Všichni se těší na léto, ale biatlonistům už začala příprava na další zimu. Většině z nich navíc už na severu na sněhu, Markéta Davidová šla opačnou cestou. Trénink absolvovala v Itálii, samozřejmě bez lyží. Po toskánských cestách jezdila na kole a běhala. I to je důvod, proč se zatím moc nepotkala s novým lyžařským trenérem žen. „Ale v následujících týdnech bude dost času se potkat,“ řekla šestadvacetiletá reprezentantka, která popáté v řadě vyhrála anketu Biatlonista sezony.
Na sociálních sítích jste v minulém týdnu dávala fotky z Toskánska. Šlo o dovolenou, nebo už trénink?
„Vlastně to vůbec nebyla dovolená. Myslela jsem, že bude trochu větší, ale nebyla, bylo to regulérní soustředění. Jezdila jsem na kole a běhala. Do Toskánska jsem vždycky chtěla jet. Spíš tedy na dovču než na soustředění, ale i tak to bylo moc pěkný.“
Zařadila jste do tréninku alespoň nějaké dovolenkové prvky?
„Ano, v některých městech jsme se byli podívat, v Pise, Sieně a tak. Ale všechno bylo v rámci sportu, že jsme tam běželi, nebo jeli na kole.“
Kolik jste toho na kole najezdila?
„Tak to se přiznám, že nevím. Ani hodiny bych nedala do kupy, fakt netuším…“
Máte ráda kolo?
„Mám ho hodně ráda, ale spíš bike než silničku. Ale v posledních letech jezdíme víc na silničce, tak jsem si na to tak nějak zvykla. Nicméně už se těším i na bike někdy do lesa.“
Od minulé sezony už uplynulo pár týdnů. Jak ji s odstupem hodnotíte?
„Řekla bych, že vždycky to hodnotím dost podobně. Něco se povedlo, něco ne. Asi bych si některé výsledky představovala trochu lepší, ale tak to prostě bylo. Je to sport.“
Loni jste si vyzkoušela i závodění na koni. Absolvovala jste něco i letos?
„Nestihla jsem to, protože kůň, na kterém jezdím, měsíc, kdy já jsem měla volno, kulhal. Takže jsem se o něj spíš jezdila starat. Ale možná nás ještě něco bude čekat teď, uvidíme.“
Popáté za sebou jste ovládla anketu Biatlonista roku. Jak vnímáte, že vám zatím patří scéna?
„Samozřejmě si toho vážím, ale myslím, že letos docela váleli mladí, jak dorostenky, tak juniorky. Takže myslím, že tato cena by klidně mohla jít i jim.“
Říkáte, že váleli mladí. Posouvá tento jejich progres i vás, je to pro vás motivace?
„Asi trošku ano. Zároveň jsem ráda, že generace dorůstá. Těší mě, že se dařilo Jindrovým dětem (svěřenkyním trenéra Jindřicha Šikoly). To myslím, že by z toho mohlo být i do budoucna dobří závodníci.“
Příští rok bude mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Bude to hlavní cíl sezony?
„Určitě ano, ale na druhou stranu z toho není nutné dělat něco víc. Je to samozřejmě doma, ale pořád je to jen mistrovství světa. Ještě je to daleko, teď je potřeba se soustředit se na práci před ním a celou sezonou. A doufejme, že medailí bude co nejvíc.“
K ženskému týmu přišel nový lyžařský trenér Martin Bajčičák. Znáte se?
„Zatím ne, viděla jsem se s ním jednou asi pět minut a vzhledem k tomu, že jsem s nimi na soustředění nebyla, tak jsme zatím jen v kontaktu po telefonu. Myslím, že se potkáme v následujících týdnech. Bude na to čas.“
Může vás a celý ženský tým posunout to, že budete mít specialistu na běh?
„To ukáže čas. Viděla jsem ho jen pět minut. Nevím, jaká je jeho strategie a podobně. Zatím to nemohu moc soudit.“
V této přípravě má také dojít k většímu propojení ženského a mužského týmu. Bude to přínosné?
„Jsem za to ráda hlavně kvůli tomu, že kluci jsou fajn parta, je s nimi sranda. Vidím to jako pozitivum z tohoto důvodu.“
Z tréninkového hlediska až tolik ne?
„Trochu si myslím, že nebudeme schopní trénovat s nimi společně. Podle mě by to ani chtěli. Nás by to možná posunulo, ale je asi zpomalilo. Možná společné posilky, odpolední tréninky, na střelbě si to dovedu představit, ale nemyslím, že by to byla zásadní část přípravy. Navíc máme úplně odlišné trenéry, takže tréninky nebudou stejné.“
