Na Jizerské 50 chyběl sníh... Legenda stejně startovala na koloběžce
Neobsazují bednu jako světová esa v dálkovém běhu na lyžích Aukland nebo Řezáč, přesto jsou respektovanými legendami Jizerské padesátky. 72letý Ladislav Míka nechyběl ani na jednom startu slavného závodu. Na letošní „zrušený“ ročník vyjel na koloběžce. 68letý Miroslav Kocum vynechal jen první dva a naposledy zarputile dřel skluznici na lyžích.
Když Ladislav Míka dorazil na start „neoficiálního“, kvůli nedostatku sněhu zrušeného 47. ročníku Jizerské padesátky na stadion v Bedřichově, hrdě rozepnul bundu a ukazoval na hrudi startovní číslo.
„To kdybyste si chtěli vyfotit, jak má správně vypadat číslo. Chybí jim tam nápis Memoriál Expedice Peru 1970, stejně jako původní znak závodu. Musel jsem si to tam sám dodělat,“ usmíval se 72letý muž s VIP startovní cifrou 1111.
Kdo jiný by měl právo nosit toto číslo než ten, kdo pamatuje první ročník běhu napříč Jizerskými horami v roce 1968 a od té doby nechyběl ani na jednom startu?
„Je to shoda šťastných náhod. Stál jsem na prvním ročníku a pak už jsme to jezdili jako parta a zůstal jsem u toho. Úplně první byl takový kamarádský závod, většina se osobně znala,“ zavzpomínal na počátky běhu, jehož se v roce 1970 zúčastnilo i čtrnáct horolezců, kteří pak v květnu zahynuli v Peru při zemětřesení. J50 se od té doby jezdí na jejich počest.
„Teď už je to komerční záležitost. Dneska se najdou lidi, kteří jsou trochu bezohlední, aby udělali výsledek. Na prvních ročnících se lidé k sobě chovali lépe. A ten poslední byl v podobném duchu. Jsem rád, že se na horolezce takovým způsobem vzpomnělo,“ přiznal Míka, který se start závodu-nezávodu postavil spolu s asi třemi stovkami nadšenců.
„Z toho prvního závodu už jezdím sám. Vloni to myslím jela vnučka jednoho, kterého znám z prvních ročníků. To už je katastrofa, když jezdí vnuci,“ culil se vitální důchodce, jenž poslední „padinu“ odstartoval na koloběžce.
„Mám problémy s kolenem a s lyžemi bych totiž těch šest kilometrů na Kristiánov, odkud to jde už na běžkách, nedošel. A koloběžka je můj tréninkový prostředek na Jizerskou padesátku. Vždy na podzim s ní začnu jezdit,“ vysvětluje Míka, který ujel „jen“ část trasy závodu. „Na tom ledě to moc na kolobežce nešlo,“ přiznal.
A příští, již 48. ročník? „Pokud bude sloužit zdraví, chci jezdit dál. Ale v mém věku již koukám jen na rok dopředu,“ řekl Ladislav Míka, jehož kamarádem je Miroslav Kocum, otec bývalé reprezentantky v běhu na lyžích Zuzany Kocumové, jenž od roku 1970 také ani jeden závod J50 neoželel.
„Dříve jsem považoval za úspěch, když jsem dojel do padesátého místa, vloni jsem se poprvé přehoupnul přes pětisté místo a letos jsem měl startovat z druhé vlny. Říkal jsem si, že to pro mne bude zajímavá zkušenost. A nakonec byla jen jedna vlna,“ smál se Kocum, jenž na běžkách uběhl větší část padesátikilometrového okruhu.
„Měl jsem z toho radost, dobře jsem namazal a nakonec si i hezky zalyžoval. Letos tam byli přibližně stejně naladění lidé, kteří si nejeli nic dokazovat kvůli egu, ale proto, že mají rádi Jizerky a jelikož pro ně závod stejně jako hory něco znamaná,“ radoval se 68letý běžkař, který stejně jako Míka nechce chybět ani na dalším 48. ročníku.
