Sprint v klasickém lyžování? Usainem Boltem současnosti je Nor Johannes Klaebo, mezi ženami zase vládnou Švédky. Ve výsledkových listinách se na solidních místenkách v dobré společnosti čím dál častěji prosazují i české naděje Tereza Beranová (24) a Ondřej Černý (23).
S koncem kariéry Lukáše Bauera a Kateřiny Neumannové se přehodila výhybka. Klasické lyžování se ocitlo na druhé koleji a ve fázi hledání nových tváří. Mezitím se dostavily úspěchy v jiných zimních sportech. Teď se ale možná blýská na lepší časy i v běžecké stopě. Povídali jsme si s Terezou Beranovou a Ondřejem Černým po dvou závodech nové sezony v Ruce a Lillehammeru.
Terezo, hned na úvod sezony v Ruce jste skončila sedmá ve sprintu, chyběl kousíček k prvnímu finále kariéry. Jak vnímáte závod s odstupem času?
Beranová: „Měla jsem prostě běžet už v kopci a nečekat na cíl. Příště to udělám, protože mi tam nikdo nestačil. Jenže v Ruce jsem ještě nevěděla, že mi tam nikdo nestačí. (smích) Myslím, že to překvapilo všechny, takže bych to hodnotila jako zaleknutí.“
Změnilo se u vás něco v předsezonní přípravě, že hned na úvod ročníku přišel takový pozitivní úlet?
Beranová: „Je to souhrn posledních čtyř let přípravy. Taky se mi podařilo vyřešit zdravotní problém dýchacích cest, a hlavně nám pomohly v Ruce lyže.“
Ondřeji, ve Finsku 15. příčka, taky super výsledek, přitom ale v kvalifikaci devátý. U vás je to pravidlo, že kvalifikaci zvládáte lépe než samotný závod. Čím to?
Černý: „Nejsem na tom evidentně fyzicky tak dobře jako moji soupeři. Není v tom věda, je to prostě bohužel takhle jednoduché. Mně docela rychle ubývají síly s přibývajícími jízdami. Možná kvalifikace vycházejí lépe, protože se dokážu trefit do jízdy, když jedu sám, těžko říct.“
Máte při krátké kvalifikaci vůbec přehled o tom, jak si stojíte třeba v polovině trati? Je možnost s tím ještě vědomě něco udělat?
Černý: „Je to tak, že bývá na trati jeden oficiální mezičas, za kterým stojí někdo z realizačního týmu a může na nás houknout, jak si stojíme, ale reálně se to moc ani nedělá. Je to tak krátká distance, že druhou polovinu kvalifikace stejně jedete naplno a už tam není co vymýšlet.“
V Ruce jste oba namlsali fanoušky, pak ale přišel Lillehammer. Všichni čekali, že zase posbíráte body do SP, ale ani jeden z vás nepostoupil z kvalifikace. Byl problém v lyžích?
Beranová: „Řekněme si to na rovinu, naše výkony byly ovlivněny lyžemi a dál bych to extra nerozebírala. Někdy se to prostě nepovede. Dá se to prominout. Konkurence je tak veliká, že když se chcete míchnout mezi třicet nejlepších, tak nemůžete mít špatné lyže. Servisáci nám zase hrozně pomohli v Ruce, kde si myslím, že jsme měli nejlepší lyže v celém startovním poli, což je s naším malým kamionkem a pár lidma v servisu celkem funny.“
Černý: „Za mě těžko říct. Že to bylo lyžema, je možné, protože pokles byl u nás všech, ale někdy se to fakt složitě poměřuje. S tímhle ale musíme počítat. Stejně jako závodník někdy nemá formu, tak někdy se povede servis a někdy ne.“
Oba jste ryzí sprinteři, ale řekl bych, že sprinterů ubývá. Pellegrino teď skvěle ujel stíhačku na 20 km a mohl bych jmenovat i další. Vnímáte jako výhodu, že vás specialistů sprinterů je méně?
Černý: „Nevím, jestli jich nutně ubývá. Možná je to prostě jen generační záležitost. U Federica Pellegrina je to zrovna spíše o tom, že s věkem se zlepšujete po vytrvalostní stránce, pokud vám slouží zdraví.“
Beranová: „On i sprint vyžaduje vytrvalost, a když některé sprinterky pak jedou delší trať, tak jsou schopné být třeba v top10. Když chcete jezdit dobře sprint, musíte být v distanci třeba do top30, tedy pokud nejste já, která distanci neumí. (Smích) Třeba to přijde časem.“
Černý: „Výjimek je víc, třeba Francouz Chanavat je schopný vyhrát sprint, ale distanci nezajede líp než padesátej. Nad tím, jestli je to nějaká výhoda, se moc nezamýšlím.“
Česko má zase v běžeckém lyžování silnou reprezentaci. Od dob Lukáše Bauera a Kateřiny Neumannové je tu opět několik závodníků, kteří dokážou pravidelně bodovat v SP, ať už jste to vy, Michal Novák, Kateřiny Janatová a Razýmová, která se bude vracet po mateřské. V čem vidíte změnu?
Beranová: „Vytvořil se vyhovující systém, který tady dlouho nebyl, kde máme i ženský tým. V minulosti, co si vybavuju, bylo běžecké lyžování v Česku postaveno hlavně na chlapech a u holek to bylo o jednotlivkyních. Upřímně si myslím, že naše generace nastoluje nový směr, že jsme jeden tým dohromady s klukama a doufám, že v tom budou pokračovat i generace po nás.“
Co by pro vás byl v této sezoně úspěch?
Černý: „Pro mě je to semifinále sprintu na MS příští rok v únoru, které se koná v Planici. Asi už jsem to někde říkal. Mám to tak nastavené. Není to o tom, že když to neklapne, tak se zhroutím, ale chtěl bych se o top dvanáctku porvat.“
Beranová: „Já bych to chtěla všechno jednou vyhrát, ať už je to Světový pohár, MS nebo cokoliv dalšího, ale teď vážně, já si podobné cíle nedávám. Co přijde, to přijde.“
Těch sprinterských možností je v české reprezentaci docela dost. Nejsou větší ambice na MS pro sprinty dvojic? S Michalem Novákem a Kateřinou Janatovou byste mohli vytvořit zajímavé tandemy.
Černý: „MS v tomhle umí být atypické. Hodně záleží na momentální formě, takže uvidíme. Je fajn, že těch lidí, kteří by mohli jet, je tam víc, takže i kdyby někdo třeba vypadl kvůli nemoci, tak věřím, že se postaví silná dvojice.“
Co říkáte na rozhodnutí FIS, že nadále nemohou startovat ruští závodníci?
Beranová: „Asi je to dobře. Připadá mi, že se Rusům vždycky všechno odpouštělo a startovat mohli, tak tahle generace si to evidentně vyžere. Na druhou stranu je to jen sport.“
Černý: „S tím rozhodnutím souhlasím. Samotní závodníci za konflikt na Ukrajině nemůžou, ale my sportovci reprezentujeme svou zemi a potažmo i názory daného státu. Vezměte si, že někteří ukrajinští sportovci museli narukovat do armády, takže za mě je to takhle v pořádku.“
