sportovní stránky týče, dříčky jsme obě. Ale možná v těch věcech okolo, jak zvládat složité situace. Ale to by bylo na dlouho.“
Ségra nezvládá složité situace?
Martina: „To ne, ale…“
Gabriela: „Já je spíš vytvářím.“
Martina: „To je opravdu na delší povídání. Na jednu stranu jsme si hodně podobné, na druhou v hodně věcech odlišné. Ale myslím, že to je to, proč se doplňujeme a proč se máme co jedna od druhé učit a proč si jsme schopné pomoct v různých situacích.“
V čem jste naopak nejvíc stejné?
Martina: „Bojovnice.“
Gabriela: „Ano, jsme bojovnice, takové urputné. Nenecháme si něco vzít a vždycky jdeme přes mrtvoly, což si myslím, že je ve sportu důležité, zatnout zuby a jít do toho.“
Jak se vzájemně hecujete?
Gabriela: „Marťa nepotřebuje hecovat.“
Martina: „Asi ne. Je to pro nás přirozené. Pro nás všechny sourozence vždycky bylo všechno výzva, vždycky jsme se museli o všechno tak trošku prát a myslím, že se hecujeme, aniž bychom to museli nějak vyvolávat.“
Je možné, že by jednou mohl tenhle krátký závod nahradit na OH i ten dlouhý. Když byste si měly vybrat mezi klasikou disciplínou a touhle, kterou byste volily?
Gabriela: „I když mě to hrozně baví, tak jsem asi pořád za ten delší, kde je to trošku míň risku, trošku víc jistoty a dá se to zachránit. Protože ono to takhle vypadá dobře, ale na olympiádě by se mi určitě nelíbilo riskovat tolik. Vím, jak to bolí, když to nevyjde. A jít do takového risku, obětovat tolik roků přípravy pro tohle by se mi asi nelíbilo. Takže v tom mám pak ráda tu větší jistotu.“
Martina: „Nejsem ještě schopná rozhodnout, protože je to první závod na světové úrovni. Ale asi jsem taky zatím víc pro ten delší. Ale kdyby byly oba, tak je to super, že jedno je větší výzva, a to druhé to, na co trénujeme. Možná se tam ukáže víc, jak má člověk natrénováno a že je ten nejlepší.“
To je ideální verze, mít tam obě varianty?
Martina: „To je to ideální.“
Gabriela: „A mít tam tři závodníky z Česka.“
