Moravec po biatlonovém triumfu: Tento závod nám sedí!
Zažil pořádnou zkoušku svých nervů. Místo toho, aby se koncentroval na předávku štafety, kterou měl zafinišovat, totiž včera biatlonista Ondřej Moravec hledal vlastní lyže. Ty mu paradoxně před startem odnesla jeho kolegyně Gabriela Soukalová. „To jsem nezažil,“ podivoval se. Na trať vlétl pět vteřin před předávkou a po selhání Fourcada zařídil senzační triumf českého týmu na úvod sezony v Östersundu.
Zní to až neuvěřitelně. Předávka na spadnutí a vy jste byl bez lyží. Jak jste to prožíval?
„No, to pro mě nebyla zrovna nejlepší situace. Tam jsem byl určitě víc nervózní než na střelnici. Doufám, že už se to opakovat nebude. I Zdenda Vítek, který mi předával štafetu, říkal, že se při dojezdu divil, kde jsem. Organizátoři na mě volali, zda jsem připravený a já na ně, že nejsem, že nemám lyže. Už se zdálo, že pojedu na Gabčiných, což by bylo znát, naštěstí jsme to ale stihli.“
Co jste pak Gabriele v cíli říkal. Vyčinil jste jí za to?
„Nakonec jsem jí neřekl nic, když to takhle dobře dopadlo, ale chystal jsem se jí pořádně vynadat. Protože to jsem nezažil, aby vám někdo odnesl lyže. Navíc ještě z vlastního týmu. Takové chyby… to by bylo dobré, aby už se to neopakovalo.“
V závodě vás to však vůbec neovlivnilo a navíc jste dovezl štafetu k senzačnímu triumfu. Stýskalo se vám po tom pocitu úspěšného finišmana, kterým jste byl loni tak často?
„Pocit to není vůbec špatný. Jet takhle cílovou rovinkou a ještě první. Je to špičkový start do sezony a člověku se bude hned jezdit líp. Zvláště, když se vyhrálo za takových podmínek. Líp začít nešlo.“
Jak moc tedy byla ta závěrečná položka těžká? Evidentně v ní muselo hodně foukat.
„Byla těžká, nebyly tam lehké podmínky a musel jsem s tím bojovat. Jenže to všechno právě může zamotat závody a člověk se toho nesmí moc bát. Celkem jsem to zvládl, když už ne za jedničku, tak za lepší dvojku. A když vezmeme, co se stalo Fourcadovi, tak můžu být i rád, že tam ten vítr byl.“
Francouze totiž vítr popravil. Jak jste vnímal to jeho střelecké fiasko v poslední položce?
„To, co se mu stalo, bych nikomu nepřál. Je to přesně to, co dělá biatlon neskutečně zajímavý, a pro nás to dopadlo nejlíp, jak mohlo. Ze střelnice sice vyjížděl hned za mnou, ale asi se rozhodl bojovat spíše s druhým Boem. Když mi pak na trati hlásili, že zvyšuji náskok, překvapilo mě to.“
A to byl ještě diskvalifikován, protože nevystřelil všechny náboje. Jak to pak prožíval?
„Zřejmě dost. Ani nikomu nepogratuloval, odešel a nebyl ani na vyhlášení. Muselo to pro něj být těžké, s jeho parametry jde vždy po vítězství a takové zkraty by neměl dopustit. Jenže nedáte čtyři rány a začnete lehce zmatkovat a chovat se jinak, než máte naučené. Je vidět, že i takový šampion má na čem pracovat. A to, že ho ještě diskvalifikovali, to je rovnou hřebíček do rakve.“
Naopak pro vás to musí být povzbuzení i pro olympiádu. Další závod smíšených štafet totiž bude až v Soči.
„Ano, to jsme věděli. Asi tam budeme startovat s jedničkou, což je pro nás velká vzpruha. Určitě to přinese i tlak, ale je vidět, že nám tento závod sedí, pravidelně z něj máme pódia. Budeme se tak snažit zabojovat i v Soči a předvést to nejlepší.“
