Krčmář se šetřit nebude. Po výpadku doufá, že mu pomůžou zkušenosti
Po přípravě, jaká v jeho případě neměla obdoby, čeká Michala Krčmáře i začátek sezony, jaký ještě nezažil. V dřívějších letech čekal, jak se projeví předchozí trénink. Teď je v nejistotě, jaké důsledky budou mít dva měsíce, kdy mu nemoc přikázala zcela vysadit fyzickou zátěž. Během léta mohl pracovat jen na střelbě.
„Jaká to byla komplikace, se možná dozvíme v průběhu sezony, nebo až se to bude na jejím konci hodnotit. Ale příprava byla jiná, pro mě bude jiný i začátek. Nechci říct, že o mnoho víc nervózní, ale určitě budu v napětí, než se dozvím, jak na tom opravdu jsem, jestli je to dobré, nebo mám nějaký handicap. Na to teď nedokážu odpovědět,“ zamyslel se třináctý muž v SP z minulé sezony.
Kromě výpadku způsobeného nákazou cytomegalovirem prý ale odtrénoval vše, co bylo v plánu. A ještě doufá v jeden trumf. „Snad mě podrží těch mých deset let tréninku. Opravdu jsem první větší výpadek měl až letos, a budu čerpat ze základu, který jsem získal v letech předchozích.“
Závodník, který je známý jako velký perfekcionista, navíc nehodlá nic ‚chladit‘. A to ani s myšlenkou na vrchol sezony, kterým bude mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. „Musíme reagovat na nastalé situace. Když ucítím, že to opravdu nezvládám fyzicky, musíme upravit závodní program, abych byl na MS ready, protože to opravdu bude důležité. Ale abych se šetřil, to nepřipadá v úvahu, v každém závodu pojedu naplno. A pokud bych se měl šetřit, tak nebudu ani na startu,“ upozorňuje biatlonista, který zažil už atmosféru MS v domácím prostředí v roce 2013.
Že bude světový šampionát doma? V přípravě na něj se nic nemění. „Jedeme stejnou jako před Oberhofem. Ta myslím, že byla povedená. Jediné, v čem to bude asi jiné, bude v té aktuální situaci: mediální zájem před závody, tlak na nás. Ale v tom, co my děláme v tréninku, nebudeme vymýšlet nic nového, to ani nemá smysl,“ je přesvědčený Krčmář.
Ani on se nevyhnul dotazům na vosky bez fluoru a hrozící ještě větší nadvládu Norů. Také český tým, byť ten ženský, má ale jednoho seveřana ve svých službách. Je to norský kouč žen Egil Gjelland. „Na první dobrou bych řekl, že by to měla být výhoda. Na druhou stranu nedokážu sám říct, co Norové pustí ven. Oni samozřejmě moc dobře vědí, že Egil trénuje u nás a že další Norové trénují jinde, takže si umí chránit informace,“ ví zkušený biatlonista.
Za léta závodění ale sám poznal, že i Norové, aby udrželi svůj sport zajímavým, postupem času určité informace pouští ven.
„Nedávno jsem si četl článek z jednoho norského listu, kde se vyjadřovali i manažeři, a také oni říkali, že se pokusí udělat maximum pro to, aby to bylo fair play, a třeba uspořádají i nějaké semináře. Protože, úplně na rovinu, bavit se v tom duchu, v jakém proběhly předsezonní závody, tak opravdu to bude závodění Norů a zbytku světa a zničilo by to náš sport. A to myslím, že ani oni nechtějí.“
Navíc si uvědomuje podstatnou věc z testovacích závodů v Sjusjoenu. „Nebyli tam vůbec Švédi, Francouzi, Švýcaři, Finové, takže nevíme, jak na tom jsou oni, to všechno teprve uvidíme. Pokud by byli vepředu jen Norové, tak myslím, že sami s něčím vyjdou ven a trošku nám ostatním pomůžou. Ale opravdu si počkejme, a budeme to hodnotit pak.“
