Po dřině na bronzovém MS zpátky do lavice. Jílka čeká maturita a tréninkový dril
Mezi dospělé skočil rovnýma nohama. Metoděj Jílek (18) se ani nerozkoukal a už má na kontě stupně vítězů ve Světovém poháru, ale hlavně na světovém šampionátu, kde před několika dny ukořistil bronz na 10 000 metrů. Po návratu do Prahy rychlobruslaře čekají školní resty a příprava na maturitu. „Kéž bych byl pilný student. Do ústních zkoušek ale zbývají dva měsíce, když se do toho položím, tak to nebude takový problém,“ hlásí česká naděje pro ZOH 2026.
Už je to jasné. Příští rok na italské olympiádě bude patřit k nejžhavějšímu českému zboží. Bronzem na MS to nekončí, ambice Metoděje Jílka jsou obrovské. Snoubí se v něm velká míra pokory, ale zároveň nešetří sebevědomím. „Olympijská medaile? O tom sní každý mladý sportovec. Udělám ale všechno, aby nezůstalo jen u jedné, ale aby jich bylo víc,“ má jasno rodák z Prahy.
Co byl pro vás nejsilnější zážitek na MS v Hamaru?
„Asi jsou to ty pocity z bronzového závodu na desítce. Na pětce jsem byl totiž zklamaný. Měl jsem tam šanci na medaili, i když byla menší. Já tušil, že už budu třetí, i když za mnou jeli ještě dva. Nizozemec Huizinga to rozjel zhruba jako já, ale dalo se předpokládat, že to nevydrží. Stresy jsem z něj neměl.“
Jak hodnotíte s odstupem několika dní šampionát a vlastně celou sezonu?
„Kdyby mi někdo řekl před sezonou, že budu ve SP dvakrát na bedně a získám medaili na seniorském MS, tak si budu myslet, že to nedokážu. V průběhu sezony jsem se ale zlepšoval a výsledky, kterých jsem dosáhl, jsem očekával. Na MS juniorů se mi tolik nepovedly kratší tratě, ale to nebylo výkonností. Spíš jsem se do toho nějak nemohl dostat. Seniorský šampionát byl cennou zkušeností. Pro mě první. Koncept byl podobný jako na Světovém poháru. Akorát bylo v Hamaru méně lidí s vyšší kvalitou. Mrzí mě ta nemoc.“
Právě ta nemoc byla, zdá se, velkým zádrhelem. Jak moc to ovlivnilo MS?
„Začal jsem to pociťovat už na SP v Polsku koncem února. Už tam mi chybělo v posledních kolech, kdy jsem zpomaloval. Z tréninků jsem přitom věděl, že se mi to často neděje, když jsem zdravý. Za normálních okolností jsem v tomhle silný. To mě asi ovlivnilo nejvíc.“
Takže jste mířil výš než na bronz z deseti kilometrů?
„Určitě ano. Nezlobil bych se za ještě lepší umístění, ale jsem realista. Musel bych mít hodně dobrý den a taky trochu štěstí, abych se stal mistrem světa. Na to momentálně ještě nemám, ale do příštích let věřím, že to přijde.“
I tak je v 18 letech bronzová medaile na 10 000 metrů skvělý počin. Působíte docela jako ledový král, co se týče emocí. Dostavila se už aspoň vnitřní euforie?
„Já samozřejmě jsem nadšený. Jak říkáte, je mi stále teprve osmnáct. Tréninkovou zátěž budu moct zvedat. Je to historická medaile pro Českou republiku. Jsem hrdý, ale věřím, že do budoucna těch medailí přidám víc.“
| METODĚJ JÍLEK |
Narozen: 11. června 2006 (18 let) v Praze Nejlepší výsledek v seniorské kategorii ve SP: 2. místo v závodě SP na 10 000 metrů v Calgary (leden 2025) Držitel juniorského světového rekordu na 10 000 metrů časem 12:37,81 Výsledky na seniorském MS v Hamaru 2025: 10 000m: 3. místo Závod s hromadným startem: 10. místo Výsledky na juniorském MS v Collalbu 2025: |
Bylo důležité jet v jednom páru na desítce se světovým rekordmanem Davidem Ghiottem?
„Je to tak. Já jsem si ho v jízdě přál už v lednu v Calgary na SP. Tam to bohužel nevyšlo. Držel jsem se ho, ale pak mi ujel. Ztráta na něj byla nějakých šest sekund, což není špatné.“
Co společnost Martiny Sáblíkové na šampionátu?
„My jsme se zase tolik nepotkali kromě snídaní, obědů a večeří, protože program každého z nás byl přece jen trochu jiný. Je ale pravda, že mě podporovala, hecovala, přála mi. Zároveň tím, že to bylo moje první MS, tak mi radila s některými praktickými věcmi třeba, co se týče jet lagu a podobně.“
V této sezoně naplno žijete život profesionálního sportovce. Jak se vám zatím zamlouvá?
„Je složitý. Musím pro něj obětovat spoustu věcí. Není to tak snadné, jak si někteří mohou představovat. Teď v poslední době jsem třeba skoro vůbec nebyl v Česku. Pořád jezdím po světě. Je tam sice skvělá parta lidí, ale přicházím o řadu běžných věcí, které většina českých teenagerů zažívá. Zároveň mi to ale nějak zásadně nechybí, jinak bych sport nedělal. Jsem smířen s tím, že je to moje priorita.“
Letos maturujete. Jaký byl návrat do školního života právě po dlouhé době mimo Česko?
„Je to změna. V Hamaru jsem byl asi šťastnější, musím říct. To by byl ale každý. Musím to nějak dohnat. Zatím jsem vlastně moc nezačal, dopisuju resty. Škola mi ale vychází hodně vstříc. Bez individuálu bych to nezvládl.“
Z čeho vlastně maturujete? A který z těch předmětů vám nejvíc jde?
„Maturuju z biologie, společenských věd, angličtiny a češtiny. A jestli jsem v něčem silný, asi jenom v té angličtině.“ (smích)
Bral jste si s sebou do Hamaru nějaké učebnice? A pokud ano, otevřel jste je?
„Takhle, měl jsem si je vzít. Kéž bych byl pilným studentem. Když ale potřebuju, tak se to naučím. Někdy je to přemlouvání, ale do ústních zkoušek jsou ještě nějaké dva měsíce, což snad nebude takový problém. Když se do toho teď položím, tak věřím, že to nebude takový problém.“
S větším tlakem počítám, ale tolik to neřeším
A dál? Léto pro vás znamenalo kolečkové brusle. Jaké jsou nyní vaše plány?
„Na kolečkách budu jezdit závody dál, ale bude jich málo a stanou se součástí tréninku. Taky nebudu létat někam daleko, protože cestování by mě připravilo o nějaké dny tréninku.“
Příští sezona je olympijská. V čem je potřeba se nejvíc zlepšit?
„Stanovovat cíle chci až na prahu příští sezony, bude záležet, jak se budu cítit kondičně. Chci se posunout na trati 1500 metrů a v hromadném závodě, kde mi ještě chybí určitá rychlost. Věřím, že přes léto tenhle aspekt právě natrénuju a přijde to časem. Musím taky trochu přidat i na vytrvalosti, abych zvládnul i desítku lépe. Tréninkový plán je na trenérovi, ale myslím si, že drastické změny nebudou, prostě se zvedne intenzita.“
Předpokládám, že olympijské zlato je váš největší sportovní sen, že?
„To by řekl asi každý mladý sportovec. Nejsem v tomhle speciální. Udělám ale všechno, aby nezůstalo jen u jedné olympijské medaile, ale aby jich bylo víc.“
Řešíme spolu medaili z MS, ambice pro olympiádu, ale pořád jste věkem junior. U vás vypadá ten přechod tak nějak automaticky. V čem je to jiné mezi seniory?
„Senioři jsou více soustředění a nastavení na úspěch. Nedělají kolem blbosti jako junioři. Tam je to prostě pořád takové volnější. Možná i více kamarádské než mezi dospěláky.“
Setkáváte se s tím, že vás začali soupeři rychle vnímat jako velkou konkurenci? Je tam změna chování?
„Jo, už jsem slyšel, že si na tohohle kluka budou muset dávat pozor, ale mysleli to spíš ze srandy. Vlastně mě to povzbuzuje.“
Působíte jako mentálně silný sportovec. Jste ztotožněn s tím, že na vás teď bude vyvíjen větší tlak?
„Určitě s tím počítám, ale já to tolik neřeším. Prostě se odjakživa soustředím na to, abych zajel co nejlepší výsledek. Spíš chci něco dokázat sám sobě, než abych to dělal pro ostatní.“
Máte nějaký sportovní vzor?
„Že by to byl vzor, to je asi silné slovo. Člověk, jehož vyjadřování a to, jaký odkaz dělá svému sportu, je pro mě cyklista Tadej Pogačar. Jeho styl cyklistiky mi připadá zábavný.“
Máte za sebou náročnou sezonu. Plánujete dovolenou?
„Ta mě určitě nečeká, protože teď přijde na řadu právě ta maturita. Předpokládám, že dovolenou si pořádně dopřeju až po olympiádě. Jinak není čas. Mám potom v plánu jet do Japonska. Už jsem tam byl dvakrát jako závodník. Moc se mi tam líbilo a chtěl bych tu zemi poznat i trochu jinak než z hotelu a z dráhy.“
