Měla být už dávno v jiných sférách, jenže plavkyně Simona Kubová získala nový drajv, s kterým odmítá opustit profesionální vodní vesmír. Letošní mistrovství světa navíc v sobotu začne v Budapešti, krásném městě na Dunaji, na které má několik milých vzpomínek. Půl roku cestovala po celém světě, vstřebávala myšlenky kanadského kouče Toma Rushtona. „Kdyby se povedlo finále, bylo by to úžasné,“ říká znakařka.
Je to město, které ji před pěti lety pohladilo jako kouzlo. Na světovém šampionátu 2017 se Simona Kubová, startující ještě jako Baumrtová, smířila sama se sebou. Nechala za sebou vztek z věčně marných pokusů o medailový úspěch, a v bouřící Duna Areně tehdy plavala životní závody, včetně národního rekordu a finále na znakařské stovce.
„Jsem ráda, že je to v Budapešti, ten bazén mám hrozně ráda, potěšilo mě, když to změnili z Japonska sem. Pro mě jsou to vždycky nové výzvy, každý rok je vždycky v něčem jiný. Jsem závodní typ, ráda závodím, těším se, že se můžu porovnat s těmi nejlepšími,“ líčí Kubová.
Zmatky kolem covidové pandemie posunuly šampionát původně plánovaný na rok 2021 do japonské Fukuoky na letošek, a mezinárodní federace FINA si zařídila atraktivní nouzovku, Budapešť s ikonickou Duna Arenou – jakousi plaveckou obdobu fotbalového Wembley.
Kubová už několik let zvažovala, že už plaveckou dřinu nebude dál podstupovat. Zatím ale pokaždé narazila na důvod, proč vydržet. Nejdřív pomohl roční odklad olympiády. Vloni na podzim pak přišel emotivní triumf v profesionální lize ISL s týmem Energy Standard, kde se nadchla pro metody mladého kanadského kouče Toma Rushtona.
Pod jeho vedením se zapojila do malé tréninkové skupiny, v níž si sedla především s kraulovou hvězdou Siobhan Haugheyovou z Hongkongu, dvakrát stříbrnou z olympiády. A rozletěla se po světě.
Pět týdnů v arizonském Flagstaffu, pak sice pár týdnů v Kadani, ale hned zase měsíc v Dubaji. Potom už se rozjela závodní sezona v čele s třemi podniky prestižní série Mare Nostrum, kde se Kubová na stovce znakem dvakrát dostala na stupně vítězů.
„Je to něco jiného, než na co jsem byla zvyklá. Vím, že to nevydržím dlouho, je to hodně náročné. Musím přemýšlet, zabalit si do Istanbulu, potom jet rovnou na mistrovství světa. Doma mám povinnosti, nedá se to vydržet dlouho. Ale je to zajímavá změna, jsem ráda, že jsem měla možnost to zažít,“ říká Kubová.
To vše pod pečlivým dohledem progresivního trenéra, jenž měl na povel i závěrečnou přípravu v Istanbulu.
„Mně se líbí, že si Tom hodně vede statistické údaje. Máme excelovou tabulku, kde víme, co nás každý týden čeká. Já mám ráda čísla, mně se to líbí,“ vysvětluje Kubová. „A líbí se mi, jak vede ladění, protože pod ním ladím poprvé. Pro mě je to strašně zajímavé.“
Budapešť je pro Kubovou šťastným městem. Před pěti lety tady zlomila kritickou fázi kariéry a zatím naposledy postoupila na MS v dlouhém bazénu do finále. Před dvěma lety tady strávila značnou část podzimu, špičkově zorganizovaná liga ISL jí dala i během covidové pandemie šanci znovu závodit s mezinárodní elitou.
Teď je zpátky v trochu jiné situaci než dřív. Medaile i velká finále má za sebou. Tenhle šampionát je bonus, který už být nemusel.
„Chci mít dobrý pocit z toho, že práce, kterou jsem odvedla, se projevila na velkých závodech. To by mě potěšilo,“ říká Kubová. „Letos jsem nezaplavala žádný super extra výjimečný čas. Byla bych ráda, kdybych se na stovce přiblížila minutě, nevím, na co to bude stačit. Myslím, že finále by bylo velké překvapení. Znak holek se na stovce hodně posunul. Pro mě osobně by byl obrovský úspěch kvalifikovat se do finále.“
KUBOVÁ V BUDAPEŠTINeděle: 100 metrů znak (rozplavba, semifinále) Úterý: 50 metrů znak (rozplavba, semifinále) pozn.: finálové závody jsou na programu vždy další den |
