Davidová: Žádné plácání po zádech. Potřebuju zlepšit střelbu, nutně
Na lyžích v úvodu sezony létá. Je rychlejší než aktuální lídryně SP a včera byla i lepší než samotná vítězka stíhacího závodu v Kontiolahti. „Jenže nedělám běžecké lyžování, ale biatlon,“ zlobila se na sebe Markéta Davidová, jež po šesti střeleckých chybách skončila až na dvaadvacáté příčce. Po prvních dvou podnicích sezony jí tak v SP patří až 15. místo. A sama tuší, že to mohlo být lepší.
Nebyl to pro ni právě podařený víkend. Při sobotní štafetě musela na jedno trestné kolo a o den později nevyužila ani nadějný úvod stíhacího závodu, do nějž v Kontiolahti startovala ze šesté příčky. Ani z jedné střelecké položky ale následně Markéta Davidová neodjížděla se stoprocentní bilancí a nakonec skončila dvaadvacátá. A to přesto, že běžecky byla čtvrtá nejlepší.
Co vám ukázal úvod sezony?
„Že jsem na tom po běžecké stránce dobře, ale musím nutně zlepšit střelbu. V ní to zatím není takové, jak jsme si představovali. Za sebe bych určitě chtěla střílet lépe, protože na ní teď závisí veškeré mé další výsledky. Věřím, že to chce čas a postupně se s tím popereme.“
Takže cítíte, že výsledky mohly být ještě lepší?
„Ano, ale nerada bych hodnotila něco zvlášť. Je to biatlon a je tu potřeba skloubit obě disciplíny. S během můžeme být spokojené, ale také se blbě plácá po zádech, když ty výsledky nejsou vidět.“
Může člověka alespoň trochu utěšit, že se máte o co opřít po běžecké stránce?
„Samozřejmě, ale tohle si říkají i další lidé ve svěťáku. A přeci jen nedělám běžecké lyžování, ale biatlon. Jsem ráda, že mi to běhá, ale potřebovala bych, aby to fungovalo vše dohromady. Zatím asi nejedu na té správné vlně a musím ji najít.“
Asistent trenéra Jiří Holubec říkal, že během volna se budete muset zaměřit na zaujímání polohy a dýchání při střelbě. Už jste tedy nějak řešili, jak na tom zapracovat?
„To je pravda. Už jsme o tom mluvila s Egilem (Gjellandem – trenér), který byl při stíhacím závodě u dalekohledu na střelnici, a chyby tak viděl v přímém přenosu. Předtím byl totiž na trati. Říkal mi tedy, že k tomu má nějaké poznámky a že se na tom budeme snažit zapracovat. Je mi jasné, že budu muset něco změnit. Na druhou stranu na tom ale už pracujeme celé léto.“
Může tak nastat, že poté, co jste se v létě učila střílet na jeden nádech, nyní raději zpomalíte?
„Dokud nebudu střílet nuly, tak je mi k ničemu, že střílím na jeden nádech. Bohužel. A přesnost je důležitější než rychlost. Musím se tedy soustředit na to, aby mi to padalo, a je jedno, jestli to bude na jeden nebo dva nádechy. Udělám to tak, jak budu v danou chvíli cítit, že je nejlepší.“
Střelnice v Hochfilzenu bude pro vás pak lepší než ta v Kontiolahti?
„Těžko říct. Kontiolahti mi nevadí. Že bych tu měla nějaké deprese, to ne. A střelba tu byla těžká asi jen ve štafetě, kdy byly velké poryvy. Při stíhačce to naopak bylo v pohodě. No a v Hochfilzenu je to také různé – umí tam být hezky i hnusně. Když například sněží, je to rovněž nepříjemné. Kloužou tam podložky a tak. Uvidíme.“
Jak bylo jiné i rozšířené pódium po sprintu, kdy jste byla šestá a musela jste si ocenění brát sama a gratulovat medailistkám jen úklonou a ne stiskem ruky?
„To jsou prostě pravidla, která musíme dodržovat. V rouškách, žádné podávání ruky, každý čtvrtý den na testy… Taková je ale doba a nedá se nic dělat.“
Právě po sprintu jste potkala na ceremoniálu hned dvě Švédky, sestry Öbergovy. Vzhledem k tomu, že jste s nimi těsně před startem SP ještě závodili v Idre, překvapilo vás, jak obecně Švédi na úvod vylétli?
„Ano, v Idre vypadali ještě jinak než teď. A jsou fakt hustí, že dokázali o pouhých deset dní od Idre takhle poladit. Uvidíme, jestli jim to vydrží celou sezonu. Těžko říct, co s nimi měl trenér v plánu. Třeba je tohle jen jejich normální forma a budou ještě o něco rychlejší. Uvidíme.“
Jak se vám líbí letošní novinka, tzv. modrý dres pro nejlepšího závodníka do 25 let, kde o něj můžete bojovat právě třeba se Švédkou Elvirou Öbergovou?
„Myslím, že je to fajn. Lyžaři také mají mistrovství do 23 let a u nás nic takového není. Je mi jasné, že lidi, kteří už nějaký čas jezdí svěťáky, to neřeší, ale pro ty mladé lidi je to dobré.“
A lákalo by vás to se v něm také projet? Zatím jste v této disciplíně jako čtvrtá v pořadí.
„Určitě ano, ale tohle je jen druhotný efekt, když budete dobře závodit. Dokud se vám to nepodaří, tak je bojovat o modré číslo úplně scestné.“
VÝSLEDKY MARKÉTY DAVIDOVÉ
Vytrvalostní závod SP v Kontiolahti I. – 21. místo (střelba: 85 %, 8. nejrychlejší běh)
Sprint SP v Kontiolahti I. – 37. místo (střelba: 70 %, 13. nejrychlejší běh)
Sprint SP v Kontiolahti II. – 6. místo (střelba: 90 %, 9. nejrychlejší běh)
Štafeta žen SP v Kontiolahti II. – 11. místo (střelba: 64,2 %, 1. nejrychlejší úsek)
Stíhací závod SP v Kontiolahti II. – 22. místo (střelba 70 %, 4. nejrychlejší běh)
Celkem: 15. místo v SP (81 bodů)
