Slavík k opravenému můstku: Bez Harrachova skoky nemůžou existovat

Video placeholder
Bez Harrachova skokani nemohou existovat, říká Slavík
Na devadesátimetrovém můstku v Harrachově se po dlouhých třech letech zase skákalo
Na devadesátimetrovém můstku v Harrachově se po dlouhých třech letech zase skákalo
Na devadesátimetrovém můstku v Harrachově se po dlouhých třech letech zase skákalo
Český trenér polských skokanů na lyžích Michal Doležal
Český trenér polských skokanů na lyžích Michal Doležal
Český skokan na lyžích Roman Koudelka
K rekonstrukci a údržbě harrachovského můstku přispěl především předseda místního lyžařského klubu Josef Slavík
11
Fotogalerie
Skoky na lyžích
Vstoupit do diskuse (1)

Tohle je pro české skoky velký krok na začátku cesty zpátky k bývalé slávě. V Harrachově se od čtvrtka po dlouhých třech letech znovu skáče na devadesátimetrovém můstku, který je klíčový pro přípravu reprezentace i talentované mládeže. „Je to zadostiučinění, to úsilí bylo opravdu velké,“ líčí Josef Slavík, předseda místního Lyžařského a turistického Bucharova klubu.

Antonín Hájek je skokanský kluk z Harrachova a vyrůstal v roubence, z níž viděl na místní devadesátku z okna. Cestou kariérou, která ho zavedla na dvě olympiády či k památnému 236 metrů dlouhému letu v Planici, měl svou tréninkovou kotvu vždycky pár kroků daleko.

„Můstek, ač je už hodně starý, profilem předběhl svou dobu. Je podobný jako moderní můstky,“ vysvětluje Hájek kouzlo můstku s konstrukčním bodem devadesáti metrů, který je dominantou tzv. areálu středních můstků u zdejšího hotelu Skicentrum.

Desítky let byl tenhle můstek srdcem českých skoků. Devadesátimetrový střední můstek je skokanský grunt. Závodníkům dává základ tréninku, tady získávají jistotu, tady opravují chyby, když se jim nedaří. A právě tady se poslední tři roky neskákalo. Právní rada obecně prospěšné společnosti Klasický areál Harrachov na jaře 2018 areál z havarijních důvodů uzavřela.

V novinách se tehdy objevovaly titulky o konci skoků v Harrachově. Mohlo to tak být. Jenomže místní srdcaři to nedovolili. V létě 2019 do Krkonoš přijel slavný Adam Malysz podpořit veřejnou sbírku, která by pokryla hlavní opravy. Už v minulé sezoně se tak do areálu vrátili skokani na čtyřicetimetrový a sedmdesátimetrový můstek. A od tohoto týdne je konečně v provozu i devadesátka.

Máme možnost trenovat doma, raduje se Hájek

„Jsem za to určitě rád, tři roky se tady neskákalo. Na trénink je to naprosto ideální, což pomůže i nám a věřím, že i klukům,“ pochvaloval si Hájek, který hned dorazil s ženskou reprezentací. „Můstek byl perfektně připravený. Jsme rádi, že máme možnost trénovat doma, což nám v loňské sezoně chybělo. Věřím, že nám to pomůže, a jsme velmi rádi, že tady dobrovolníci a lidi, kteří skoku fandí, dokázali můstek připravit.“

Po třech letech si na devadesátce jako první skočila reprezentantka Štěpánka Ptáčková. Roman Koudelka o premiéru přišel kvůli nemoci. Trénovala tady ale kompletní reprezentace v severské kombinaci v čele s Tomášem Portykem a Janem Vytrvalem, kteří před Vánoci bodovali ve Světovém poháru v Ramsau.

„Je to příjemné, abych pravdu řekl. Už jenom kvůli tomu, že nemusíme nikam cestovat, trávit čas v autě. Uděláme dva kvalitní tréninky, můstek je připravený skvěle, já jsem si tady rád zaskákal po té dlouhé době,“ usmíval se Portyk. „Ty skoky měly úroveň a můstek byl dobře připravený. Chtělo by to ho ještě trošku poupravit, aby se tady dalo skákat i v létě. Určitě nám to pomůže.“

Mít v zimě můstek připravený doma, to je základ všech elitních skokanských týmů. Závodníci přijedou z víkendového Světového poháru a můžou dva dny trénovat v ideálních podmínkách. Češi museli poslední tři zimy trénovat buď v zahraničí, což je finančně nákladné a přináší dopravní komplikace, nebo zůstat doma a dřít jen na suchu v posilovně.

„To je asi ta nejdůležitější věc. Jestli nemáte doma kde trénovat, můžete úplně zapomenout na to něco budovat,“ zdůrazňuje Michal Doležal, trenér úspěšného polského týmu. „Jezdit pryč stojí strašně moc peněz. Potřebujete mít mezi závody klid, mít připravený můstek, mít možnost si zatrénovat. A důležité je to hlavně pro mládež. To je jediná záchrana.“

Bez Harrachova tenhle sport nemůže existovat, zdůrazňuje Slavík

V Krkonoších v týdnu připadl sníh, s nímž vypadá areál mezi stromy jako zimní pohádka. Na devadesátce svítí do dálky opravené bednění kolem dopadu, na nájezdu je nové zábradlí. Na věži jsou vyspravené ocelové pláty aspoň tam, kde chodí skokani. Nahoru ale letcům stále pomáhá talířový vlek, s jehož pomocí borci musí vybíhat s lyžemi v rukách.

„I když je teď dost sněhu, závodníci by si ničili lyže, navíc je mají namazané, takže se pořád vybíhá,“ vysvětluje Josef Slavík.

V tuhle chvíli je to ale jen malá piha na kráse. Díky úsilí harrachovských nadšenců místní můstky znovu žijí. Na menší jezdí děti z celé republiky, tenhle týden své závodníky z Frenštátu pod Radhoštěm přivezl i světový šampion v letech na lyžích Jaroslav Sakala.

„Dalo to práci celé léto, celý podzim a začátek zimy. Ukázali jsme, že můstky v Harrachově fungovat můžou a je to pro nás velká radost,“ líčí Slavík.

Teď půjde o strategické rozhodnutí, co dál. Můstky v Liberci, kde se skákalo na MS 2009, mají nevýhodný profil a jejich údržba je náročná. Další významný skokanský areál je ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde se v létě koná tradiční Memoriál Jiřího Rašky. Ale živým srdcem skoků v zimě byl vždycky Harrachov. Bude to tak i v budoucnu?

„Věřím, že se po krátké pauze vrátíme, kam patříme, a Harrachov ukáže, že patří mezi světová střediska, kde vždycky byl,“ říká Slavík. „Jezdí sem všechny kluby, které fungují. Investice jsou slíbené. Věřím, že se naplní všechny sliby svazu, agentury, státu, že sem peníze půjdou. Bez Harrachova tenhle sport nemůže existovat.“

Vstoupit do diskuze (1)

Doporučujeme

Články z jiných titulů