Hornig po 9. místě: Dvojka mi závod trochu zkazila. Pak si plácl s Böem
PŘÍMO Z RUHPOLDINGU | První střelba bez chyby. Druhá jako přes kopírák a po té třetí, která také neměla chybičku, se Vítězslav Hornig dostal dokonce na čtvrté místo. Jenže poslední položka závodu, ta vestoje, už se pětadvacetiletému Čechovi tak nepoddala. Zaznamenal na ní dva nesestřelené terče, čili dva trestné okruhy a propadl se pak na trati na desátou příčku. Tu ve finiši ještě vylepšil o jednu pozici. Vítězství oslavil Tomasso Giacomel, druhý byl Sturla Holm Laegreid a třetí dojel loučící se Johannes Thingnes Bö. „Pro něj už bude každý závod rozlučkový,“ uculil se Hornig.
Vy jste první tři střelby zvládl bez potíží, při poslední jste však dva terče nesestřelil. Jaké pocity teď ve vás převládají?
„Jsem spokojený. Vím, že dvojka mi ten závod trošku zkazila, na druhou stranu pořád je to deváté místo ve Světovém poháru, což je strašně kvalitní. Takže nemůžu být nespokojený.“
Co se honí hlavou člověku, který přibíhá na poslední střelbu na čtvrté pozici?
„Já už jsem si v tu chvíli říkal: Hlavně si vydechnout. Trošku jsem se snažil si před střelbou slevit, abych tam nebyl tak unavený. Ale bohužel už se tam asi promítla nakupená únava ze závodů předtím a byla to taková vyklepanější položka. Dvě rány z toho vypadly, jeden kalibr se tam nakonec ještě vešel. Ve výsledku je to deváté místo, takže jsem za to rád.“
Celé kolo mezi třetí a čtvrtou střelbou jste absolvoval sám. Relativně kousek, ale pořád ne tak úplně blízko byl Sturla Holm Laegreid, za vámi byla větší mezera. Nad čím jste tam přemýšlel?
„Nechtěl jsem ho docvaknout, protože mi bylo jasné, že i kdybych to udělal, tak se asi hodně zakyselím, a v posledním kole bych už dost ztrácel. Takže jsem se tam snažil chytit nějaké optimální tempo, které bych řekl, že se jelo i ta kola předtím, ze startu první kolo bylo ze tří čtvrtin takové hodně výletní. Ale ve čtvrtém kole jsem se snažil najít si tam své tempo, ve kterém budu schopný jet, pak budu schopný odstřílet a ještě se zmáčknout v posledním kole.“
Vnímáte to i jako zkušenost do budoucna, která vás může posílit?
„Určitě ano. Na druhou stranu vím, co jsem na položce udělal špatně, vím, kde ty chyby byly. Skoro bych řekl, že na spoušti mohly být rány mírně delší o pár desetinek, a z toho třeba mohla pramenit chyba. Můžu se z toho poučit, abych tam příště nevymyslel ty samé chyby.“
Zdá se, že se zabydlujete v širší světové špičce. Jak se tam cítíte?
„Je to moc příjemné. Lepší než jezdit někde v páté šesté desítce, jako sezony předtím. Na druhou stranu je potřeba pořád na sobě pracovat, makat dál, protože špička je v chlapech hodně široká, myslím, že do desítky se tam může dostat hodně lidí.“
Pro vás jsou to další cenné body. Ty jste chtěl sbírat po troškách, teď je sbíráte v trochu hojnějším počtu…
(usměje se) „Jo jo, jsem rád, že se to daří sbírat. Teď v Ruhpodlingu jsem nasbíral snad co za první dva svěťáky, to je strašně super. Protože pak se vždycky v celkovém pořadí začne tvořit taková mezera, která se pak strašně špatně stahuje. Takže jsem moc rád, že jsem se tady do masáku dostal a navíc tam předvedl i kvalitní výsledek a můžu si zapsat takovýhle počet bodů.“
Jaké mety a přání máte před sebou do příštích závodů?
„Chtěl bych jen tyhle výsledky stabilizovat, aby to nelítalo v nějakém strašně širokém rozmezí.“
Po závodě se vytvořil hlouček u Johannes Thingnese Böa, byl to jeho poslední závod tady v Ruhpoldingu. Také vy jste si přišel plácnout. Je to i pro vás něco výjimečného, když v sobotu oznámil konec kariéry po této sezoně?
„Speciální je to určitě pro Johannese, který teď už všude bude závodit naposledy. Člověk mu pogratuluje, protože i po tomto oznámení teď zajel naprosto kvalitní závod. Takže se dá jen smeknout, jak to zvládá.“
