Hájek: Zatím skočím jen na nákup

AKTUALIZOVÁNO - Každý den, když se vzbudí, stačí mu jediný pohled a zírá na harrachovské můstky na Čerťáku. Lyžař Antonín Hájek si na ně zatím musí nechat zajít chuť.
Po květnové automobilové havárii, po níž mu v pánvi zbyly kovové destičky, se ale už vrátil do života. Dře v posilovně a sní o startu na mistrovství světa v Liberci.
V jaké kondici jste půl roku po nehodě?
„Ukončil jsem rehabilitaci a kouč Kuba Jiroutek mi připravuje tréninkové plány do posilovny, na kolo, na brusle. Můžu dělat normálně všechno, ale na můstek to zatím není. Zatím skočím akorát na nákup. Je otázka času, kdy budu připravený na můstek. Ale nějak to neřeším. Až budu připravený, půjdu skočit.“
Hájkova data |
15. března 2008 Při finále Světového poháru v Planici doplachtil na leteckém můstku na 219 metrů, což je český rekord 28. dubna 2008 Ve svém novém Subaru Imprezza vyletěl z prudké zatáčky a natřikrát si zlomil pánev, v současnosti už však znovu trénuje |
Kdy by to mohlo být?
„Někdy v průběhu zimy. Nemusím se zbytečně hnát hned na první sníh. Nebolí mě nic. Fyzická kondice mi neutekla. Jde o to, že mám jednu nohu slabší. Čekám, až do ní dostanu sílu. Nedělám z toho drama. Sice je to nepříjemné, protože je na jaře mistrovství světa v Liberci. Ale zase je mi jednadvacet. Když se to nepovede, svět se nezboří. Ale když začnu skákat, určitě mám šanci se do týmu pro mistrovství světa dostat.“
Co si z osudné havárie pamatujete?
„Jel jsem v noci vyšší rychlostí, než by bylo dobrý a vyneslo mě to ze zatáčky. Stalo se to v poslední zatáčce obchvatu do Harrachova. Naštěstí jsem měl mobil, tak jsem si zavolal záchranku. Měl jsem natřikrát zlomenou pánev a skříplé nervy na levé noze. Ale od začátku jsem si nepřipouštěl, že by mi mělo něco zůstat napořád.“
Přehodnotil jste způsob jízdy?
„Jo. Samozřejmě už teď jezdím podle předpisů. Člověk si říká, že se nemůže nic stát. Teď už určitě vím, že může. Takže jezdím, jak se má.“
V čem jezdíte? Při nehodě jste odrovnal nové Subaru Imprezza…
„Měl jsem ho asi měsíc. Mně se ten typ líbí, teď ho mám znova.“
Opravdu?
„Potřebuju jezdit třeba do Liberce, na tréninky, do školy. A autobusem je to blbý. Tak jsem si musel koupit vlastní auto znova. Vydělal jsem si. Měl jsem něco našetřeno. Není nové, je ojeté. A má slabší motor. Předtím jsem měl dvoulitr, teď mám jedna šestku.“
To, aby vás to nesvádělo?
„No, už mě to teď nesvádí. Vím, že když přijedu někam o tři minuty dřív, že to nic neřeší. Už ne.“
Co vás čeká v následujících týdnech?
„Mám to teď takové stereotypní. Tréninky si dělám doma, nebo v Liberci. Musím něco zvládnout do školy. Ještě musím jednou na operaci, aby mi vyndali kovy z pánve. Říkali mi, že se to může ozývat při špatném počasí. Kdybych nevěděl, že je tam mám, tak to vůbec nevím. I když zatím bylo hezky.“