Čtyřicet tisíc lidí v hledišti, řev, jaký nikdy nezažila, a zájem fanoušků, jako by sama našlapovala po červeném koberci. „Připadali jsme si jako hollywoodské hvězdy,“ říkala česká biatlonistka Gabriela Soukalová po víkendové biatlonové exhibici národů v aréně fotbalového Schalke. Při své premiéře v tradičním World Team Challenge nakonec skončila s Ondřejem Moravcem šestá.
Už před odjezdem jste přiznala, že to bude velký test nervů pro únorovou olympiádu v Soči. Splnilo to vaše očekávání?
„Stoprocentně. Něco takového jsem nikdy nezažila. Vloni v Rusku sice bylo na exhibici pětadvacet tisíc lidí a velká návštěva je třeba i na svěťáku v Ruhpoldingu, tam se to ale zase rozprostře kolem tratě. Tady v Schalke to však bylo na jednom místě. Mazec!“
VIDEO | Takhle to vřelo při biatlonu na stadionu Schalke
Promítla se na vás trochu i nervozita? Přeci jen jste v úvodu doplácela na horší střelbu…
„Neumím si moc vysvětlit, čím to bylo. Já obecně patřím mezi střelce, kteří pálí pomalu, a myslím, že na svěťáku jsem jedna z těch nejpomalejších. Vždy totiž kladu důraz na přesnost. Jenže když tam v tu chvíli všichni vedle nás stříleli jak z kulometu, tak člověk zariskoval i na úkor přesnosti. Chtěla jsem s nimi držet krok a až později jsem si uvědomila, že to je nesmysl. Nemohla jsem přeci dělat něco, na co nejsem zvyklá.“
Rozhodilo vás to tempo a atmosféra závodu?
„Určitě, Já zrovna nejsem z těch, kdo by se v takovém kotli vyžíval. Byla jsem i nervóznější než na svěťáku a třeba po první půlce závodu jsem si říkala, že jsem tam neměla vůbec jezdit. Úplně jsem si přestala věřit, že něco umím.“ (směje se)
Po první půlce jste byli s Ondrou Moravcem poslední. V té druhé jste se však vytáhli na šesté místo. Co jste si během toho řekli?
„Domluvili jsme se, že budeme na střelnici klidně o pět vteřin déle, než abychom to kazili. I Ondra si na těch ranách pak dával více záležet. Zpočátku šel člověku z té atmosféry mráz po zádech, ale po další hodině už mi to tak nepřišlo. Na tu druhou půlku jsem se dokázala lépe koncentrovat.“
Což je dobrá zpráva třeba do příštího roku…
„Kéž by. Snad mě ještě pozvou, bylo by to fajn.“
World Team Challenge je pro Němce obecně velkou událostí. Jak to třeba prožívali?
„Připadalo mi, že to měli super zvládnuté. Bylo vidět, že biatlonem žijí a takovou akci nedělají poprvé. Když jsme třeba vystupovali z aut před závodem, tak jsem si připadala jako hollywoodská hvězda. Jako by tam byl pomyslný červený koberec. U vchodu to bylo naštosované lidmi, před nimi ochranka a všichni volali naše jména, bylo to neskutečné.“
Takže jste si připadala jako při zpěvu po MS v Novém Městě na Moravě?
„Možná to bylo ještě silnější.“
VIDEO | Slavnostní ohňostroj po biatlonové exhibici
