Český sport se tetelí nadějí na miliardy, které by ho vytáhly z historické finanční krize. Premiér v demisi Andrej Babiš podporuje záměr navyšovat prostředky ze státního rozpočtu pro sport až na 13 miliard korun v letech 2020 – 2021. Zatím je ale situace kritická, o čemž svědčí reakce z malých jednot a klubů.
„Dobrovolný amatérský sport je před svým zánikem,“ tvrdí TJ Dobřany. „Spolky nikdo zadarmo a s plnou odpovědností za všechno dále nepovede. Předsedové spolků a sportovních klubů si na svoji mzdu musejí sehnat peníze sami, nebo vykonávat funkci zadarmo.“
Těžké časy prohloubila loňská dotační krize. Výsledkem je aktuální situace, v níž podle ankety ČUS mezi 2000 kluby a jednotami 76 procent z nich nemá dostatek prostředků na svoji činnost. A jen mizivé procento z nich má dost peněz, aby si platilo kvalifikované trenéry. Hnutí přežívá téměř výhradně na úsilí dobrovolníků.
„Zejména u malých TJ se sportem na amatérské úrovni je finanční situace naprosto kritická,“ hlásí TJ Sokol Čekyně. „Pohybujeme se na hranici samé udržitelnosti. Většina budov je ve špatném technickém stavu, který opravujeme svépomocí a brigádně.“
Průměrné stáří sportovního majetku činí 48 let. Stát navíc zrušil program určený na provoz a údržbu hřišť a sportovních zařízení. Pro osmdesát procent z nich to znamenalo zásah do rozpočtu, téměř třetina náhradní zdroje nesehnala a jedenáct sportovních subjektů muselo své sportoviště uzavřít.
„Vlastníme třicet let starou sportovní halu a z pronájmů jen tak tak zvládáme uhradit náklady na energie,“ stěžuje se František Litš z TJ Lokomotiva Most. „Náklady na teplo kolem padesáti tisíc korun měsíčně zcela pohltí naše veškeré finance, což je začarovaný kruh, neboť pokud by se zrekonstruoval vytápěcí systém a následně hala zateplila, náklady by rázem byly třetinové.“
Na některých místech už sportovcům obstarožní infrastruktura začíná téměř doslova padat na hlavu.
„V současné době nás začíná znepokojovat stav střech objektů, které jsou již za svojí životností. Pokud začnou protékat, dojde k destrukci celého objektu, ale tím i k možnosti zániku tělovýchovné jednoty,“ obává se TJ Jiskra Praha.
Problémem je i častý nesoulad mezi počtem členů v jednotách a vlastníky majetku. Dotace jsou přidělovány podle počtu členů, ale nezohledňují stávající majetek.
„Jednoty, které mají menší počet dětí, ale nemají majetek, se o majetek nemohou starat,“ vysvětluje Jitka Peřina, referentka ČUS z Karlovarského kraje.
Situaci také komplikuje zvýšená administrativa, která narostla od loňské dotační krize. 46 procent tělovýchovných jednot a sportovních klubů si o prostředky z určeného programu „Můj klub“ kvůli administrativní náročnosti vůbec nezažádalo.
„Administrativně jsou dotace stále složitější a my místo, abychom se věnovali práci s mládeží, musíme studovat dotační programy a podmínky k jejich čerpání,“ říká Radek Kašpárek, člen výboru SK Jaroslavice. „Připomínám, že v našem volném čase. Je to rok od roku horší.“
