O víkendu skikrosař Tomáš Kraus téměř po čtyřech letech znovu poznal radost z vítězství v závodě Světového poháru. V německém Grasgehrenu získal patnáctý triumf v kariéře, kterou si prodloužil kvůli Hrám v Soči. Ty začnou od čtvrtka přesně za rok, slavnostní zahájení zimní olympiády je v plánu 7. února 2014.
„Soči je pro mě motor posledních čtyřech let. Vancouver se mi nepovedl tak, jak jsem chtěl. Ale cítil jsem se zdravě. Tak proč do další olympiády nejít? Jsou do ní čtyři roky, dva uběhnou rychle a druhé dva ještě rychleji. Cítím se dobře,“ říká 38letý dvojnásobný mistr světa a čtyřnásobný vítěz Světového poháru.
Do Soči zbývá rok. Teď jedete do Ruska na předolympijskou generálku při závodech Světového poháru. Už na vás dopadá, že Hry jsou blízko?
„Tam už to asi budu cítit víc. Jsem rád, že si vyzkouším trať. Vítám možnost, že testovací závod bude. Uvidíme, jak to zvládnou oni a jak my. Je velmi dobré si osahat terén. Po zkušenostech, které mám, vím, že se to dá využít.“
Závodil jste už někdy v Rusku?
„Já jsem tam ani nebyl! Pro mě to bude i z turistického hlediska zajímavý výlet. Těším se hodně.“
Zmiňoval jste, že Hry v Soči pro vás byly po Vancouveru 2010 motivací k pokračování v kariéře. Je pro vás nedávné třetí místo v závodě Světového poháru a teď hlavně víkendové vítězství důkazem toho, že jste se rozhodnul správně?
„Dá se na to koukat z různých úhlů a tohle je jeden z nich. Rozhodně jsem rád, že už teď se takové vlaštovky ukazují. Už je to stálejší forma. Byl jsem třikrát ve velkém finále, dvakrát v malém, to už je důkaz, že to není úplně náhodný výsledek a že šance na medailová místa je.“
V německém Grasgehrenu jste vyhrál, ačkoli před závodem panovaly hodně špatné podmínky, že?
„Popravdě jsem si myslel, že se závod nepojede. Bylo to opravdu tak špatné, že bylo potřeba, aby organizátoři fakt jeli na sto padesát procent. Ředitel závodu šel pak na pozorování, protože fakt nespal tři dny a byl úplně vyčerpaný. Nakonec to bylo uspořádané tak, že nikdo nemohl říct, že to byl neregulérní závod.“
V kvalifikaci jste byl na 27. místě, ale vyhrál jste. Díky čemu nastal takový posun?
„Je to někdy fakt srandovní. Člověk může být první v kvalifikaci a potom v závodě sedmadvacátý. Mně se to naštěstí povedlo tím lepším způsobem. V kvalifikaci jsem jel s jedničkou a hodně sněžilo. Když člověk jede první a na protažené trati napadne pár centimetrů sněhu, je to znát. Byl jsem rád, že jsem vůbec postoupil. A potom jsem starty a předjíždění předvedl tak dobré, že to stačilo na první místo.“
Vydobyl jste si svými výsledky respekt mladých a drzých závodníků, jak jste chtěl na začátku sezony?
„Teď už je to opravdu hmatatelné. (směje se.)“
