Zažívá zatím nejlepší sezonu. Lyžařka Gabriela Capová (25) ze severomoravského Brušperku bude při Světovém poháru ve Špindlerově Mlýně českou jedničkou. V elitním seriálu už v aktuálním ročníku dvakrát bodovala, v Evropském poháru poskočila po víkendu v Jasné na celkové první místo ve slalomu. A má i historickou šanci disciplínu vyhrát jako první česká lyžařka v novodobé éře.
O zkušeného trenéra Livia Magoniho Gabriela Capová přišla. Přesunul se ke slovenské šampionce Petře Vlhové a přivedl ji k titulu mistryně světa. Magoni ale rodinný tým Capových ve štychu nenechal. Doporučil slovinského trenéra Boštjana Božiče, pod jehož vedením se česká lyžařka zlepšuje. Naposledy v Jasné byla ve druhém kole obřího slalomu dokonce rychlejší než vítězná Petra Vlhová, kterou doma na Slovensku hnaly davy nadšených fanoušků.
„Věřím, že podobně skvělá atmosféra teď bude i ve Špindlerově Mlýně,“ těší se Capová. „Připravená jsem dobře, ve slalomu se cítím v pohodě. V obřáku je to slabší. Nemám žádná velká očekávání, ale ve slalomu bych rozhodně chtěla postoupit do druhého kola. A pak se uvidí.“
Už jste zažila závod Světového poháru na domácí půdě?
„Jen jako divák. Byla jsem se podívat na oba svěťáky, co ve Špindlu byly. Pěkné. V roce 2011 jsme fandili Šárce, tehdy ještě Záhrobské . A Lucce Hrstkové, ta byla od nás z Moravy. Samozřejmě jsem sledovala největší hvězdy – Tinu Mazeovou, Anju Pärsonovou, Janicu Kosteličovou.“
Podpisy hvězd jste sbírala?
(usměje se) „Nesbírala, jen jsem se dívala a fandila. Vlastně jsem tam vůbec poprvé zažila atmosféru Světového poháru, byl to zážitek.“
Nesnila jste už tehdy o tom, že byste se na start Světového poháru doma také ráda postavila?
„Upřímně, tehdy ani ne. Cíle a kroky v kariéře si dávám vždycky postupné. Když jeden splním, může přijít další, vyšší. Samozřejmě se teď do Špindlu těším, ale bude to asi skoro stejné, jako každý jiný závod Světového poháru. Jenom ten kopec znám trochu lépe.“
| Gabriela Capová |
| Narozena: 8. října 1993 (25 let) Klub: Ski Team Ostrava Trenér: Boštjan Božič (Slovinsko) Nejlepší výsledky: tři bodovaná umístění ve Světovém poháru ve slalomu (2 x 19. místo, 26. místo), průběžné vedení v Evropském poháru ve slalomu, mistryně republiky v obřím slalomu 2018 Velké akce: olympiáda v Pchjongčchangu 2018 (9. místo v soutěži družstev, 29. místo v obřím slalomu), mistrovství světa v Aare 2019 (9. místo v soutěži družstev, 21. místo ve slalomu), mistrovství světa 2017 ve Svatém Mořici (33. místo ve slalomu) |
Je to velká výhoda?
„Každý rok tam máme mistrovství České republiky (Capová je úřadující šampionkou v obřím slalomu), tak to mám naježděné. Tréninky tam sice moc nemíváme, protože tam jezdí hlavně veřejnost, ale i tak to podle mého výhoda bude.“
Co tlak domácího prostředí? Šéf alpského úseku Ladislav Forejtek říkal, že si právě od vás slibuje v točivých disciplínách nejvíc.
„Asi proto, že jsem letos jediná z holek, která bodovala v technických disciplínách. (usměje se) Tlak je podobný jako na jiných závodech. Snažím se nepřipouštět si ho. Chci zajet co nejlepší jízdu, jet naplno, bodovat. Očekávání, od jiných i ta svá, se vždycky snažím dát bokem. Nemyslet na ně. Hlavu mám nastavenou jenom na jízdu.“
Jaké podle vás budou podmínky? Co by vám případně sedělo?
„Počasí se má měnit, má i lehce zapršet. Mám pocit, že ve slalomu se mi většinou daří, když je déšť, hnusně a solí to. To mi docela sedí. V obřáku ne. Ale povedly se mi teď i závody na pěkné pistě. Problém bych asi měla na čistém ledu, kdyby to bylo hodně agresivní.“
Mluvila jste o postupných krocích, zvyšování cílů. Jdete nahoru?
„Jo, loni jsem ve svěťáku bodovala jednou, letos už dvakrát. V Evropském poháru jsem byla loni na bodech, letos už i na pódiu. A ve slalomu jsem v Evropském poháru poskočila na první místo celkového pořadí. Je to zase lepší sezona než loni.“
Jaký je tedy váš další postupný krok?
„Příští rok bych se chtěla dostat stabilně do třicítky ve Světovém poháru mezi slalomářkami. Abych už měla i stabilní číslo a zlepšovala se. V obřáku bych se ráda přiblížila druhému kolu. Není jednoduché se prosadit. Kdybych nezávodila, tak to sama vnímám asi jako většina veřejnosti. Když jste někde třicátý, pro lidi to není žádný výsledek. Co to je za výlet, řeknou si. Z mého pohledu a perspektivy to je ale strašně dobrý výsledek. Je za ním spousta práce, odříkání. Málokomu se povede propracovat na třicáté místo ve světě. Nebo i do stovky. Konkurence je obrovská, hlavně v alpských zemích. Náročné je to i časově, finančně, fyzicky. A samozřejmě psychicky. Hlavně při přechodech do vyšších kategorií. Jste zvyklý vyhrávat, a pak dostáváte strašnou sodu. Je těžké to psychicky ustát a makat dál.“
Jak těžké je finančně zajistit sezonu?
„To zajišťuje táta. Před olympiádou mě zaměstnali na Olympu v centru, pomohli mi, ale jinak to řeší on. (Ivan Cap: „Hodně rámcově, podle toho, jak se lítá a jaké jsou ambice, jsou výdaje na sezonu kolem dvou, tří až pěti milionů. Podle toho, jak moc se rozšíří tým. Ze svazu máme tak 10 procent, jsem rád, že nám pomohl i Moravskoslezský kraj a přispěl na slovinského trenéra. Jsou to statisíce, které se počítají.“)
Jak jste se dostali ke spolupráci se slovinským trenérem?
„Třetí sezonu mě vede Boštjan Božič. Nikdy holky netrénoval, dřív sám závodil, pak vedl slovinské chlapy, pak Bulhary a pak mě. (usmívá se) Doporučil nám jej Livio Magoni, původní trenér od Tiny Mazeové, který mě a Marťu Dubovskou půl roku trénoval. Než šel k Petře Vlhové. Když odcházel, doporučil nám právě Boštjana.“
Jaký je? Musí se krotit, když dřív trénoval jen chlapy?
(usměje se) „Je to s ním trochu náročnější, je přísný. I temperamentní. Když to nejde, tak i vybouchne. Ale myslí to se mnou dobře. Když zvýší hlas, tak ne proto, že by byl naštvaný, ale protože ví, že jsem schopná jet lépe. Ví, že to umím, tak ho naštve, když to neukážu. Taky mě ale umí zapojit i k zajímavým holkám na tréninku, protože má kontakty.“
Trénovala jste třeba i se Shiffrinovou?
„Ano, na svěťácích jsme s ní měli tréninky. Nebo s Peťou Vlhovou. Není to často, spíš jen na Světových pohárech a sem tam na ledovci.“
Jaké to je s nimi trénovat? Je i tam vidět rozdíl, nebo se hvězdám blížíte?
„Jak ke kterým. Některé holky mě i na tréninku porážejí hodně a jsou jasně lepší. S některými se to dá, mají třeba podobné časy, ale v závodě třeba těží z lepšího čísla. Zezadu se hůř útočí, trať je rozbitá, podmínky horší. I proto bych se chtěla posunout, mít stabilní číslo třeba kolem třicítky.“
Ve Špindlerově Mlýně měla startovat i Ester Ledecká , nakonec dala přednost snowboardu. Vás prkno nebere?
„Vůbec. Zkoušela jsem ho jen na lyžáku na základce. Trochu jsem se na něm naučila, ale od té doby jsem na snowboardu nestála. Neláká mě to. Možná je tam menší konkurence, ale netuším, za jak dlouho by se na něm dalo propracovat do špičky. Vím, že na lyžích to trvá strašně dlouho. Pokud nejezdíte odmalička, je to velmi těžké. Musí se sejít hromada věcí – podmínky, technika, rychlost, dynamika a ještě mít hlavu. V tenise z mečbolu ještě můžete otočit celý zápas. Ale u nás jedna chyba znamená konec.“
V kolika letech jste začala lyžovat vy?
„Naši mě postavili na lyže hned, jak to šlo. Od tří let jsem se na lyžích klouzala, v pěti mě dali do oddílu Ski Vítkovice Bílá. To je můj mateřský kopec. Ale můj úplně první kopec prý byl Petříkov v Jeseníkách, jenže to si už vůbec nepamatuju.“
Vracíte se tam?
„Jak lítám po světě, tak skoro vůbec. Navíc si věci nechávám u trenéra v autě, má je tam komplet všechny a jezdí s nimi. Já dorazím na závody vlakem nebo letadlem jen s příručním kufříčkem. Takže doma nemám lyže ani vybavení a jen tak si zalyžovat nemůžu.“
Jak široký máte realizační tým?
„Táta zařizuje věci kolem financí, jinak jsem jen já a trenér Božič. I proto chceme do realizačního týmu přibrat dalšího člověka, protože na jednoho je to strašně velký zápřah. Trenér se nezastaví od rána do noci. Staví tratě, trénuje, po nocích chystá lyže. Rádi bychom ještě jednoho servisáka, aby se případně dalo posunout zase o krůček dál.“
Mluvila jste o tom, že lyžování je extrémně časově náročné, jak se vám ho podařilo skloubit se školou?
„Školu jsem přerušila. Zkoušela jsem studovat na báňské (technická univerzita) v Ostravě ekonomku a marketing, dostala jsem se do druhého ročníku, bavilo mě to. Ale bylo toho moc. Spolu s lyžováním se to nedalo zvládat. Cítila jsem, že když jsem se snažila pracovat na škole, zhoršovala jsem se v lyžování. Čas na trénink nebyl. Rozhodla jsem se, že zkusím, co ve sportu dokážu, ať si to později nevyčítám. Školu si přece jenom můžu dodělat časem.“
SVĚTOVÉ HVĚZDY V ČESKU
Po 8 letech se do Špindlerova Mlýna vrací Světový pohár žen v alpském lyžování. Světové hvězdy v čele s Mikaelou Shiff rinovou a Petrou Vlhovou budou 8. a 9. března 2019 soupeřit v obřím slalomu a slalomu. Jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí pořádaná na území ČR v roce 2019 slibuje jedinečnou podívanou v moderním Skiareálu Špindlerův Mlýn, a to nejen v samotných závodech, ale rovněž i v rámci doprovodných aktivit. Veškeré informace najdete na stránkách www.worldcup2019.cz
