Vítková o zlatém snu: Nabízeli mi dvě vlajky, vzala jsem tu větší
Nemohly podat větší důkaz o své současné dominanci. A ona nemohla mít už lepší příležitost, jak si splnit sen, mávat fanouškům již několik zatáček před cílovou rovinkou a jet v ní s českou vlajkou v ruce. „Je to splněný sen,“ souhlasila Veronika Vítková, která dovezla biatlonovou štafetu k druhé výhře za posledních sedm dní. S trhákem, který ohromil svět.
Čím si vysvětlujete ten náskok? Vždyť druhé Bělorusky zaostaly skoro o minutu a čtvrt?
„Abych řekla pravdu, tak ani my to vůbec nepobíraly. Kdyby nám tohle někdo řekl před závodem, tak se mu asi hodně vysmějeme. Asi je to tím, že se vezeme na nějaké vlně a daří se nám. Takhle se jen daří dál. Nemám pro to jiné vysvětlení.“
Navíc jste se konečně dočkala triumfální jízdy s českou vlajkou. Jak jste si to užila?
„Ony tam byly dvě. V kopcích mi hlásili, že na mě bude jedna čekat na začátku střelnice. Prý, že to bude malá vlaječka. Jak jsem ale jela, všimla jsem si, že napravo byla taková větší. Vzala jsem tedy tuhle a až později si všimla, že tam Ondra Rybář stál s jinou vlajkou. Přemýšlela jsem, zda zajet i pro ni, ale nakonec jsem ji nevzala.“
Kam si tedy teď tu vlajku dáte?
„To nevím. Ale asi ji budeme muset dotyčnému vrátit.“
Zažila jste někdy takovou pohodu? Nikdo za vámi, nikdo před vámi…
„Rozhodně to byl splněný sen a užila jsem si to. Už během toho posledního kola... byla jsem kus za střelnicí, když mi hlásili, že ostatní ještě ani nezačaly pálit. Bylo to takové lehčí poslední kolo.“
Co jste si nakonec s ostatními parťačkami v cíli říkaly?
„Byla to euforie a užívaly jsme si to. Holky ještě říkaly: Vidíte tu dlouhou cílovou rovinku? On tam furt nikdo není. A přitom je tak dlouhá.“
