Soukalová "ukradla" Moravcovi lyže: Bála jsem se, že mě Ondra zabije
Byla důležitou aktérkou nedělní smíšené štafety i ve chvíli, kdy ji měla za sebou. Biatlonistka Gabriela Soukalová se právě převlíkala, když do její buňky vtrhl trenér Ondřej Rybář.
„Kde máš lyže,“ uhodil na ní. „Tam, proč?“ odpověděla mu. „Tys je ukradla Ondrovi,“ řekl ji, drapl je a zase zmizel na start, kde už finišmen Moravec nervózně čekal na poslední předávku. Incident ho paradoxně zocelil a později vytáhl českou štafetu za senzačním vítězstvím.
Jak jste reagovala, když vás Ondřej Rybář přepadl a řekl vám, že jste si vzala cizí lyže?
„To bylo hrozné, musela jsem si sednout na lavičku, abych to rozdýchala. Začala jsem si totiž představovat, že Ondra nestihne předávku a budeme tu za blázny. A také jsem se bála, že kvůli mé chybě bude vynervovaný, zkazí střelbu a výsledek. Naštěstí je Ondra natolik silnou osobností, že ho to nepoznamenalo a zvládl to. Ne každý by to ale ustál tak jako on.“
Oddychla jste si tedy po jeho triumfálním dojezdu?
„Nejdříve jsem si myslela, že mě zabije, protože on si nikdy nebere moc servítky. Představovala jsem si, jak mi vynadá, možná i neslušně, ale překvapilo mě, že byl v pohodě. A když pak Zdenda Vítek vyprávěl, jak dojížděl na rovinku, kde nikdo nebyl, načež si sám začal říkat, že tu je něco špatně a v ten moment vyskočil na poslední chvíli Ondra, tak ta představa je strašně vtipná. No, teď se tomu smějeme, ale kdyby se to nepodařilo, ta ty důsledky ani nechci domýšlet.“
Takhle jsou z toho naštěstí jen vtipy…
„Jo, ale zase na mě. Na poradě si i dělali srandu, že jsem občas v jiném světě. Prostě máme stejný model lyží a já tyto vzala tak nějak automaticky. Jsem ale ráda, že na mě nikdo nebyl nepříjemný. Ač bych to teď i chápala, zasloužila bych si to. Tak jsem jim slíbila, že už to budu kontrolovat.“
Už se vám někdy něco podobného stalo?
(směje se) „Vloni v Chanty Mansijsku jsem pro změnu vzala hole Verče Vítkové. A hned dvakrát. Ona chodí na start dřív a já zase pozdě, takže když jsem přiběhla dvě minuty před startem, ona na mě hned naběhla: Ty debile, vzalas mi hole. Tak jsem se jí omluvila, šla se převlíknout, na start, vzala hůlky, načež ona přiběhla po chvíli znova a zase: To mi snad děláš naschvál, vrať mi ty hůlky. Později se mi pak omlouvala, že mě tak sprdla, ale já jsem to brala a nic si z toho nedělala.“
Teď jste navíc i s ní získala už čtvrtý úspěch ve smíšené štafetě za sebou. A vzhledem k tomu, že ta další bude až na OH v Soči, šlo v neděli zřejmě o nejlepší generálku že?
„O tom jsme se moc nebavili. Jen Ondra Moravec říkal, že je rád, že se mu ten incident s lyžemi zase pár měsíců nestane. Sice ho čeká štafeta kluků, ale tam nebudu já, takže se nemá čeho bát.“
Ale zase s kluky od této sezony nově trénujete. Cítila jste třeba na trati na sobě nějaký posun v rychlosti nebo při střelbě?
„Je to jiné, než vloni. To jsme měli třeba víc nalyžovaných hodin, takže tento závod mě bolel víc a po tři sta metrech jsem se třeba cítila unavenější než minule. Jenže Ondra Rybář se snaží tu přípravu načasovat přesně na olympiádu, takže teď je to pořád taková příprava. Chce, aby ta výkonnost gradovala po vánocích a nejvyšší byla právě na Soči.“
Jak tedy vidíte po úspěšném začátku SP své šance ve středečním individuálním závodě?
„To bude zase úplně jiný typ závodu. Hodně lidí ode mě čeká dobré výsledky, ale já od sebe nečekám nic. Když jsem totiž viděla ve štafetě ostatní holky, tak to budu mít po běžecké stránce hodně těžké, nejsem tam ještě tak připravená. Ale to je zase tím, kam směřujeme tu přípravu. Podle mě je nesmysl mít formu teď, důležité je ji mít na vrchol sezony. A tou je olympiáda.“
