Romana Barboříková
25. března 2022 • 18:20

Březina o svém konci: Chyběl mi drajv. Kdy se rozhodl a co má teď v plánu?

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Zůstaň, jaký jsi... Řepku hráči žerou, bude výborný trenér, předpovídá Páník
Plekanec promluvil o Kladně: Když se pořád opakují stejné chyby, tak…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Od malička brzké vstávání, dřina na ledě, moře času i na gymnastické průpravě a spousta dalšího. To provázelo celý dosavadní život Michala Březiny (31), který po patnácti letech ve velkém krasobruslení ukončil kariéru. „Věděl jsem, že když vydržím do Pekingu, bude to má poslední sezona,“ prozradil při videohovoru z Los Angeles, kde žije. Na západním pobřeží USA také zůstane a bude se věnovat trénování.



Skončit s kariérou nebylo okamžité rozhodnutí po nevydařeném Pekingu. Krasobruslař Michal Březina dlouho věděl, že ta chvíle se blíží. Absolvoval tedy poslední evropský šampionát a po ZOH už neodcestoval na mistrovství světa. V USA už má teď jiný život – trenérský. V rozhovoru pro česká média prozradil, koho bude vést a jestli bude bruslit i jeho dcera.

Probíhá mistrovství světa. Jaké je sledovat jej pouze na dálku?
„Zatím jsem neviděl nic, jenom výsledky. Je to v Evropě a posun je nějakých devět hodin, většinou závodí, když my ještě spíme. Takže to ani moc sledovat nemůžu. Jen jsem viděl výsledky ze středy sportovek a holek a ve čtvrtek ráno kluky.“

Věděl jste už po olympiádě, že na MS nepojedete, nebo jste si to nechával trošičku projít hlavou?
„Přemýšlel jsem ještě při olympiádě, jestli ano, nebo ne. Samozřejmě jsem dostal i dotaz ze svazu, jestli bych ještě toto MS neodjel. Ale neměl jsem motivaci a náboj, který jsem cítil po olympiádě v Koreji, kdy jsem potom na svět jel. Tam jsem cítil, že ještě chci pokračovat. Teď už jsem bohužel ten náboj neměl a necítil jsem, že jet na MS mi ještě přinese něco nového.“

Mrzí vás, že rozlučka nebyla taková, jakou by si vaše kariéra zasloužila?
„Jsem spokojený hlavně s tím, jak jsem zajel na ME. Tam sice kraťas nebyl úplně nejlepší, ale volná jízda byla, dá se říct, bezchybná, všechno ve volné jízdě výborné. To, že se mi nepovedla olympiáda… Z těch čtyř, které jsem jel, se mi jedna nepovedla. To není zas tak špatná bilance.“

Jak byste kariéru zhodnotil?
„Byla dlouhá. Přeci jen čtyři olympiády, to je hodně let. Určitě tam byly závody a časy, které byly nahoře, pak zase přišly sezony a závody, které nebyly úplně nejlepší. Ale přeci jen jsme sportovci, jsme lidi. Takhle se to prostě stává. Ne každý dokáže závodit na vrcholu bůhví jak dlouho. Myslím, že kariéra, na to, jak dlouho jsem závodil, byla docela povedená. Měl jsem a mám pořád nějaké rekordy, které, doufám, ještě někdo překoná, ale zatím se to ještě nepovedlo.“

Myslíte, že lidi docení až s odstupem času, že mít Čecha v prvních deseti v Evropě a v drtivé většině těch let v prvních deseti na světě tak dlouho, bylo něco unikátního?
„Možná. Doufám, že jo. Ke konci si asi někteří mysleli, že bych tam už neměl být a že bych neměl bruslit. Ale zase na druhou stranu, na ME jsem v první desítce chyběl jen dvakrát za posledních 15 let, co jezdím na velké závody. Na MS jsem v desítce taky chyběl asi jen dvakrát, z toho jednou jsem nedojel, podruhé jsem se zranil. Takže myslím, že bilance je to dobrá, i když nebyly medaile, když třeba mohly být.“

Rozhodnutí skončit ve vás zrálo delší dobu?
„Už od olympiády v Koreji jsem to bral rok po roce, ale v podstatě jsem věděl, že pokud se dostanu na ZOH a pokud budu bruslit až do Pekingu, to bude poslední sezona, kterou odjedu. Můj první plán po olympiádě v Koreji byl, že v momentě, kdy mě někdo z Čechů porazí, skončím. To se nestalo, takže jsem pokračoval dál. Ale v podstatě jsem věděl, že tato sezona bude poslední. To, že jsem neodjel na MS, bylo dané tím, že už jsem necítil, že si z toho závodu něco odvezu nebo že bych si tam zlepšil náladu. Neměl jsem v sobě drajv, který by mi říkal: Jo, ještě tam jeď.“

Jaké plány máte teď?
„Stěhování z Ameriky neplánuju, už když se objevil covid, jsem začal pomáhat Rafaelovi (Arutjunjanovi – trenérovi). Teď jsem převzal některé menší děti a pár závodníků, které jsem trénoval už předtím, jsem začal vést naplno. Máme tady docela slušnou základnu a dobrý tým. Budeme se snažit posouvat dál, aby se to zlepšilo, aby tady vzešli ještě další krasobruslaři.“

K roli trenéra jste inklinoval už v minulosti?
„Začal jsem trénovat už v Oberstdorfu, ale naplno až tady u Rafaela, kdy po mně chtěl, abych mu pomáhal s dětmi. Ze začátku to byla spíš motivace, aby viděli, jak některé věci mají být provedené správně. A čím víc jsem mu pomáhal, tím víc se objevovali i závodníci, kteří chtěli, abych jim dával nějaké lekce. Takže jsem přebíral roli takového jeho asistenta. A teď když jsem oznámil konec, i dost dětí, co tu jsou, chtělo, abych se jim začal věnovat naplno a byl jejich hlavní trenér. Mám to tady od malých čtyřletých dětí po dospělé závodníky, co už jezdí na mezinárodní závody.“

Kdy plánujete na brusle postavit vaši dvouletou dcerku?
„Malá už na bruslích stála, už nám na ledě i sama chodí. A jestli bude bruslit, bude záležet na ní. Já ji nutit nebudu. Když ji to bude bavit a bude chtít trénovat, já jsem na ledě každý den, takže není problém. Hlavně se budeme snažit ji naučit, aby věděla, že sportování je zdravá věc a že by měla dělat nějaký sport, i když třeba jen pro zábavu. Aby byla schopná bruslit, plácnout raketou do tenisáku, kopnout do balonu, aby věděla, jak tělo funguje.

MICHAL BŘEZINA

Narozen: 30. března 1990 (31 let) v Brně
Výška/váha: 174 cm/70 kg
Klub/trenér: Technika Brno/Rafael Arutjunjan
Největší úspěchy: ME 2013 (Záhřeb) - bronz; MS juniorů 2009 (Sofia) - stříbro; vítěz závodu Grand Prix Americká brusle 2011; 5x mistr ČR
Rodina: ženatý, manželka Danielle Montalbanová je bývalou americkou krasobruslařkou, která reprezentovala Izrael

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud