Hrozba pro skoky: co kilo, to metry navíc. Kostlivci si ničí zdraví
Talentovaný Viktor Polášek, někdejší juniorský mistr světa, se v olympijské zimě svému sportu oddal se vším všudy. Včetně tvrdé cesty k co nejnižší váze. „Ani jsem nefungoval jako normální člověk, spíš jako robot na hodně vybité baterky,“ řekl natvrdo o stavu, který zásadně přispěl k nečekanému rozhodnutí ukončit kariéru. Je to jen jeden případ vytržený z kontextu, nebo jde o náznak, že se svět skoků na lyžích opět řítí do vážného problému? Blíž realitě je zřejmě to druhé. Vždyť jen o pár dní později sekla se skokem i teprve 19letá reprezentantka Štěpánka Ptáčková.
Z časové propasti téměř dvou desetiletí zírá propadlá tvář Svena Hannawalda, psychicky i fyzicky vyčerpaného muže s vylekaným pohledem. Slavný hrdina německé skokanské mánie přelomu tisíciletí, první vítěz všech čtyř závodů Turné čtyř můstků v jednom ročníku, se loučil kvůli syndromu vyhoření, jemuž předcházely těžké deprese způsobené anorexií.
Hannawald tehdy se svými 184 centimetry vážil 56 kilogramů. V hodnocení indexu tělesné hmotnosti BMI se dostal pod hranici těžké podvýživy.
„Hannawald byl magor. Ten si bez nadsázky vážil i hovna,“ řekl o něm kdysi další šampion Turné Jakub Janda, dnešní předseda skokanského úseku.
Hannawald dotáhl k mrazivé dokonalosti jednoduchou myšlenku: Co je těžké, neletí. Právě jeho nešťastný konec stál za důležitými změnami pravidel skoků na lyžích. Šlo samozřejmě především o zdraví skokanů. A pro prosperující bílý cirkus postavený na televizním reklamním byznysu už bylo taky dále nepřijatelné, aby fanoušci prožívali podobně děsivé příběhy.
Dlouholetý šéf Světového poháru Walter Hofer se tehdy uchýlil k pokusům ve větrném tunelu, při nichž zjistil, že každé kilo dolů při stejném skoku znamená výhodu dvou a půl metru v délce letu. Následně ke každé váze přiřadil délku lyží tak, že čím je skokan hubenější, tím kratší lyže musí mít. To v ideálním světě mělo skokany nutit, aby to s hubnutím nepřeháněli.
Delší lyže totiž znamenají větší nosnou plochu ve vzduchu, což je také důležitý faktor pro daleké skoky. Závodníci si musejí dávat pozor, aby neměli menší váhu než tu, která je přiřazená jejich délce lyží. Mnoho z nich to řeší tak, že těsně před skokem potřebnou váhu dopijí. Pokud při kontrole pod můstkem podváží, jsou diskvalifikováni. Oficiálně ne kvůli nízké váze, ale kvůli tomu, že měli pro svoji váhu moc dlouhé lyže.
FIS přišla s novými pravidly v létě 2004, od roku 2018 platí upravený reglement, v němž se vychází z hodnoty BMI 21, což je více méně ideální poměr mezi výškou a váhou. Jenomže vývoj šel dopředu. Týmy zjistily, že v rámci
