Původně se chtěla přesunout do Česka jen na nezbytně dlouhou dobu. „Jenže se mi tady strašně zalíbilo,“ vypráví Ellen Slavíčková, nadějná americká krasobruslařka s českými kořeny. Počáteční plán vzal proto brzy za své a mladá závodnice se stala součástí české reprezentace. „Je svědomitá a hlavně o věcech přemýšlí. Věřím, že o ní ještě hodně uslyšíme," chválí její trenér Vít Živný.
Krasobruslařka Ellen Slavíčková žije v Česku teprve rok. Ačkoliv jsou oba její rodiče Češi, ona se narodila a vyrůstala v Americe.
„Táta v osmdesátých letech emigroval do Spojených států. Když pak jednou cestoval do Dubaje, potkal v letadle mámu. Pracovala jako letuška u ČSA. Nakonec to dopadlo tak, že se společně přestěhovali do Kalifornie,“ líčí rodinný příběh Ellen Slavíčková.
Pro zjednodušení začali manželé v USA používat příjmení Slavicek. Na rodnou zemi ovšem nezanevřeli. Naopak. Když se jim narodily dcery, snažili se, aby jazyk svých předků ovládaly stejně jako oni sami.
„U nás doma se vždycky mluvilo česky i anglicky. Když jsme ale byly mladší, naši se snažili používat víc češtinu, abychom ji uměly co nejlíp. V létě jsme pak jezdívali k babičce do Prahy, kde jsme měsíc chodily i do školy,“ vzpomíná na své dětství nadějná krasobruslařka.
Z Američanky Češkou
Cesta do české reprezentace pro ni byla docela zajímavá. Vše odstartovala loňská pandemie koronaviru. Do té doby patřila Ellen mezi velké naděje americké juniorské reprezentace. Loni v létě ovšem vládní nařízení uzavřela stadiony v Kalifornii a řadě sportovců tak znemožnila trénovat. V Česku byla situace v té době už daleko klidnější. Aby tehdy ještě americká reprezentantka mohla pokračovat v přípravě, rozhodla se dočasně přestěhovat k příbuzným do Prahy.
„Původně jsem tu měla být jen pět měsíců. V Česku se mi za tu dobu ale strašně zalíbilo,“ vypráví. „Mám tady celou rodinu - babičku, dědu… Bylo mi hrozně příjemné, že je mám najednou na blízku. Napadlo mě, že by bylo super, kdybych mohla reprezentovat jejich zemi. Začali jsme o této možnosti jednat a povedlo se. Za Česko mám teď už za sebou i první mezinárodní závod.”
Mladá závodnice trénuje šestkrát týdně. Na ledě tráví pod vedením bývalého krasobruslaře Michala Matlocha téměř tři hodiny denně. Odpoledne ji pak čeká ještě suchý trénink s Věrou Brücknerovou či kondičním koučem Vítem Živným.
„Ellen si jako svěřenkyně moc cením, je svědomitá, plní zadané úkoly spolehlivě a hlavně o věcech přemýšlí," chválí mladou sportovkyni Vít Živný, který spolupracuje mimo jiné i s Martinou Sáblíkovou či Kristiinou Mäki.
„Naše spolupráce začala hlavně kvůli rekondici po zraněních, která ji bohužel postihla při trénování v USA. Tvrdý režim, kde střídala v rámci týdenního plánu několik trenérů, se podepsal na pohybovém aparátu a musela se potýkat se zraněními jako jsou únavové zlomeniny nebo natržené vazy. Momentálně je ale na dobré cestě a určitě o ní ještě hodně uslyšíme," je přesvědčený.
Do nabitého programu musí Ellen stejně jako jiní teenageři vměstnat navíc také školu. Aktuálně je v posledním ročníku americké high school „Je to podobné jako gympl tady v Česku. Naštěstí mám možnost studovat online, takže můžu ve studiu pokračovat, i když do školy osobně nechodím,“ vysvětluje.
A pokud se přeci jen mezi tréninky a školou najde volný čas? Ráda ho prý tráví povídáním s přáteli. „To se mi tady strašně líbí. V Americe je to všechno rychlý. Když jdete s někým na kafe, jste tam maximálně hodinu a už jeden nebo druhý někam musí. Tady můžete sedět klidně hodiny a povídat si. Lidé tu žijí zkrátka méně hekticky, což jsem do teď úplně neznala a je to super,“ pochvaluje si.
Češi více cestují, ráda si dám knedlík a guláš
Při povídání působí veselým dojmem, mluví rychle a plynule, jen výjimečně špatně vyskloňuje některé slovo nebo se na chvíli zamyslí. „Občas mám problém najít správný výraz. Z toho mám vždycky nervy,“ kroutí nazlobeně hlavou. Mluvit se prý nebojí, horší je to ovšem se psaním. „Česká gramatika mi dělá docela problém. Je to pro mě hodně těžké. Ještě se to snažím dopilovat s moji tetou.“
Když se zeptám na největší rozdíl mezi Čechy a Američany, odpoví překvapivě - Češi jsou prý na rozdíl od Američanů velcí cestovatelé. „Znám spoustu lidí, kteří se narodili v Kalifornii, ale nikdy v životě z ní nevycestovali. Tady je docela běžné, že lidé už viděli téměř celou Evropu,“ kýve uznale hlavou.
Na rozdíl od jiných cizinců, kteří zavítali do Česka, nemůže mladá závodnice příliš docenit tradiční kuchyni. Kvůli alergii na lepek je pro ni většina typických jídel tabu. Má to ale i jiný důvod. „Kvůli sportu si musím docela hlídat jídelníček a jíst poměrně zdravě. To se s tradičními českými pokrmy moc neslučuje. Babička mi ale občas udělá bezlepkový knedlík a guláš. Jíst pořád to ale nemůžu,“ krčí rameny.
A je přeci jen něco, co novopečené reprezentantce v Česku chybí? „Jednoznačně sluníčko. V Los Angeles bylo krásné počasí skoro pořád. Tady je to trochu horší,“ směje se.
Ellen Slavíčková
|
