Davidová po parádní stíhačce: Jenom čumim, čeho jsem schopná
Je to tady. Markétě Davidové se konečně v této sezoně podařilo bezchybně odstřílet závod Světového poháru. K tomu přidala běh, který se víc podobal jejímu dřívějšímu standardu, a je z toho konečně náramně vydařený závod. Který tedy zastiňuje výchozí pozice, tedy výsledek předchozího sprintu. Davidová to vytáhla z 46. místa na 11. příčku. „Rozhodně z toho mám radost,“ mohla se česká biatlonová jednička konečně usmívat.
Čtvrteční sprint nebyl nic moc. Vlastně se nesl tak nějak v duchu potíží Markéty Davidové v této sezoně. Byť na každé střelbě ve sprintu měla za jedna, nebylo to vysvědčení, které by si přála. K tomu se přidal horší běh a vyústilo to až ve 46. místo ve sprintu. V závodu, který určuje nejen startovní pozici do stíhačky, ale také časové rozestupy na jejím startu. Ten byl v případě české biatlonové jedničky 1:55,6 minuty za první závodnicí.
Ovšem už po sprintu zněla Davidová o něco optimističtěji než v předchozích rozhovorech. Vyprávěla, že se momentálně nesoustředí na výsledek, ale stanovila si sama pro sebe určité cíle, které teď chce v závodech plnit.
Jestliže jedním z nich bylo soustředit se na to, aby se konečně povedlo odstřílet čistý závod, v tom těžším, čtyřpoložkovém se to čerstvě osmadvacetileté závodnici povedlo na výbornou. Střelecké časy byly sice pomalejší, ale rodačce z Jablonce nad Nisou se pro změnu podařilo vylepšit čas strávený na trati. Celkově patřil této Češce čtvrtý nejrychlejší běžecký čas.
Konečně tak měla důvod přijít před kameru ČT sport na rozhovor s úsměvem. „Usmívala jsem se, už když jsem odjížděla z poslední položky ze střelnice. Dneska fakt jenom čumim, čeho jsme schopná,“ prozradila po nedělním stíhacím závodu.
Přesný recept na takhle úspěšný výkon ale sama neznala. „Prostě to sedlo. I na trati jsem se cítila trošku líp než předchozí závody. Povedlo se mi udržet koncentraci a dělat to, co mám a co umím, ani jsem popravdě sama nedoufala, že by to mohly být čtyři nuly,“ řekla Davidová, která co do času nedělního závodu byla vůbec nejrychlejší. Jen ji limitovaly čtvrteční ztráty.
Co si z tohoto dne tedy vzít směrem k poslednímu dílu SP v Anterselvě, než se všichni vydají na MS do Nového Města na Moravě? „Popravdě ani nevím. Teď se soustředím den ode dne, nikdy nevím, co mě potká. Ráda bych si to zhodnotila a v hlavě trošku srovnala. Ale rozhodně z toho mám teď radost,“ těšilo někdejší mistryni světa ve vytrvalostním závodu.
Zcela opačné pocity měl po stíhačce Michal Krčmář. Do ní totiž vyjížděl jako nejlepší z Čechů na 29. pozici, ale závod se mu vůbec nepovedl a skončil v něm až 51., tedy poslední z trojice českých mužů.
„Příčin bylo dost. Já bych tenhle závod ani moc nehodnotil, spíš mi to nahodilo spoustu otázek před mistrovstvím světa a teď mě čeká řešení s Ondrou (Rybářem – sportovním ředitelem) a Michalem (Málkem – koučem mužů), co se mnou. Dneska tam i na trati vyvstaly různé věci, které nejsou dva a půl týdne do MS příjemné. Musíme se na to podívat, abychom z toho vytěžili co nejvíc,“ vyprávěl Krčmář.
Přiznal, že na vině může být i letní tréninkový výpadek způsobený cytomegalovirem v jeho těle. „Teď mám hlavu plnou myšlenek, už v posledním kole jsem nad tím přemýšlel, co se mnou teď bude. Musíme s tím něco udělat, aby to v Novém Městě za něco stálo,“ uvědomoval si nejzkušenější český reprezentant.
Přiznal také, že v neděli závod málem ani nedojel. „Bolela mě záda, bedra od svalových potíží, nemohl jsem jít do vajíčka. Každá změna polohy ve sjezdovém postoji a nahoru mě hrozně bolela. Ale to myslím, že tohle je řešitelné, že to mě nebude pálit. Horší je, že samotná výkonnost pocity neodpovídá tomu, jak jezdím, ty časy jsou na pytel,“ rozebral Krčmář své aktuální rozpoložení.
V nedělním stíhacím závodu byla druhou nejúspěšnější závodnicí Tereza Voborníková, která skončila šestnáctá, z mužů na tom byl nejlépe 40. Vítězslav Hornig.
