Soukalová litovala trenéra: Aspoň jsem dobře spočítala trestná kola
PŘÍMO Z NORSKA | Dorazila mezi novináře a sotva stála na nohou. „Rychle mi dejte nějakou otázku, abych mohla jít. Abych zase nebyla nemocná,“ požádala Gabriela Soukalová po stíhacím závodě SP v Oslu. Do něj startovala z pátého místa, avšak po šesti chybách na střelnici se propadla na čtrnácté. Čím déle však odpovídala, tím lépe se cítila „Co nohy? Začaly se prokrvovat, už je to lepší,“ smála se na konci.
Co se tedy s nimi stalo?
„Já sotva chodím, protože mám tak omrzlé nohy... Před startem jsme totiž zmokly a celý závod jely hrozně mokrý. A mě to teď mrazí.“
Omezovalo vás to nějak v závodě?
„To ne, dokud se hýbu, je to v pohodě, ale jak jsem tu procházela cílem a stála, tak to bylo horší.“
Ve stíhacím závodě jste začínala z pátého místa, avšak po šesti chybách na střelnici jste se propadla. Jak bylo těžké se v závěru vydat v boji o body?
„Chtěla jsem pro to udělat maximum. Bohužel dnes jsem tím výsledkem to fandění fanouškům moc neoplatila. Mrzí mě to, dělala jsem, co jsem mohla, ale zdejší střelnice mi vůbec nesedí. V minulosti jsem tu nešla nikdy čistě, jen teď v tom sprintu, ale ve stíhačce ne. Nevím, čím to je. Asi bych si tu měla před sezonou udělat nějaké soustředění, abych se to naučila.“
Čím to bylo, že se na rozdíl od čistě zastříleného sprintu tentokrát nedařilo?
„V závodě to bylo spíše o větrném počasí. A jak se točil vítr, už jsem nebyla schopná v té únavě na to reagovat. Pěkně to bolelo. Jediné pozitivní, co na tom tedy je, že jsem tentokrát nejela žádné trestné kolo navíc. Takže jsem se na rozdíl od Kontiolahti naučila počítat.“ (směje se)
Co jste si říkala po těch střelbách a čtyřech chybách?
„Jak vždy dostáváme na trati informace od servismanů, tak najednou začali na mě křičet: Stojka rozhodne, pojď. Tak jsem si říkala, proboha, po čtyřech kolech? A ještě ty stojky do toho, to bude vypadat.“
Hecovali vás, ať pak zaberete, že jde o každý bod?
„Ano, v cíli jsem pak byla ráda, že jsem v tom finiši porazila tu Rusku. Byl to ale hrozný pocit, když jsem vyjela z posledního kola s číslem pět a teď jsem viděla, jak mě předjíždí někdo s osmapadesátkou. Jsem si říkala: Jééé, to je trapný. A už jsem si představila trenéra, jak tam stojí na střelnici a je ze mě nešťastný. Úplně jsem ho litovala.“
Před nedělním závodem s hromadným startem máte na čtvrtém místě devítibodový náskok na Rusku Viljuchinovou. Věříte, že to udržíte?
„Popravdě řečeno, nevěřím, protože zítra to bude její závod a ona se tady s tou střelbou hodně kamarádí. Má ji stabilní a málokdy se stane, že by tu chybovala, což se o mě říct nedá. Pokusím se do toho dát maximum, ale při té střelbě ji věřím víc než sobě. A ani běžecky na tom není špatně, ke konci sezony chytá formy, na rozdíl ode mě, která mám dost sestupnou tendenci. Uvidíme.“
