Největší úspěch uplynulé sezony? Skvělé druhé místo ze Světového poháru v Königssee. Česká skeletonistka Anna Fernstädtová se však stříbrem na posezonní tiskové konferenci pochlubit nemohla. Důvod? „Nevím, kde medaile je. Nevyhodila jsem ji, teď se ale stěhuji do Šumperku, takže bude asi v nějaké tašce,“ smála se.
Závěrečný start na MS sice nedopadl dle představ, přesto česká reprezentantka hodnotila uplynulou sezonu pozitivně. „Byla těžká hlavně kvůli covidu, ale bylo dobře, že jsme všechno odjeli, i když jsme nebyli v Kanadě nebo v Americe,“ prohlásila Fernstädtová. „Závodili jsme jen v Evropě, což byla trošku škoda. Všechno jsme ale zvládli, včetně nutných testů, rozestupů nebo nošení roušek. Měli jsme trochu míň tréninků, ale nakonec všechno fungovalo.“
Desáté místo ze šampionátu v Altenbergu vynahradily dobré výsledky v SP. „Měla jsem dobré i horší závody. Celkově jsem ve Světovém poháru skončila pátá, což byl pro mě posun,“ upozornila.
„Ponorka“ se v nově poskládaném týmu s fyzioterapeutem Jakubem Markem a servismanem Petrem Kouřilem nevyskytla. „Dobře jsme si na sebe zvykli. Bylo jen málo věcí, o které jsem se musela starat. Tým mám dobrý a velké změny v něm nebudou,“ ujistila.
Jeff Pain, kanadský trenér, pomáhal během covidové sezony aspoň na dálku. „Byl tady jen tři týdny, ale i tak to fungovalo. Doufám, že příští sezona už ale bude lepší a spolupráce bude zase normální.“
Nejlepší výkon čtyřiadvacetiletá závodnice předvedla na dráze, na níž se skeletonem začínala. „Stříbro v Königssee bylo fajn, závod se mi povedl a ráda na to vzpomínám.“
Medaile se jí ale zřejmě zakutálela mezi věci, které si s sebou odváží do Šumperku. Na severu Moravy bude dřít pod taktovkou Josefa Andrleho, specialisty na pohyb. „Jdu tam kvůli tréninku. Chci ještě posunout starty,“ zmínila slabinu, na které bude dál pracovat.
V jesenickém podhůří trénovala už loni v létě, prostředí tedy zná. „V dubnu začneme a máme naplánované celé léto. Pak doufám, že pojedeme na ledový trenažér. Možná budeme i v Königssee, ale nejvíc budu v Šumperku.“
Ještě než začne dril, přijde na řadu zasloužený odpočinek. „Po MS jsem byla týden v Innsbrucku, trénovala jsem asi osm hodin denně na dráze. Poslední týden jsem byla doma. Bylo dobré počasí, takže jsem byla v horách. Teď se stěhuji, takže mám dost co dělat. Na volno se teď těším,“ přiznala.
„Asi zase pojedu do Německa, protože tady jsou omezení volného pohybu. Budu v horách, pak pojedu do Šumperku. Pracovat,“ usmála se.
Příští sezona bude výjimečná olympijskými hrami v Pekingu, ke kterým bude Fernstädtová upínat hlavní pozornost. „Každou sezonu máme nějaký vrchol, ale olympiáda je důležitější.“
První cestu do Číny plánuje začátkem října, zda se SP na olympijské dráze uskuteční, však není vůbec jisté. „V pravidlech je, že každý by měl dostat aspoň čtyřicet jízd. SP sezonu před olympiádou se už nestihl, ale měl by být v říjnu. Kdyby se nekonal, byla by to komplikace. Nějaké tréninkové jízdy musejí nabídnout,“ prohlásila.
„Zatím máme jen videa dráhy, ale když neležíte na skeletonu a necítíte tlaky a pocity v zatáčkách, tak nemůžete posuzovat, zda vám dráha sedí. Jede se ale přes minutu, což je pro mě dobré. Start vypadá spíš kratší, ale víc o dráze nevíme,“ krčila rameny.
Konkrétní cíle pro příští sezonu vyhlašovat nechtěla. „Pro mě je to těžké, protože teď jsme měli tři SP v Innsbrucku a jeden ve Winterbegu, to byly dráhy, které nemám ráda. Doufám, že budeme jezdit zase i jinam, i do Ameriky,“ prohlásila.
Uplynulý ročník SP měl navíc trochu zkreslené výsledky. „Je dobré, že jsem celkově pátá, ale z rankingu vypadly Američanky, Kanaďanky a závodnice z Asie. Chyběly i některé Rusky. Ale zrovna v Königssee byla dobrá konkurence,“ ohlédla se Fernstädtová za svým nejlepším výsledkem.
Ve značně nejistém období si česká závodnice přesto dál udržuje optimismus a bezstarostnost: „Moje sny a cíle k olympijským hrám? Doufám, že budou!“
