Vesec patří pejskařům
FOTOGALERIE – S jarním sluncem taje sníh a s ním pomalu mizí i poslední zbytky lyžařského divadla. Dnes je to měsíc, co skončilo mistrovství světa v klasickém lyžování.
Zatímco skokanské můstky na Ještědu mají ve sportovním světě své tradiční místo, budoucnost půlmiliardového areálu ve Vesci je nejistá. Bude z něj pověstný bílý slon?
Prázdné parkoviště, rozebrané palety, rozblácená a rozježděná zem. Stopy velkého fl ámu v podobě lyžařského mistrovství světa jsou ve Vesci ještě stále znát.
„Celý měsíc probíhala demontáž mobilních zařízení, televizního vybavení, bylo odvezeno 290 buněk,“ líčí šéf areálu Vít Pražák. „Mělo to za důsledek, že terén je trošičku rozježděný. Organizační výbor má měsíc na to, aby vše vyčistil a dal do pořádku.“
Pořadatelský tým pod vedením prezidentky Kateřiny Neumannové zaštiťoval během šampionátu 2000 lidí, teď zbylo kromě externích firem dvacet pracovníků, kteří dohlížejí na poslední čistící práce a zařizují administrativu.
„Likvidujeme něco, na čem jsme dlouho pracovali. Je to zvláštní,“ říká mluvčí šampionátu Zdeněk Soudný. „Na Ještědu ještě musí roztát sníh, aby se mohly některé věci dokončit. Ve Vesci jedeme rychleji. K předávání majiteli by mohlo dojít už příští týden.“
Nejpozději od května se oba areály vrátí do správy Sportovního areálu Ještěd, který patří Statutárnímu městu Liberec. Otázka je, co bude s areálem za 447 milionů korun dál. Profi ly tratí jsou pro amatéry náročné a nízká nadmořská výška navíc vyžaduje nákladné umělé zasněžování.
„Umím si tu představit závody na horském kole, letní festivaly. O zimním využití ale nejsem přesvědčen,“ míní reprezentant Lukáš Bauer. „Mistrovství světa se tam absolvovalo velmi obstojně. Ale dlouhodobě z toho české lyžování nemůže čerpat.“
Majitel areálu do budoucna počítá především s letním využitím. Lidé už vloni jezdili na tratích na in-line bruslích nebo na kolech. Často sem míří pejskaři z blízkého okolí.
„Areál žil už loni. Lidi si tu zvykli,“ říká Pražák. „Brzy tu otevřeme bufet, šatny a sprchy. Areál nebyl stavěn na zimu. Bude sloužit především na jaře, v létě a v zimě pro outdoorové aktivity. Do toho se přidají akce jako závody seriálu Kolo pro život nebo setkání automobilů.“
Seriózní plán budoucího využití je základní podmínkou, aby se z nákladných sportovních areálů stavěných za státní peníze nestávali tzv. bílí sloni – drahá mementa megalomanie.
„Využití velkých zařízení je obvykle součástí už přípravné fáze. Musíme si říct, co chceme a jak to zařídíme v budoucnosti,“ upozorňuje Jean-Luc Grolleau, který se podílel na projektovém řízení olympijských her v Sydney a v Pekingu a nedávno přednášel na semináři Sportovní marketing a management v Čelákovicích. „Samozřejmě není vždy možné nalézt vhodné využití veškerého zařízení. Ale MOV si je vědom hospodárnosti projektů a faktor využitelnosti je součástí hodnocení jejich kvality,“ dodává Grolleau.
Liberec neusiluje o pořádání olympijských her, ale majitel areálů se bude snažit dostat na mistrovské stadiony každoročně aspoň závody lyžařských Světových pohárů.
Budoucnost sportu ve Vesci však není zcela jistá. Podle nedávného zjištění Nejvyššího o kontrolního úřadu totiž ž Statutární město Liberec c nezajistilo převod všech pozemků pod areálem do svého vlastnictví a ohrozilo tak možnost jeho využívání po dalších 15 let, jak vyžadují podmínky přidělení státní dotace. Ve městě už se dlouho spekuluje, že se parcela v budoucnu rozprodá. Studenti stavební fakulty na univerzitě zitě dal
v Liberci dostali cvičení o dalším využití Vesce.
„Dostal jsem otázku, jestli si tady dokážu představit satelitní městečko,“ říká Pražák. „Kdo by to povolil, je politická mrtvola. Pod areálem je deset kilometrů trubek s vodou a elektrikou. Nedovedu si představit, že by do toho někdo chtěl sázet domky.“
