Ještě před dvěma týdny nemyslitelná věc. Teď realita. Ondřej Moravec, trojnásobný olympijský medailista a mistr světa, dva dny se synem skládal stavebnici. „Slíbil jsem mu, že až budu mít čas, něco postavíme,“ vysvětluje biatlonista, nově s označením bývalý… Minulou neděli se s kariérou emotivně rozloučil v Novém Městě, víkendový svěťák ve Švédsku sledoval už jenom na dálku. V rozhovoru pro iSport Premium se vrací k dojemné děkovačce, vzkazům od Jaromíra Jágra i Dominika Haška a popisuje první dojmy z nové životní etapy.
Fanoušky dokázal bavit. Rychlopalbou na střelnici, elegantním během i svou bezprostředností. Byl neodmyslitelným průvodcem českého biatlonového boomu. Přichází čas otočit list. „Bylo to krásný, ale můj čas patří už rodině,“ vysvětluje šestatřicetiletý sympaťák.
Dcera vám prý nachystala klacky, abyste mohli v klidu opékat buřty. Už k tomu došlo?
„Ještě ne. Párkrát jsme se byli projet na běžkách, nedávno i na kolečkových bruslích, akorát začalo hrozně sněžit, takže na nás lidi koukali jako na blázny… Na opékání je ještě zima. A když, tak to chce pořádný oheň, aby se člověk zahřál. Jenže všechno je zatím mokrý. Ale čas přijde.“
Když jste byli na běžkách, nevzal jste si automaticky i pušku?
(směje se) „To ne! Abych se přiznal, flinta byla dlouho v autě, protože jsem až po několika dnech vyndal věci, které jsem měl v Novém Městě.“
Manželka vám nachytala dva hřebíky, tak už jste ji pověsil?
„To jsem taky ještě nestihnul. Je tam místo na pažbu, tu tam dám, bude to hezká dekorace. Ale další materiál budu muset vracet, takže i hlaveň. Ta není moje.“
Střelba vám chybět nebude?
„No, to možná jo. Za poslední roky mě fakt bavilo střílet, byla to věc, která mi šla. Stavěl jsem na ní výsledky. Ze sportovní malorážky už asi pálit nebudu, to ne, ale uvidíme, co dál.“
V rozlučkovém videu vás legendární hokejový brankář Dominik Hašek pozval mezi myslivce.
„To ne, takový typ nejsem. Na zvířata bych v životě nevystřelil, i když je pravda, že podobných otázek už jsem dostal víc. Ale to není pro mě. Měl jsem možnost si vyzkoušet střelbu z vojenských zbraní a to mě docela bavilo.“
Takže ještě narukujete do armády, ne?
(směje se) „To ne, vždyť já měl modrou knížku. Tam nemůžu.“
Kvůli zdravotním potížím z dětství?
„Jo jo, jak jsem měl problémy s kyčelním kloubem. I když
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
