Žraloci jsou vesměs hodní, říká hokejista Kadlec
Když byl na dovolené na Maledivách, denně pozoroval německé důchodce, jak vylézají z moře s potápěčskými bombami na zádech. To byl spouštěcí moment, kdy se z 33letého Petra Kadlece, obránce hokejové Slavie, stal vášnivý potápěč.
Petře, proč právě důchodci vás přiměli jít pod vodu?
(směje se) „Měl jsem za sebou hrozně dlouhou sezonu, na jaře 2003 jsme udělali se Slavií titul. Pak jsem hrál ještě na mistrovství světa, tam to dopadlo nic moc - skončili jsme bez medaile. Tak jsem řekl přítelkyni: Hele, uděláme si hezkou dovolenou. Letěli jsme na Maledivy. Ne že by to byl zrovna omyl, je to tam nádherný. Ale nebylo tam co dělat. Úžasné moře, ale jinak nic.“
Jen ti důchodci?
„Jdu na večeři a tam si němečtí důchodci pouští video. Koukám na to, tam obrovskej žralok. To se koukají na nějakej film? Najednou vidím, že to jsou oni, v tý vodě. To není možný, ženská, sedmdesát let! Denně jsem je pak viděl, jak šli na loď a potápěli se. Tak jsem si řekl, že si musím udělat kurz. Rok na to jsem ho měl.“
Co je podle vás na potápění nejúžasnější?
„Tak za prvé máte u moře co dělat. Nedokážu vydržet na slunci deset minut. A na pláži nic jinýho, než se tam válet, dělat nejde. A to máte před sebou celej den... Baví mě cestovat, potkávat lidi, přítelkyni taky. Děláme výlety, ponor je pokaždé někde jinde. Už jenom ta cesta autem nebo lodí je zajímavá. A pak samozřejmě podvodní svět.“
Zajdete si v místě dovolené na potápěčskou bázi a tam vám nabídnou program?
„Zeptají se, jestli jsem certifikovaný potápěč, otestují, jak na tom jsem. A druhý den nabídnou první ponor. Vždycky si vezmeme jeden. A když se nám tam líbí, přiobjednáme celý balíček, který je samozřejmě finančně výhodnější. Taky jsme byli na dovolené na potápěčské lodi. To bylo fakt úžasný.“
Jak to na takové lodi funguje?
„Skvěle, ale je to neskutečná makačka. Bylo to v Thajsku, té výpravě říkají safari. Jeli jsme na Similianské ostrovy, takových 400 kilometrů. Je to přírodní rezervace, můžete tam zastavit, vylodit se a pak zase musíte zmizet. Nesmí se tam ani rybařit. Bylo nás patnáct, tři divemasteři, kuchař... Loď byla skvěle vybavená, měla všechno důležité, i třeba pípu. (směje se)“
Nedotčená příroda, žádné hotely a minimum lidí, to je dneska už velká vzácnost.
„Na Similian Islands je to fakt hezký. Byli jsme tam na přelomu dubna a května, to už v Thajsku končí sezona, blíží se období dešťů. Byl to poslední turnus na lodích, potkali jsme snad už jen jednu další potápěčskou loď. Takže tam byl klídek. Velké ryby tam mají takzvanou čisticí stanici, zastávku na cestě mořem, kde se nechají čistit od malých rybiček. Je jich tam plno a dají se potkat i velké kusy, třeba žraloci a manty.“
Žraloci, kteří občas útočí na lidi, nebo jen ti býložraví?
„Oni jsou vesměs hodní... Viděli jsme jen malé, tak do dvou metrů. Bělocípé, to je běžný druh. A pak jednoho leopardího, ten je takovej rozpláclej, válí se na dně. Z těch ani strach nešel.“
Kompletní rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu
Co ještě ve Sport Magazínu na téma „Kouzlo potápění“ najdete?
- Do hlubin: kdo se ponoří, prý objeví lásku na celý život. Skutečně?
- Jak na to? Rady pro začátečníky
- Martin Štěpánek: Svět podle potápěčské celebrity
- Jarmila Slovenčíková: rozhovor s elitní světovou freediverkou
- Potápěčský ráj: 10 špičkových destinací od Seychel po Mexiko
- Kvíz: o životě pod vodou
UŽ V PÁTEK
+ SOUTĚŽ o šeky na kurzy potápění!
