ROZHOVOR: Je vidět, že na to mám, říká Bauer

Byl to velký start muže, který kvůli nemoci ztratil celý měsíc tréninku.

Jaké to je vidět u svého jména na světelné tabuli devítku po podzimu, kdy jste se pral se zdravotními problémy?
„Devítka super! Když to vezmu, že jsem do toho závodu nechtěl jít a trenér Míra Petrásek mě do něho natlačil, tak super. Já jsem se s tím nepral. Měl jsem tři dny trošku depku, když se ukázalo, že ty problémy budou delší, než se definitivně odstraní. Ale před třemi lety jsem měl taky problémy a bylo to v pohodě. Čím víc problémů, tím bude lepší sezona.“

Před startem jste řekl, že umístění v elitní desítce by byl zázrak…
„Říkal jsem, že do desítky by to byl velkej zázrak! Sám jsem hodně překvapenej. Kromě nohou mi pomohly i výborně připravený lyže. Oproti ostatním mám nalyžováno třetinu. Trénink byl zaměřený dost na objem. Jsem rád, že mě trenér donutil ten závod jet. Protože kdyby to bylo na mně, tak jsem ho nejel. Je to zázrak! Napište, že je to velkej zázrak.“

Už vás doběhly plíce a průdušky, o což jste měl před závodem obavu?
„Jo, jo, jo. Doběhly mě. Sice trošku pálí, byl to rychlej závod, ale jelo se mi super.“

Jak jste se na trati cítil?
„Začátek jsem se snažil lehounce pošetřit, ale po jednom dvou kilometrech už jsem jel, jako bych finišoval do cíle. Pomáhalo mi, že jsem dojížděl přede mnou jedoucího Gaillarda. Hlásili dobré mezičasy. Pořád jsem si říkal, že za mnou startuje dvaadvacet lidí. Když hlásili osmý místo, říkal jsem si: Nejhůř třicátej.“

A to vás povzbudilo, nebo vyděsilo?
„Samozřejmě, extra vám to nepomáhá. Ale když mi ke konci hlásili, že je to mezičas ze všech, jelo se mi výrazně líp.“

Chyběl vám v něčem promaroděný říjen?
„Na dnešní závod ani ne, pokud nebudu tvrdit, že bych ten závod chtěl vyhrát. Ale důležitý je kvalitně potrénovat. Přelítáme do Helsinek, v pondělí do Čech. A nejdýl ve čtvrtek musíme vyrazit někam za sněhem. Chuť do tréninku samozřejmě je, a to bez ohledu na výsledek. Pokud chci vyhrávat nebo být na bedně, musí se to podpořit tréninkem.“

Povzbudil vás tenhle výsledek psychicky?
„Nevím, necítil jsem se sraženej dole. Ale co se týče povzbuzení dál, tak samozřejmě. Nemáte natrénováno tolik, kolik byste si představoval, a jste schopnej jet takhle? Je vidět, ženatomám.“

Když je tohle třetinový Bauer, jak bude vypadat ten stoprocentní?
(smích) „To jste viděli před dvěma rokama a doufám, že se ještě ukáže.“

Kdy to bude?
„V tom sportu nikdy nevíte. Teď potřebuju udělat pořádný blok čtrnáctidenního tréninku, kde se bude zvažovat, jestli absolvuju Davos, nebo ne. První hlavní vrchol by měl být na Tour de Ski a tam už se ten Bauer musí ukázat.“

Před závodem jste zvažoval obnovení úspěšného rituálu popíjení grogu, jak to dopadlo?
„Grog nebyl. I program před závodem byl trošičku jinačí. Konkrétně jsem v sobotu vynechal odpolední běhání a zůstal jsem v posteli. I když mě trenér posílal, řekl jsem ne. Aspoň budu vědět, že je to čím ještě vylepšit.“

Lukáš Bauer dokáže strávit odpoledne v posteli a nic nedělat?
„Samozřejmě jsem neležel jenom v posteli. Film proběhl, Valkýra o nepovedeném atentátu na Hitlera. A řešil jsem i jiné věci, včetně našívání nášivek, svých vlastních, ne svazových.“