PŘÍMO Z VAL DI FIEMME | Dlouho na něm stály úspěchy české běžkařské štafety. V pátek na mistrovství světa ve Val di Fiemme s Lukášem Bauerem její naděje padly. Bauer na druhém klasickém úseku ve velkém vedru neudržel kontakt s vedoucí skupinou a nabral ztrátu, na jejímž základě nakonec dojel český tým jedenáctý. Stejně jako při slavném krachu na domácím šampionátu v Liberci před čtyřmi lety.
Co se přihodilo?
„Bohužel, ztratil jsem kontakt, a to bylo pro vývoj štafety zásadní. Na dalším úseku to vypadalo, že Aleš Razým stahuje, nutilo ho to jet ještě rychleji. Ale pak se to otočí. Ten základ jsem podělal já, pak už to bylo jedno. Zase jsem tahal za kratší provaz. Dneska jsem si to zase vyžral...“
Vybavujete si rozhodující moment, kdy jste začal ztrácet?
„Já vždycky ztratil v nájezdu na stadion. A v nájezdu do třetího kola jsem se tam zasekl a už to neudržel. Ten závod byl strašně těžkej, podívejte, jakou ztrátu chytli Manificat a Kershaw. Spousta lidí vyrupala víc než já, ale na to se nikdo neptá.“
Jak jste se na trati cítil fyzicky?
„Pocity nebyly zdaleka příjemné, stejně jako v ostatních závodech tady. Chvilku jsem se vytáhnul na třetí místo ve skupině, pak jsem se upínal na udržení kontaktu. Pak přišla krize v kopci od stadionu a to už byla velká krizovka. A poslední kopec, to už jsem myslel, že nevylezu. I když jsem bojoval až do konce. Holt to zamrzí. Už po takhle průměrné sezoně si ty nejhorší výsledky vyjíždím na mistrovství světa. Jak říkám, vyžírám si to od začátku do konce, ale to se občas musí. Pořád dělám práci, co mě baví...“
Dává vám naději výkon čtyřicetiletého Giorgia di Centy, který svým výkonem na druhém úseku roztrhal pole?
„Jo, ale on nejel tu extrémně těžkou patnáctku. Zajede dva tři výsledky za zimu a jinak jezdí hodně průměrné výsledky. A takhle by mě to nebavilo. Teď je mým cíle dojet mistrovství světa, ať už jakkoli. Pak dojet sezonu, odpočinout si a v příští sezoně se pokusit vrátit na dostřel stupňů. Pokud ne, bude to jednoznačně ve Světovém poháru má poslední sezona. Nemám zapotřebí takhle dojíždět.“
Pojedete nedělní klasickou padesátku?
„Jo. Když už jezdím takový hrůzy, tak ať si to dojedu... V takových podmínkách bude padesátka vražedná. Jo, vypadá to, že tohle mistrovství bude vražedný až do konce...“