Medailové bitvy světového turnaje J&T Banka Ostrava Beach Pro v plážovém volejbalu sice byly vůbec poprvé od roku 2018 bez české účasti, ale záblesky blyštivých valounků v hromadách písku zahlédnout jdou. Úřadující mistři světa Ondřej Perušič (29) a David Schweiner (30) stále ukazují, že patří na absolutní špičku a pokud vydrží zdraví, budou pro nadcházející olympiádu v Paříži skvěle připravení. Hodně dobrý dojem v Ostravě zanechali Jakub Šépka (22) a Jiří Sedlák (24). Ve skupině porazili finalisty Boermanse s De Grootem, stejně jako světoví šampioni skončili na děleném devátém místě a vybojovali hromadu bodů v boji o postup na mistrovství Evropy.
„Jsem na kluky fakt pyšný,“ ocenil mladé parťáky David Schweiner. „V naší reprezentační skupině pod Andreou Tomatisem jsme parta šesti, osmi hráčů, hlavně mladých, které doplňujeme my staří. Kluci už roky dokazují, že mají na to hrát špičku. Akorát jako všichni mladí mají výkony trošku kolísavější. Tady kluci hráli neuvěřitelný volejbal! Doufám, že je to odpíchne stejně jako nás v roce 2018 a budou pak schopni ukázat takový volejbal i v Brazílii na kurtu číslo 7, kde nikdo nefandí. Tohle je pro ně skvělý začátek.“
Jakub Šépka s Jiřím Sedlákem spolu hrají prvním rokem. Šépka dřív hrával s Tomášem Semerádem, Sedlák to zkoušel s Janem Dumkem nebo Patrikem Maňasem. Dohromady se dali právě při společném skupinovém tréninku se zkušenými parťáky.
„Dali nás dohromady trenéři,“ upřesňuje Šépka. „Já začínal s Paťou Maňasem, který je taky z Brna,“ doplnil Sedlák. „Hráli jsme spolu pět let, další dva roky pak se zkušeným Honzou Dumkem. A právě při přestupu do národní skupiny jsem se dal dohromady s Kubíkem. První turnaj na podzim v Brazílii nám moc nevyšel, ale už tehdy jsme cítili, že to může mít docela dobrý potenciál. Tak doufám, že nás spolu čeká ještě dlouhá cesta.“
Přirovnání k ostravskému startu parádní kariéry Perušiče se Schweinerem? Může být. Šépka je skvělý v poli, umí chytře zakončit. Podobně jako Perušič. A Sedlák úřaduje na síti. Faktem ovšem je, že světoví šampioni byli před šesti lety přece jenom dál. Před Ostravou 2018 se do elitní desítky ve Světové sérii probili třikrát, na tříhvězdičkovém turnaji v Turecku brali stříbro.
„Kluci potřebují hlavně čas,“ míní Perušič. „Když jsme hráli v Ostravě poprvé, bylo nám 23, 24 let. Kluci jsou mladší, hrají spolu první rok a jsem strašně rád, že se jim daří. Jednak to ukazuje, že koncepční práce a projekt národního týmu dává smysl. A do budoucna může generovat další a další týmy, které budou schopné, doufejme, bojovat o největší světové medaile.“
Rád je i z pohledu hráče, tréninkového parťáka a kamaráda. „Jako hráč si procházíte spoustou momentů, kdy si říkáte, jestli to vůbec dává smysl,“ říká Perušič. „Jestli to úsilí, co do tréninku dáváte, se vám někdy vrátí. A zároveň víte, že tyhle věci nejsou garantované. Není tam přímá úměra mezi odvedenou prací a úspěchem, který se někdy dostaví, někdy vůbec. Takže je skvělé vidět, že si kluci sny plní a ověřují si, že jsou za určitých okolností schopni hrát s nejlepšími na světě.“
Sedlák se Šépkou oceňují společnou přípravu i rady zkušených mentorů. A pochvalují si i vzájemnou chemii. Zároveň hlásí, že před sebou mají ještě hromadu práce. „Musíme mít pokorný přístup k práci,“ říká Jakub Šépka. „Vyzkoušeli jsme si, že příprava od špičkových trenérů, statistika i fyzická příprava má smysl. Takže je třeba důvěřovat systému, v němž jsme a za který jsme rovněž moc vděční. Musíme prostě pokračovat v tvrdé práci.“
Jiří Sedlák souhlasně přikyvuje. „Až budeme mít nějakou pauzu, tak si sedneme a podíváme se, kde byly naše slabiny a co bylo dobré. Na slabinách pak budeme v následujících týdnech a měsících pracovat, abychom dokázali v každé situaci zareagovat správně. Protože právě tohle jsou rozhodující momenty, které nás stály klíčové body proti Brazilcům nebo v osmifinále proti Nizozemcům.“
Jestli jsou přirovnání Perušičovi se Schweinerem spíš povzbuzující, nebo svazující? „Dobrá otázka,“ usmál se Šépka. „Oba víme, že k tomu, abychom se s nimi mohli nějak pokorně porovnat, nás čeká ještě obrovská cesta,“ doplnil Sedlák. „Kluci jsou neskutečně sehraní, my za sebou máme necelý rok spolupráce. Řekl bych, že nás čeká obrovská hromada práce, abychom se s nimi neporovnávali jen z vtipů a handrkování, kdo co zahrál a nezahrál.“
Co oba reprezentační týmy mimo jiné spojuje, je vysokoškolské studium. Šépka studuje druhým rokem fyzioterapii na FTVS. Sedlák v zimě dokončil finance na Masarykově univerzitě v Brně a v Praze rozjel bakalářská studia informatiky. „No, jo, ale co vím, tak Ondra má momentálně tři vysoké školy,“ zasmál se Šépka. „I v tomto jdou oba kluci příkladem. Jak všestranný rozhled mají. Moc si ceníme, že s nimi můžeme být v týmu. A pokusíme se posunout ještě dál v následujících turnajích.“
Nejbližší velká meta je srpnové mistrovství Evropy. „Díky bodům z Ostravy nás to vyšvihne neuvěřitelně, tak doufáme, že nám to pomůže, abychom se dostali na Evropu. To je náš další velký cíl,“ říká Sedlák. „Pokud se tam dostaneme, tak to bude pro nás další neuvěřitelný milník a uděláme vše pro to, abychom tam podali neméně hezké výkony.“
Boermans/De Groot (Nizozemsko) 2:1 (18, -10,7) |
Pfretzschner/Winter (Německo) 2:0 (18, 18) |
George/André (Brazílie) 0:2 (-13, -24) |
Van de Velde/Immers (Nizozemsko) 0:2 (-15, -15) |
FINÁLE J&T BANKA OSTRAVA BAECH PRO
Muži: Ahman/ Hellvig (Švéd.) – Boermans/ De Groot (Niz.) 2:0 (19, 18)
Ženy: Hughesová/ Chengová (USA) – Melissa/ Brandie (Kan.) 2:1 (13, -21, 12)
SEMIFINÁLE
Muži: Ahman/ Hellvig (Švéd.) – Mol/ Sörum (Nor.) 2:0 (21, 18), Boermans/ De Groot (Niz.) – Partain/ Benesh (USA) 2:0 (18, 21)
Ženy: Hughesová/ Chengová (USA) – Ana Patrícia/ Duda (Braz.) 2:0 (19, 18), Melissa/ Brandie (Kan.) – Tina/ Anastasia (Lot.) 2:0 (18, 18)