Brzy ráno asistoval u porodu a polaskal se s čerstvě narozeným synkem. Pak volejbalista Lubomír Staněk spěchal na autobus a odjezd se svým Libercem do Zlína, kde večer pomohl k výhře 3:0 a posunu na první místo extraligy. Bývalý reprezentant měl v pondělí emocemi hodně nabitý den. A co víc? V den porodu už hrál důležité utkání podruhé v životě!
S tímhle chlapem nic neotřese. Volejbalista Lubomír Staněk (38) rozdává s klidem bloky nad sítí, patří ke špičkovým hráčům extraligy. Stejně rutinně zvládl v pondělí na severu Čech v Jablonci oslavit příchod třetího syna na svět a večer 400 km daleko na východě Moravy ve Zlíně vyhrát šlágr kola.
| Staňkovo rušné pondělí |
|
01:00 Doma přichází signál, že porod začíná 03:00 Odjezd do porodnice 05:13 Syn Ladislav přichází na svět 07.30 Zavedení dětí do školy 09:30 Odjezd autobusem na zápas do Zlína 18.15 Začátek zápasu 21.30 Odjezd autobusem zpátky domů |
„V noci už jsem nespal, v autobuse jsem taky nemohl zabrat. Byla to zabíračka. Jsem rád, že jsme vyhráli 3:0,“ říká s mírným časovým odstupem Staněk.
V zápase měl osm bloků, rovněž blokem taky celý zápas na mečbolu zavřel. Dominoval.
„Věděl jsem, že je na něho spolehnutí. Proto dostal důvěru od začátku zápasu. Odvděčil se výborným výkonem. Uvolněný byl celý mančaft,“ ocenil ho kouč Michal Nekola.
Staněk bydlí ve Vratislavicích mezi Libercem a Jabloncem, do jablonecké porodnice to tedy neměl daleko. Porod začal hodinu po půlnoci, o další dvě hodiny později zavezl manželku do porodnice. Syn Ládík se narodil v 5:13. Pak už to ale byl větší kvapík. Zlín je na opačném konci republiky.
Vynechat zápas o první místo? To teda ne...
O tom, že by zápas vynechal, však Staněk neuvažoval ani na minutu. Naopak. Ráno ještě zbylé dvě děti do školy, obstaral vše potřebné a v půl desáté už seděl v autobusu.
„Kdyby to bylo s někým slabším, možná bych nejel. Toto bylo o první místo. Zavolal jsem mámu a tchýni, věděl jsem, že je všechno v pořádku. Byl jsem v klidu,“ řekl Staněk.
Zápas se vysílal v televizi, takže už během něho přijímal gratulace, třeba od komentátorů. Po výhře 3:0 ho čekala spokojená cesta zpět. Koupil šampaňské, dal si pár skleniček a usnul. Na druhý den se probudil až po obědě.
Z porodnice na zápas už podruhé
Jiného by takový zážitek možná vykolejil, Staněk už se v úterý zase hlásil na tréninku. Pro něho navíc nešlo o první podobnou zkušenost. Z porodnice přímo na zápas jel už podruhé!
„Poprvé jsme hráli dokonce evropský pohár. Rodili jsme asi ve čtvrt na pět, hrálo se od pěti. Přišel jsem do haly, kluci už byli na síti a rozcvičovali se. Já jsem přišel rozcvičený, vletěl jsem na síť a vyhráli jsme 3:0,“ směje se při vzpomínání volejbalový matador.
Asi i díky téhle zkušenosti byl naprosto klidný. Věděl, že večer bude hrát, i kdyby se porod protahoval. Jen by v nejhorším nestihl společnou cestu, ale vyrazil by po vlastní ose.
„Já to měl vymyšlené ze všech stran. Mám ještě barák na Vysočině, vyrazil bych sám, někde bych autobus dohnal. I sousedy jsem měl připravené. Zápas byl důležitý. A dopadlo to dobře,“ konstatoval spokojeně.
Dnes nastoupí v zápase Českého poháru proti Benátkám, na pátek je rezervovaná hospoda. A v pondělí už jde zase do žhavé akce, Liberec hraje proti silné Ostravě.
