Dojemný zážitek z životního závodu své kariéry si běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová zopakovala na nedělní Jizerské 50. Už na startu ji pořadatelé překvapili záběry ze zlatého dojezdu závodu na OH v Turíně, kde se objala se svou dcerou Lucií. A když se vůbec poprvé dostala do cíle slavného laufu, znovu na ni v cíli čekala.
Konečně zvládla Jizerskou 50 a lepší odměnu si přát nemohla. Kateřina Neumannová dorazila do cíle v kvalitním čase, těsně nad tři hodiny, víc než půl hodiny za vítěznou Norkou Magni Smedaasovou na velmi solidním 37. místě mezi ženami. A hned za cílem se znovu potkala se svou dcerou Lucií, stejně jako v roce 2006 v cíli zlaté olympijské třicítky.
Tehdy se k ní na olympijském stadionu v Pragelatu v růžové bundě rozeběhla její tehdy dvouletá dcera a hned za šťastným finišem ji objala.
„Duhé Torino už nebude,“ smála se Neumannová. „Lucka to strašně prožívala, kontrolovala mě, abych si nedala večer pivo, abych šla brzo spát. Já jsem hlavně ráda, že chtěla jet se mnou, prožívala to. Odmalička se běžkám vyhýbala, že k tomu nachází vztah, je moc hezký.“
Už když Neumannová ve druhé vlně startovala, pořadatelé ukázali tehdejší dojemné momenty z olympiády na obří obrazovce.
„Pamatuju si to, bylo to hezký a je to dojemný. Pamatuju si, že když jsem za mamkou běžela, že mi spadla bota a měla jsem v ní mokrý sníh. A pak si ještě pamatuju, že mamka byla hrozně zpocená,“ usmívala se Lucie.
Neumannová se ke startu na Jizerské 50 dostala jen tři dny před svými padesátinami. A zvládla náročné podmínky na rozmoklé trati.
„Byla náročná, ale dala jsem to bez nějaké zásadní krize,“ hodnotila svou premiéru. „Byl trošku měkčí sníh, bylo to po deštivém počasí malinko náročnější, než kdyby se jelo před týdnem. Všechno mě bolí...“
