Úspěch jako hrom. České volejbalistky porazily Ukrajinu a jsou ve čtvrtfinále mistrovství Evropy. Něco takového se českému výběru povedlo naposledy v roce 2011. Dnes od 20:00 je čeká zápas proti světovým šampionkám ze Srbska. „Bude to boj Davida s Goliášem,“ říká o duelu trenér českého výběru Jannis Athanasopulos.
Češky na evropském šampionátu prožívají volejbalovou pohádku. Po hrůzostrašném vstupu do turnaje, kdy podlehly hladce Ázerbájdžánu, jim nikdo příliš šancí nedával. Dokázaly se však vzchopit, porazit i silné soupeře a po dlouhých dvanácti letech si vybojovat senzační čtvrtfinále. A největší česká zbraň? Týmový duch.
„Po prvním prohraném zápase si spousta lidí stěžovala a my z toho byly smutné. Teď tým předvedl, že zápas od zápasu se učí. Naše síla je tým. Nemáme tady žádné hráčky, které by tady dostávaly sto balónů na zápas a dávaly padesát bodů. My makáme na to, abychom držely spolu,“ pochvalovala si atmosféru v týmu Helena Havelková, která je v pětatřiceti letech suverénně nejzkušenější hráčkou reprezentace.
Nyní svěřenkyně Jannise Athanasopulose narazí na obří favoritky ze Srbska. Ty jsou v současné době úřadujícími mistryněmi světa a netají se tím, že si do Bruselu přijely pro zlato. „Je zbytečné mluvit o našich ambicích, všichni víme, že jsou vždy nejvyšší, a nejinak je tomu i tentokrát,“ uvedla Tijana Boškovičová, nejlepší univerzálka světa, jejíž zabijácká levačka je postrachem soupeřek.
Že nepůjde o lehké utkání, si je vědomý i český tým. Trenér Athanasopulos však připomíná, že ve volejbale se může stát cokoliv. „Hráčky se uklidnily a nastavily se na vítězství proti velmi silnému soupeři. V zápase proti Srbsku si musíme užívat hru a hrát uvolněně. Jsem si jistý, že to holky dokážou. I proti velkým favoritům se nebojíme a hrajeme naši hru. Opět se pokusíme o co nejlepší výsledek. Bude to boj Davida s Goliášem,“ zakončil.
Ostatně právě v osmifinále Češky ukázaly sílu a bojovnost. Nejprve všechno nasvědčovalo tomu, že půjde o hladké vítězství. Nad Ukrajinou vedly 2:0 na sety a stačilo vyhrát jedinou sadu. Pak ale přišel nečekaný zkrat. Lvice se dostaly do útlumu, ztratily sebevědomí a soupeřky je ve třetím i čtvrtém setu doslova deklasovaly. O vítězi tak musel rozhodnout až tiebreak. A ten byl skvostný.
„Bylo to buď, anebo. Šly jsme do toho naplno, chtěly jsme za každou cenu vyhrát,“ vyprávěla kapitánka Michaela Mlejnková, která během zkrácené hry rozjela své galapředstavení. Začala řádit na síti a složila každou nahrávku, která na ni mířila.
„V hlavě jsem si pořád opakovala, že už nikdy nechci zažít prohru, když vedu 2:0. To se mi na mistrovství Evropy stalo už dvakrát, teď jsem chtěla vítězství,“ líčila své myšlenkové pochody. A co si předsevzala, to se i povedlo. Za jejího výrazného přispění Češky ovládly pátý set 15:12.
„Nevím, co říct. Jsem opravdu velmi šťastný,“ nenacházel slova kouč národního týmu Athanasopulos.
|
OČIMA HRÁČKY: Sandra Skřivanová |
|
univerzálka, kapitánka TJ Ostrava |
|
„Srbsko je poměrně komplexní tým. Hru mají ale i přesto dost postavenou na Tijaně Boškovićové, což je jedna z nejlepších univerzálek na světě. Univerzálky jsou nejútočnější síly týmu. Na rozdíl od smečařek, které mají na starosti třeba ještě příjem, se „účka“ specializují opravdu jen na útok. Boškovćová k tomu má výborné parametry - měří 193 centimetrů. Její předností je také šikovná ruka, kterou umí krásně vytáhnout, díky čemuž má ještě větší dosah. Kromě toho disponuje opravdu neuvěřitelným rejstříkem úderů. Umí i diagonály, lajny, ví, kdy tam může dát roládu… Lehkou výhodu má také v tom, že hraje levou rukou. Leváků je přecejen míň než praváků. Když ji tedy hráčky soupeře mají bránit, je to pro ně něco jiného a méně obvyklého, než když mají bránit pravorukou hráčku. Všimla jsem si, že ve většině vyhrocených momentů, kdy je skóre hodně na knap, Srbky všechno hrají přes ni. I když jim balón od soupeřek úplně nesedne, přihrají jí klidně přes celé hřiště a ona dokáže dát bod. Co by tedy na Boškovćovou mohlo platit? Ve volejbale se používá taktika, kdy se míče hrají na nejlepší útočnici, aby to měla trošku náročnější. Když tedy od nás poletí nějaký míč „zadarmo“ na srbskou polovinu, je vhodné hrát ho právě na Boškovćovou, čímž se jí ztíží práce. Bude muset míč nejprve zpracovat a až potom útočit. Na druhou stranu tým jako Srbsko si zrovna tohle nejspíš dokáže pohlídat. Určitě tedy bude důležitá hlavně obrana na bloku.“ |
