Svendsen mi kopl do lyže, to mě rozhodilo, mračil se Moravec
Česká mužská štafeta dlouho mířila na mistrovství světa v biatlonu ve finském Kontiolahti za stupni vítězů. Nakonec ji dovezl Ondřej Moravec do cíle na šestém místě. „Ten závod na střelnici mi prostě nevyšel a to byl celý ten problém,“ narážel český reprezentant na to, že mu nejprve kopl do lyže Nor Svendsen a následně přišly i potíže s nábojem.
Přebíral jste štafetu na medailové pozici. Měl jste v hlavě, že je velký úspěch tak blízko?
„Vůbec ne. Ležka byla ovlivněna tím, že mi soupeř kopnul do lyže a já nedal poslední ránu. To ovlivnilo celý závod.“
VIDEO: Podívejte se, jak Moravce rozhodil Svendsen při střelbě, čas 52:06
Kdo vám kopl do lyže?
„Svendsen, když odjížděl z položky, upadl. A jak spadl, tak já v tu chvíli spouštěl ránu. On mi při pádu zavadil o lyži, to mě rozhodilo. Tu ránu jsem nedal a to mě dost znervóznilo.
Cítil jste v tu chvílí vztek, nebo bezmoc?
„On to samozřejmě neudělal naschvál, určitě mi nechtěl kopnout do lyže. Ale abych pravdu řekl, ještě jsem to nikdy nezažil. Stane se no.“
A pak přišla další potíž při střelecké stojce, kde vás potrápil jeden náboj. Tam se dělo co?
„Na stojáku to byla moje chyba, nepřebil jsem, jak jsem měl a stálo mě to vteřiny. Ale ono by to bylo nějakých pět vteřin, až takový vliv by to nakonec nemělo. Ten Landi by asi se mnou jel tak jako tak. Ale prostě to na střelnici nebyl dnes dobrý výkon.
Co přesně se dělo s tím problémovým nábojem?
„Vyhodil jsem si ho, ale ne úplně. To je ten nejhorší scénář, kdy ho musím vyklepat a pak ještě dobíjet. Ztratil jsem čas tím, že jsem musel otočit flintu vzhůru nohama, aby mi vypadl, a pak jsem ten další dobíjel zvlášť. To mě stálo další čas navíc.
A nakonec z toho bylo šesté místo. Jak moc mrzí, že nemáte medaili, ke které bylo dlouho blízko?
„Prostě medaili nemáme a to je celé. Bylo nás tam šest štafet v minutě, bylo to hrozně našlapané. Myslím, že šesté místo odpovídá tomu, na co máme. I v Oslu jsme byli blízko, čtvrtí. Ve štafetách se může stát cokoliv, ale ten výsledek se počítá až v cíli. Medaile by byla super, ale myslím, že holky byly zářný případ, kdy se o ničem jiném nemluvilo a dopadlo to, jak dopadlo. Průběh závodu samozřejmě nasvědčoval tomu, že o ni můžeme jet a že na ni máme. Ale výsledky se počítají až po čtvrtém úseku.
Finiš štafet obstarala samá velká jména. Jak se vám v takové společnosti závodilo?
„Já si moc nezazávodil. Objel jsem si kolo se Svendsenem, to problém nebyl - a pak jsem v podstatě dozávodil. Jasně, dal jsem si pak poslední kolo s Landertingerem a tam jsem věděl, že pokud s ním dojedu až do cílové rovinky, pravděpodobně ho neudělám. On má tu absolutní rychlost jednu z největších v celém startovním poli. Možná jsem mohl zkusit jet celé kolo na doraz, co to jde, a to by byla cesta jak ho porazit. Ale neudělal jsem to, vyjížděl jsem kousek za ním, půl kiláku se vezl za ním, nevyšlo to, bohužel.“
