První závod jeho poslední sezony proběhl na jedničku. Dvacet tref z dvaceti ran, k tomu solidní běh – a nakonec z toho bylo páté místo! „Nečekal jsem to. Po běžecké stránce to sice nebylo úplně top, ale po nástřelu jsem věděl, že bude dost čistých položek, takže jsem se na to chtěl zkoncentrovat,“ přiznal po úvodní bitvě sezony, vytrvalostním závodě v Kontiolahti, Ondřej Moravec.
Jak tedy bolelo to poslední kolo, kdy jste se naháněl s Quentinem Fillonem Mailletem?
„Bolelo. Navíc jsem ten náskok definitivně ztratil těsně před cílem, kde takový nejvíc rozbitý úsek. V této části totiž jezdí hodně servisáci a trať je tam trochu křivá. Už v kopci mi proto docházely síly a na té rovině jsem se už hledal i po technické stránce. Bohužel. Na druhou stranu, Quentin je jeden z nejrychlejších závodníků. Ne, že bych to tedy vzdával předem, ale dalo se to trochu čekat.“
Co však říct k vaší znovu potvrzené doméně? Čisté a rychlé střelbě?
„Jsem si z toho dělal srandu, že jsem to dal na zkušenost. Něco podobného jsme stříleli v prvním závodě v Idre a věřil jsem si na to i tady. Přes léto jsem něco podobného trefoval, takže když jsem viděl, že je na střelnici klid, nemazal jsem se s tím. S tím jsem nadmíru spokojen.“
Je to i dobrý signál do sezony?
„Určitě. Dostal jsem i spoustu otázek, proč bych končil, když to je tak dobré… Ale na to jsem byl připravený. Takže jsem zase odpověděl, proč nekončit s takhle dobrými výsledky. V neděli bude sice jiný závod – bude se střílet a běžet ještě rychleji, ale pro psychiku je takovýto výsledek jen dobře. Pojede se mi určitě lépe, než kdybych to nezvládl.“
Navíc byl blízko vás i jedenáctý Michal Krčmář.
„Přesně tak, když se takhle dva lidi sejdou kolem desítky, tak si alespoň můžeme říct, že se to v té přípravě dělalo dobře a nemáme se do dalších závodů čeho bát. Samozřejmě, rezervy by tam ještě byly, ale dovolím si říct, že také na tom dovedeme být ještě lépe. Lépe. Já sám jsem sice absolvoval soustředění v Idre, ale pak jsem byl třeba pět dní doma, kde jsem lyže vůbec neviděl. To je pro mě tak dobře – vidět, že i přes tu pauzu se to takhle povedlo.“
Co jste pak říkal na vítězného Nora Laegreida?
„Na stupních jsem mu říkal, že je překvapením. Na druhou stranu on i minulý rok jezdil docela slušně a Norové prostě nejsou slabí. Ty jeho nuly psaly a do toho měl výborný běh, takže si to zasloužil. Alespoň není biatlon není jen o Johannesovi. Nicméně, ani se nebojím – jeho čas přijde. Po závodě jsem mu i říkal, že Klaebo taky teď nedávno prohrál.“
Myslíte však, že by Laegreid mohl Boeho tuto sezonu potrápit?
„To ne. Sprint je úplně jiný závod a máte tu řadu dalších lidí, kteří neřekli poslední slovo. Neříkám, že se tam v nějakých závodech zase neobjeví, ale ve sprintech přijdou chvíle Němců a dalších. Dost se mi ze začátku zdají silní Švédové. Sice se jim teď ve střelbě nedařilo, ale vsadil bych si i na ně. Za sebe si tedy nemyslím, že by tenhle kluk měl v první trojce trápit ty nejlepší.“
