Za zlaté medaile, slávu a nadšení lidí platila propocenými kombinézami, prokřehlými dlaněmi, zmrzlými slinami u úst a úmornou dřinou. Nyní žije Kateřina Neumannová v docela jiném světě. Podniká, obléká se do modelů věhlasných návrhářů a pije vybraná vína. A to přesto, že za jejím šéfováním libereckého mistrovství světa vlají stomilionové dluhy.
Byl to velký večer. Na pódiu pražského kina Bio Konvikt seděli kvůli výjimečné besedě dva legendární Češi - Václav Havel a Miloš Forman. I hlediště bylo nabité slavnými tvářemi. A hned v první řadě, mezi nejčestnějšími hosty, seděla i pečlivě nalíčená žena.
Jen lehce úzkostný výraz ve tváři kazil obraz dokonalé dámy společnosti, který nabízela Kateřina Neumannová. Co na tom, že pár měsíců předtím byla šéfkou organizátorů lyžařského mistrovství světa v Liberci, které skončilo dosud nezaplaceným obřím dluhem a (zatím) bez potrestaní viníků.
Ani arogance, přehlíživost a popírání viny nezměnily nic na tom, že pověstné místo nahoře a přátelství vlivných osobností slavné lyžařce zůstává. Díky minulosti sportovní hrdinky je stále vítanou osobou na opulentních večírcích, kde se sklenkou šampaňského korzuje v elegantních kostýmech nebo v šatech od věhlasných módních tvůrců. Minulost jako by nikomu nevadila...
Pád královny
Nikdo jí nemůže upřít obrovské sportovní úspěchy, ale Neumannová už dávno není jen tou „Zlatou Katkou“, která rozdávala radost kupou velkých vítězství. Na scénu z finiše olympijské třicítky v Pragelatu 2006, kdy bojovnici, která konečně dosáhla na vytoužené zlato, běží vstříc malá dcerka v růžové bundě, sedl pořádný nános špíny.
„Ať si jí mohu po sportovní stránce vážit, jak chci, tohle je průser. Když nasekám dluhy, musím udělat vše pro to, abych je zaplatil. Ona to podle mého názoru nedělá. Jak se problémy staly horkým bramborem pro vládu, staly se horkým bramborem i pro ni.
V žádném případě si nemyslím, že se k tomu postavila zodpovědně,“ říká Vojtěch Hlaváček, zástupce většiny neuspokojených věřitelů organizačního výboru MS v Liberci.
Za šampionátem se stále táhne pachuť a černá šmouha nevyřešených dluhů ve výši 108 milionů korun (s penále a pohledávkami státu dokonce 300 milionů), nářků a vzteku firem na pokraji krachu, podezření a nezodpovězených otázek.
Sedmatřicetiletá žena, která stála v jeho čele, na ně však pro Sport Magazín nechce odpovídat. Rozhovor odmítla, přestože byla oslovena vícekrát. A tak obraz jejího současného života skládají jiní - přátelé i lidé, které zklamala svým přístupem.
Skandální události kolem libereckého mistrovství proměnily poctivou a do posledního dechu bojující šampionku v očích mnohých v dychtivou dračici, která baží po zisku za každou cenu a nechce připustit chybu. Milovaná národní hrdinka opustila drsnou krásu sněhových plání a vyměnila ji za blýskavá pozlátka.
Za drahá auta, výjimečná vína a pocit, že je víc než pouhou upocenou sportovkyní, že je součástí světa, který se rozpíná kdesi za zrcadlem života normálních smrtelníků. Těm se může stokrát nelíbit, jak šampionát pod jejím vedením dopadl, Neumannová se chová, jako by jí to bylo jedno. Proč?
Kateřina Neumannová
|
Muž za všechny peníze
Do světa za zrcadlem ji vyvedl Josef Jindra. Bývalý učitel, který se vypracoval ve schopného, ačkoli kontroverzního manažera a lobbistu s kontakty na vrcholné politiky, poskytl Neumannové nejdřív jistotu zázemí pro útok na vysněné sportovní cíle.
Ubytování v soukromí, cestování vrtulníkem na špatně dostupné závody, služby biomechanika - i takový byl servis pro lyžařskou hvězdu. Bez něj by těžko mohla útočit na olympijský titul. Poté se cesty závodnice a manažera spojily natolik, že v něm Neumannová spatřila muže svého života. Bylo to pro ni štěstí, ze kterého se narodila její dcera Lucie. Ale také zrádná soukromá past.
„Je pravda, že Pepa Kateřině v posledních letech kariéry pomohl. Měla k němu neskutečnou důvěru,“ říká lyžařský světoběžník Kurt Matz, její dlouholetý přítel.
Jindra však byl pro Neumannovou mnohem víc než jen šikovným manažerem. V jeho společnosti se dokázala po tréninku odreagovat. Ohromil mladou ženu novým audi, naučil ji, že když pít šampaňské, tak jenom Dom Pérignon či Moët et Chandon. Neumannová se začala také pečlivěji strojit, několikeré šaty jí šila známá módní návrhářka Věra Kocová.
Dbala na luxusní módní doplňky, zamilovala se do kabelek Louis Vuitton, které stojí až padesát tisíc korun. Dostala se tak do stejné společnosti jako Madonna, Jennifer Lopezová nebo Victoria Beckhamová. „Těžko si můžete představit ten očistec, ty galeje, ty zasraný Dachsteiny, ty neskutečný severy,“ vypráví Matz. „Pepa jí držel plece. To všechno fungovalo ve světě, kde závodnice nezná nic, než jen jíst a spát.“
Lákadlo moci
S takovým světem se Neumannová v roce 2007 loučila na vrcholu, jako mistryně světa. Netrvalo ale ani sto dní a s podporou vrcholných politiků se dostala na poslední chvíli do čela organizačního výboru MS v Liberci, podniku, kde se rozdávaly miliardy ze státních peněz.
Náročnou funkci přijala bez významnějších manažerských zkušeností. Toužila prodat ty lyžařské, ale měla až příliš sebevědomí. Když deník Sport zpochybňoval její dostatečnou kvalifi kaci, upozorňoval na podivnosti kolem jejího jmenování a varoval před obřím průšvihem, reagovala v rozhovoru na tyto výhrady uraženě.
„No a vidíte - já to třeba zvládnu. Předpokládám, že poznám, jestli je něco dobře, nebo špatně,“ ušklíbala se čtyři měsíce před startem šampionátu. „Musíte se prostě obklopit kvalitními lidmi, kterým věříte... A i proto jsem tu nějaké lidi vyměnila. Já si prostě myslím, že na tyhle věci mám cit. A také kontakty. Sehnat dobrý lidi je pro mě menší problém než pro kohokoliv jiného.“
Jak se záhy ukázalo, zase takový cit neměla… Každopádně Jindra ji jako muž v pozadí podporoval, aby byla odvážná. „Na konci kariéry všichni sportovci hledají nějaké profesní uplatnění. Někteří přemýšlí o tom, jestli to bude práce trenéra, jiní se stali poslanci, někteří mají fantazie o podnikání,“ líčí psycholog Slavomil Hubálek.
„V případě Kateřiny Neumannové je to asi ten poslední případ. Myslím si, že v tom sehrál roli partnerský vztah, kdy partner je podnikatel a lobbista, takže se mu nějakým způsobem chtěla vyrovnat. A moc se to nepovedlo.“
Neumannová sice skoro přísahala, že její přítel Jindra zůstane mimo, ale brzy z něho udělala svého hlavního poradce v organizačním výboru mistrovství světa. A znovu se tvářila jako by nic.
„O provozních věcech jsme jednali i s Jindrou. Hrál tam zásadní roli. Co se probralo s ním, probralo se s Kateřinou. Jeho poradní hlas byl pro ni velmi důležitý. Nepřekvapuje mě to, taky bych se obklopil lidmi, které znám,“ říká Hlaváček.
„Spousta lidí to vidí tak, že Kateřina strčila hlavu do oprátky za někoho, kdo ji zmanipuloval. Ale já to tak úplně nevidím. Je to dospělá ženská, právně nese větší zodpovědnost než on.“ Jisté je, že osobní vztah Neumannové k jejímu milému ovlivnil mnoho věcí v nečisté hře o stovky milionů.
„Nejsem žádný tunelář. Můžu podepsat, že mi po Liberci na kontě - kromě výplat - nepřibyla ani koruna,“ uvedla Neumannová pro Magazín MF Dnes. Do banku však dala svůj respekt budovaný během sportovní kariéry a také důvěru vůči muži svých snů. Brzy se mělo ukázat, že minimálně v jedné hře nevyhrála.
Kruté prozření
Neumannová si začala se ženatým mužem. Jindrova manželka Vlaďka dodnes žije ve Svitavách. „Pepa běžně vozil Lucinku na víkend k tetě Vlaďce,“ potvrzuje zdroj Sportu, který si nepřeje být jmenován. Neumannová však dlouho netušila, že Jindra má ještě další paralelní rodinu. S ředitelkou pražské mateřské školy Martinou Cachovou se mu narodila dcera Kristýna.
Půl roku poté, co Neumannová přivedla na svět dceru Lucii. „Všichni věděli, že Pepa funguje paralelně a rovnocenně ve dvou domácnostech, ani jednu nijak nešidil. Svým způsobem smekám před tím, jak dlouho to hrál,“ říká zdroj Sportu.
Jindra hrál tvrdě. Pro organizační výbor šampionátu jeho milenka Cachová pracovala jako překladatelka a nábytek pro akci dodával její otec, který pak šel s Neumannovou dokonce i „pařit“.
Liberecký organizační výbor žil v divné realitě. Když se během příprav začaly o jeho druhém vztahu objevovat zprávy v novinách, Jindra údajně dělal narážky na své románky i během ofi ciálních porad, které dokonce běžně vedl, a to i v nepřítomnosti šéfky Neumannové. „Vykládal nám, jak si dobře zasouložili,“ dodal zdroj Sportu.
Definitivně všechno prasklo až během loňského roku. Neumannová se s Jindrou rozešla na podzim, dávno po posledním závodě libereckého šampionátu. „Prožili jsme vedle sebe devět let, ráda na ně vzpomínám, jenže nakonec mě hodně zklamal. Problémy, které si v životě nasekal, neřešil,“ řekla Neumannová v nedávném rozhovoru pro MF Dnes.
K všeobecnému mínění veřejnosti, že právě proslulý lobbistický šíbr usedl k libereckému vemenu a dojil ve velkém, ať už s jejím přihlížením, nebo ne, se nevyjádřila. Tématu se jako obvykle vyhnula obloukem.
„Byla zamilovaná a cítila z toho nějaké peníze, protože je má ráda. Může si za to sama, moc dobře věděla, do čeho s Jindrou jdou, potažmo do firem svých kamarádů. Byla to připravená akce. Všichni ti hoši mají už nové firmy a smějou se,“ konstatuje člověk, který hlavní postavy celého příběhu dobře zná.
„Jak to stát pojal kontrolně, jenom dokazuje, jaká jsme džungle.“ Jindra zmizel do ústraní a brzy i Neumannové ze života. Objevilo se podezření, že z rozpočtu šampionátu nechal platit focení soukromé oslavy, na níž křepčil i s politiky.
„Pepa Katku potřeboval. A takhle to, bohužel, skončilo. Pomohl jí, ale na konci se na ní takhle podepsal.“ Ač byl Jindra jednou z hlavních postav vedení, na fakturách jeho jméno nefiguruje. Na rozdíl od podpisů bývalé lyžařky. Nutno dodat, že ač Neumannová byla šéfkou organizátorů, za následky není zodpovědná sama, navíc pořádání mistrovství provázely podivnosti od úplného počátku, kdy s ním neměla nic společného.
Avšak její víra, že se zaplacením případných děr v hospodaření pomohou politici, byla naivní, rozpadla se po pádu vlády Mirka Topolánka. Teď po dalších politických veletočích naopak padají hrozby trestních oznámení.
„Myslím si, že se stala tak trochu obětí politiků, kteří se potřebovali zbavit horkého bramboru v pořádání mistrovství. Od ní bylo nerozumné, že na to přistoupila, protože politici odešli a ona v tom zůstala,“ míní psycholog Hubálek.
Lyžařka však nikdy nepřipustila, že vstupem do pozice šéfky organizačního výboru udělala chybu. I když je jí prý líto, že věřitelé nedostali své peníze, veřejně za ně nebojovala, neomluvila se. V podstatě se jim vysmívá z podpatků na banketech po boku nejvyšších politiků či byznysmenů.
Základní vinu vytrvale hází na svého předchůdce Romana Kumpošta, i nadále bez konkrétních výtek. V době po skončení mistrovství se věnovala výběru olympijského oblečení, pomáhala běžkyním, odmítla nabídku na návrat do stopy. Ale o libereckém šampionátu se od okamžiku, kdy řešení dluhů přešlo ofi ciálně na likvidátora občanského sdružení, baví nerada.
Z lyžařky podnikatelkou
Svět se Neumannové otočil naruby, ale Šumava jí zůstala. Nedaleko od míst, kde kdysi s trenérem Stanislavem Frühaufem jako mladá dorostenka sázela mezi tréninky stovky stromků, stojí její malebná chalupa. Říká se o ní, že je to černá díra na peníze. Ale Neumannové dnes pomáhá vydělávat na živobytí.
„Celý rok se dočítám, že chalupa prodělává, že nemůže nikdy fungovat, a bavím se tím,“ říká Luděk Sáska, který má budovu od letošního ledna v pronájmu. „V tuhle chvíli je to financovatelné. Vše je otázkou výše nájmu a managementu, jestli je schopný to prodat.“
Ubytovací a wellness areál s názvem Chalupa Kateřiny Neumannové, postavený za 30 milionů korun, stále patří společnosti DNA, kterou před lety kvůli stavbě účelově založili Neumannová s tehdejším partnerem Jindrou. Ten je dnes jednatelem společnosti, Neumannová je čtyřicetiprocentním spoluvlastníkem. Pronájem vlastní chalupy je pro Neumannovou jen jednou z výdělečných aktivit.
Bývalá lyžařka stoprocentně vlastní společnost Zadov Sport & Fun, s.r.o., přes kterou nabízí fitness víkendy pro ženy nebo naopak odpočinkové pobyty pro tatínky s dětmi. Neumannová také s klienty vyráží do kouzelného italského kraje Trentino, pro který pracuje jako ofi ciální ambasador v Česku.
K tomu se stará o sedmiletou dceru. Její veřejně nejznámější aktivitou je angažmá v kanceláři na ministerstvu obrany, kde pracuje jako poradkyně ministra pro vrcholový sport. Ani tam se však lyžařka nechtěla na žádost Sport Magazínu vyfotografovat.
Záhadou stále zůstává, čím přesně se tam Neumannová vlastně zabývá. Přesto, že deník Sport zaslal tiskové a informační službě ministerstva soubor otázek. Výsledkem byla jen série mlhavých odpovědí.
„Věnuje se komunikaci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vrcholového sportu. Jejím úkolem je také práce v oblasti PR Armádního sportovního centra Dukla, komunikace s vybranými sportovními svazy a jednotlivými sportovními oddíly,“ sdělilo ministerstvo na přímou otázku, co je náplní práce Neumannové.
Žádost o konkrétní dokument zůstala nevyslyšena. Dotaz, co přesně šestinásobná olympijská medailistka na ministerstvu dělá a jestli by ji mohl za nějakou činnost pochválit, dostal od Sportu přímo ministr obrany Alexandr Vondra.
Odpověď ale nebyla o mnoho určitější. „Jsou tři resorty, ministerstvo školství, ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany, které se zabývají podporou sportu. Myslím, že je třeba si lépe v budoucnosti rozdělovat práci, možná i cestou větší specializace tak, aby se některé tradiční sporty, mezi které běh na lyžích určitě patří, znovu dostaly na výsluní,“ uvedl Vondra a dodal: „Myslím si, že je to v zájmu země.“
Na doplňující dotaz, jak může Neumannová konkrétně pomoci českému běhu na lyžích, ministr reagoval takto: „Chci, aby systém fungoval na bázi vzájemné výhodnosti. To není jen o tom, že ti sportovci si jednou za rok vezmou uniformu a udělají tím pádem armádě jakousi reklamu.“
Světlá budoucnost
Ministr obrany odmítá jakkoli zpochybňovat přínos angažmá bývalé šampionky ve svém resortu. „Já si Kateřiny Neumannové vážím za to, co sportovně dokázala. Nikterak to nespojuji ani s Libercem ani s těmi lidmi, se kterými jsem se tady rozloučil.“
Pikantní je, že Vondra musel v září řešit nepříjemný skandál bývalého náměstka Jaroslava Kopřivy, který podle pátrání MF Dnes spolu s Josefem Jindrou - ano, stále stejným Jindrou - tajně domlouval stomilionovou provizi za obchod s obrněnými vozy.
Pozice Neumannové je však pevná nejenom v armádě. Způsob, jakým byla před třemi lety dosazena do funkce prezidentky MS, skandály v přípravách samotné akce, narůstající náklady a později i obří dluhy drsně srazily její popularitu. Za lyžařkou však navzdory tomu stále stojí politici i významní sportovní funkcionáři.
„Chce být aktivní a my jsme rádi, protože ve sportu dokázala hodně,“ říká Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru (ČOV). „Samozřejmě, Liberec 2009 její pověst bude pronásledovat asi hodně dlouho. Ale to absolutně nemůže smazat, co ve sportu dokázala.“
Neumannová je členkou pléna ČOV a pracuje v jeho komisi sportovců. Je také členkou komise sportovců Evropských olympijských výborů. Pokud bude chtít, má před sebou slibnou funkcionářskou kariéru. „Má zájem, aby svoje zkušenosti z hlediska aktivního sportovce dostala do rozhodovacích struktur, držíme jí v tom palce,“ říká Jirásek.
„Jestli může být jednou šéfkou ČOV? Proč ne? Dokonce jsem ji jmenoval mezi kandidáty.“ Ve velkém sportovním světě Neumannové paradoxně pomohlo liberecké mistrovství. Výpravy z ostatních zemí totiž problémy s dluhy nebo drahými vstupenkami netrápily. A organizačně se šampionát povedl.
„Mě samozřejmě mrzí, že je obraz Katky v Česku spojený jenom s Libercem,“ říká Weisshäutel. „Mám-li to říct upřímně, vstoupila do toho podle mého názoru naivně. Ale spolupracuji s Nory a tam se její postavení nezhoršilo, ale zlepšilo.“
Ani obrovský škraloup tak není překážkou v další kariéře. Jak už to v Česku chodí, odnese ho nejspíš někdo jiný. A jak se nyní Neumannové žije s cejchem ženy, která šéfovala akci, po níž zbyly i přes nestandardní státní dotace obrovské dluhy? Trápí jí, že už není pro Česko zlatou Katkou? Těžko říct. Při posledním velkém rozhovoru pro Sport nicméně vypadala, že jí změna image i negativní odezva veřejnosti příliš nedrásají…
„V zásadě s tím problém nemám. Prostě to neprožívám. Ničeho nelituju, protože díky té nové práci jsem spoustu věcí také získala. A ty jsou pro mě cennější než přízeň některých vrtkavých fanoušků,“ naznačila už tehdy jasně, že do jejího světa za zrcadlem rozčarované hlasy veřejnosti až tolik nedoléhají…
Kurt Matz, lyžařský funkcionář a přítel Neumannové Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru „Liberec se musí vyřešit tak, aby to byla z hlediska právní a trestní zodpovědnosti čistá a jasná věc. Po lidské stránce chceme Katce pomoci. Výměna organizačního výboru během příprav a téměř v jejím závěrečném finišování byla nešťastná a velice riskantní. Vyměnil to stát a ten by měl podle mého soudu pomoci.“
Jan Weisshäutel, zástupce lyžařských firem a přítel Neumannové Vojtěch Hlaváček, zástupce většiny věřitelů „S Josefem Jindrou jsem jednal víckrát než s Kateřinou Neumannovou, ale nebyla tam nastrčená, denně seděla v kanceláři, řešila věci. Loni v květnu, v době, kdy byl dluh víc než sto milionů korun, nám poslala dopis se svou hlavičkou, že se to v blízké době vyřeší. Ozvala se letos, ale nemá nám co říct. Nevidím snahu jednat. Viděli jste Kateřinu Neumannovou, že by po konci mistrovství světa udělala tiskovku a veřejně poprosila o pomoc? Dopisem vyvolala jednání? Můžu se jen domnívat, že je nějaká snaha v zákulisí, ale to nevidím. Je mi to líto, ale nemám pocit, že by nás hájila. Připadá mi to nezodpovědné.“ Lukáš Bauer, reprezentant v běhu na lyžích „Já jsem Katku zažil výrazně blíž než všichni lidi, kteří ji v různých diskusích hodnotí jako tunelářku. Registroval jsem obrat, že z té naší Katky je najednou tou, která by měla prodat svůj penzion a zaplatit vše v Liberci. Můj osobní názor je, že lyžařka byla výborná a potom si vzala velké sousto. Jestli sama, nebo jí někdo navěsil bulíky na nos, je jedno. Bylo to její rozhodnutí.“ Zuzana Kocumová, liberecká zastupitelka a někdejší lyžařka „Párkrát jsem Kateřinu zažila na zasedáních zastupitelstva, měla jsem možnost být v zákulisí, znám lidi, kteří byli také součástí organizačního výboru mistrovství světa, a možná proto mám značně kontroverzní názor, který veřejně nechci ventilovat. Mnoho lidí by v něm mohlo hledat to, co v něm není a nebylo, například určitou rivalitu. Očernit kohokoli je strašně jednoduché, pokud jedna strana dostane slovo a druhá nemá možnost se přímo bránit. Kdyby se jednalo o veřejnou debatu nebo bychom spolu mluvily z očí do očí, bylo by to férovější a já bych mohla být s čistým svědomím otevřenější.“
|