PŘÍMO Z RAKOUSKA | Ve sluneční lázni finálového super-G Světového poháru se lyžařka Ester Ledecká neutavila. Na sjezdovce v Saalbachu Hinterglemmu předvedla jeden z nelepších výkonů kariéry a čtvrtým vítězstvím v seriálu a jubilejními desátými stupni si dala předčasný dárek k sobotním narozeninám. „Docela dobrý, si myslím,“ smála se poté, co o 28 setin sekundy porazila druhou Italku Federiku Brigogneovou.
Pro Ester Ledeckou to byla problematická zima, kterou z velké části promarodila, ale teď už je to zase ta STR jak z komiksů o superhrdinech. V dějišti příštího mistrovství světa Ledecká navázala na třetí místo z Kvitfjellu a konec sezony prožívá v euforii. „Znamená to, že umím trochu lyžovat,“ líčí vesele.
Lepší dárek k narozeninám jste si asi opravdu nemohla dát, že?
„Tak nějak jsem si to představovala. Jsem hlavně ráda, že už mám veškerou svoji sílu zpátky, že můžu jezdit tak, jak jsem zvyklá, a můžu předvést tu jízdu, kterou bych chtěla. Moc si vážím, že už se cítím dobře. Hlavně musím i poděkovat celému svému týmu. Opravdu jsem moc vděčná, že je všechny mám, a mohla jsem jim dát aspoň takový malý dáreček i já.“
Co na váš vítězný comeback říkaly soupeřky? Objímala jste se třeba s Brignoneovou…
„Federica je skvělá lyžařka, je neskutečné, jak jezdí obřáky, super-G, je opravdu multifunkční. Jsem moc pyšná, že můžu být s ní na podiu, pro mě je to úžasný zážitek a úspěch. Znamená to, že umím taky trochu lyžovat.“
Souhlasíte, že v posledních závodech se vám vrátila dřívější jistota?
„Děkuju za pochvalu. Doufám v to. Věřím, že už to půjde nahoru. Začátek sezony byl těžký. Před Svatým Mořicem jsem poprvé onemocněla, od té doby jsem pořád kašlala. Přestala jsem až v Kvitfjellu. Od Crans Montany se to už aspoň lepšilo a konečně jsem začala nabírat síly a začala jsem si trochu víc troufat i v super-G. Hlavně jsme také mohli daleko víc natrénovat. Začátek sezony byl jen o tom, jestli zvládnu tu jednu jízdu sjet, jestli na to budu mít sílu. Teď už jsme mohli normálně trénovat, normálně jsem se rozjezdila. Není to jednoduché jezdit s viroškou. Nechci se vymlouvat, ale jsem ráda, že síly mám zpátky, a že mě to zase baví.“
Jste v nějakém ohledu silnější než dřív?
„To asi nedokážu posoudit. Z těch posledních jízd, které jsem mohla jezdit na trénincích i tady, jsem se snad trochu zlepšila, ale to je spíš otázka na trenéry.“
Kde se na trati rozhodovalo o vítězství?
„Nejvíc jsem asi zaskákala ve střední pasáži. Tam to bylo takové skoro obřákové – zleva doprava. Snažila jsem jet co nejčistěji a hnát to dolů. Myslím si, že jsme s Franzem a Tomasem (trenéry Gamperem a Bankem – pozn. red.) udělali skvělou prohlídku. Jsem ráda, že je tu mám, poradili a teď můžeme všichni slavit.“
Trať super-G se kvůli sněhu trochu proměnila, jak se vám sjezdovka líbila?„Mně se líbila od první jízdy, je to opravdu členitá sjezdovka. Myslím, že při mistrovství budeme končit na té druhé, ale stejně je dobré, že jsme si mohly vyzkoušet aspoň vršek. Je to zajímavé, pořád to tam poskakuje, pak tam jsou dva docela velké skoky, po druhém je i dost rychlosti. Je to sjezd, který má všechno, takže je fakt sranda ho jet.“
Jak poslední úspěšné týdny ovlivní vaše hodnocení sezony?
„Myslím si, že sezona byla skvělá. Přece jen jsem vyhrála každý závod na snowboardu, do kterého jsem nastoupila. Na lyžích jsme se nakonec stejně dostali tam, kde jsme chtěli být. Pro mě super sezona. Jsem ráda, že tu můžu být a vyzkoušet si kopec i na mistrovství světa.“
Chce se vám teď končit?
„Nechce, protože mám pocit, že se teprve rozjíždím a začíná to být tak nějak, jak jsem plánovala. Na snowboardu jsem se začala rozjíždět dřív, teď to začíná i na těch lyžích. Trochu mě mrzí, že to takhle trvalo. Ale je to tak, jak to je, je to sport a jsem strašně ráda, že jsme se s tím poprali a dokázali se s celým týmem vrátit tam, kam si myslím, že patříme – mezi špičku jak na snowboardu, tak na lyžích.“
Jak vám sedí lyžování v podstatě v letních podmínkách, kvůli kterým se musela trať hodně prosolit?
„Z léta mám dost natrénováno na vodních lyžích, takže to můžu prodat. (smích) Je to trošičku jiný pocit, je to tvrdé, ale na tom je vrstvička odměklého sněhu, která maličko klouže. Ale když máte dobře připravené lyže, což jsem měla od Tschuntiho (servismana Guntrama Mathise), tak je opravdu zábava na tom jet. Na té sjezdovce udělali opravdu spoustu práce, i v noci to tady prosolovali, opravdu klobouk dolů.“
Co od vás v téhle formě můžeme čekat v sobotu při sjezdu?
„Ve sjezdu mám teď natrénováno trochu míň, ale budu dělat, co budu moct, abych byla zase v cíli nejrychlejší. To tak dělám každý závod, občas to vyjde, občas ne.“
