Mladé hvězdy z Ukrajiny uvízly v Brně. Pomáhá český svaz i místní restaurace
Plánovali být v Česku zhruba týden. Dramatická situace v jejich vlasti je tady ovšem připoutala na daleko delší dobu, než původně plánovali. Juniorské mistryně světa z Ukrajiny a jejich trenéři se kvůli invazi nemohou vrátit domů. V tuzemsku jim navíc vznikají náklady související s pobytem. Pomocnou ruku vycházejícím ukrajinským hvězdám podaly české sportovní organizace.
Plážové volejbalistky Anhelina Khmilová a Tetiana Lazarenková přicestovaly do Brna na pozvání beachvolejbalového kouče Petra Šafáře. Ukrajinský pár si tu měl vyměňovat zkušenosti na mezinárodním soustředění. Den po příjezdu do Čech ovšem vypukla na Ukrajině válka a znemožnila hráčkám i manželskému páru jejich trenérů návrat do vlasti.
„Nikdo z nich nepočítal s tím, jak se situace vyvine a, že tu budou muset zůstat. Byl to pro ně šok. Všichni mají v Ukrajině rodiny,“ líčí Lukáš Borek, předseda Beach Academy Viktoria Brno, která akci pro mladé hráčky pořádala. „V pátek se dovolali na ambasádu a dozvěděli se, že tu musí zůstat. Od minulého týdne jsme proto řešili, jak jim pomoct. O tohle nás nikdo nemusel žádat, bereme to jako naprostou samozřejmost,“ dodává.
Organizátoři soustředění se obrátili na Český volejbalový svaz s prosbou o finanční podporu. A ten jejich přání vyhověl. „Máme založený nadační fond Srdce nad sítí, prostřednictvím kterého můžeme výdaje na pobyt ukrajinského týmu financovat,“ upřesňuje šéf českého volejbalu Marek Pakosta. Pomocnou ruku nabídli i další. V areálu Viktoria Brno může tým trénovat, provozovatel jedné z místních restaurací jim zdarma poskytuje stravu a podařilo se dohodnout i společnou přípravu a cestu na turnaj se slovenskou reprezentací.
Vzniklá situace přiměla český volejbalový svaz i k dalším krokům. Jeho vedení oficiálně oslovilo ukrajinskou volejbalovou federaci a nabídlo pomoc mládežnickým týmům ať už ve volejbale či beachvolejbale. Pro ty je svaz ochotný prostřednictvím nadačního fondu Srdce nad sítí okamžitě zajistit podmínky pro pobyt a trénování v Česku.
Zprávy ze dne 3. března 2022
České biatlonistky dnes v závodě štafet Světového poháru ve finském Kontiolahti nastoupily se žlutomodrými čelenkami a čepicemi na podporu Ukrajiny. „Chceme vyjádřit podporu napadené Ukrajině a ukrajinským kamarádům, kteří tu teď s námi nemohou závodit. Je to jen malé gesto, ale věříme, že v této situaci je každá forma podpory a pomoci potřebná a důležitá.“
Bývalý ukrajinský světový rekordman ve skoku o tyči Sergej Bubka by měl ve své vlasti koordinovat a řídit humanitární pomoc Mezinárodního olympijského výboru. Dlouholetý předseda ukrajinského olympijského výboru zamíří na žádost předsedy MOV Thomase Bacha do Lausanne, aby se ujal rozdělování prostředků z Fondu solidarity.
Česká softbalová asociace (ČSA) se jako mnohé domácí sportovní svazy přidala k pomoci Ukrajincům a vyzvala kluby, aby umožnily rodičům s dětmi prchajícími před válkou sportovat. Naopak ruští a běloruští agresoři si v Česku nezahrají. „Jako země budeme postaveni před výzvu postarat se o ukrajinské uprchlíky, kterými jsou převážně ženy a děti. Nechme je sportovat v našich klubech zdarma, bez nutnosti platit příspěvky. Pomozme jim a jejich rodičům najít novou vstřícnou komunitu v nové zemi,“ uvedl v tiskové zprávě předseda České softbalové asociace Gabriel Waage.
Ruský cyklista Alexandr Vlasov vystoupil na sociálních sítích proti válečnému konfliktu na Ukrajině. Jezdec německé profesionální stáje Bora-hansgrohe zdůraznil, že s invazí ruské armády stejně jako řada krajanů nesouhlasí a vyjádřil účast všem lidem, kteří kvůli bojům na Ukrajině trpí. „Stejně jako mnoho dalších Rusů chci mír. Nejsem žádný politik a normálních lidí, jako jsem já, se nikdo neptal, jestli chceme válku. Pro každého to byl obrovský šok a jen doufám, že to brzy skončí,“ napsal pětadvacetiletý Vlasov na Instagramu.
Rusko se proti vyloučení z paralympijských her odvolalo k arbitráži CAS. Agentuře TASS to řekl ministr Matycin s tím, že verdikt IPC je hrubým porušením práv sportovců a manipulací olympijskou chartou a lidskými právy k dosažení politických cílů.
