Velký poprask způsobil ve sportovním prostředí článek místopředsedy Českého olympijského výboru Zdeňka Haníka pro týdeník Reflex s názvem Holky chtějí remizovat aneb Ničí vrcholový sport ženy? V něm shrnul své názory na to, že ženy jsou pro svět vrcholového sportu méně vhodné než muži. A reakce? Vymezila se vůči němu celá řada úspěšných sportovkyň.
Haník je přesvědčený, že ženy nejsou pro prostředí současného vrcholového sportu uzpůsobené stejně jako muži. A jeho různé nástrahy vstřebávají mnohem hůř a jen obtížně ho mohou skloubit třeba s rolí matky a partnerky. Impulsem pro formulování těchto myšlenek pro něj byla kniha biatlonistky Gabriely Koukalové .
Zde jsou některé úryvky z Haníkova článku:
(CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE>>>)
„Vrcholový sport si dnes vynucuje absolutní oběti a jednostrannou orientaci, což už samo o sobě je těžké pro muže, natožpak pro ženy. Je to moderní gladiátorství, a ať si to chceme, či nechceme přiznat, jistý druh dobrovolné nesvobody.“
„Muži soutěží ve sportu o vítězství, ale principiálně soutěží o moc. Avšak u žen je to jinak: moc lásky je jim bližší než láska k moci.“
„O to směšnější mi připadá, když si i ženy, éterické bytosti, začnou hrát na vojáky. A vrcholový sport je hraní na vojáky.“
I když několikrát v článku podotknul, že nemá nic proti ženskému sportu, ve vyjádření oslovených našel jen málo pochopení. „Pana Haníka znám z volejbalového prostředí, jeho dogmatické názory na toto téma mě tedy již nemohou překvapit, natož urazit,“ podotkla plážová volejbalistka Markéta Sluková . „Obecně je spíš pověstný tím, že ženské duši moc nerozumí,“ shrnula.
V rozpacích byla z Haníkových myšlenek také veslařka Miroslava Topinková Knapková. „U pana Haníka bych asi byla za větší hrdinku, kdybych šla svému muži vyprat ponožky a uvařit bylinkový čaj,“ uvedla olympijská vítězka z Londýna 2012.
Ironicky se vyjádřila Barbora Černošková, třináctinásobná česká mistryně v synchronizovaném plavání, v současnosti známá jako moderátorka České televize. „Dnes je mi líto všech soupeřek, které kvůli mé hamižnosti nemohly vyhrát. Později jsem pochopila, kde je moje místo, vdala se a porodila tři děti. Ale kdybych nepotkala muže, jenž mě vede, kde bych byla, ptám se?“ V otevřeném dopisu na facebooku pro šéfa ČOV Jiřího Kejvala pak vyzvala ke „zrušení ženského vrcholového sportu.“
Odmítavě se k Haníkovým názorům postavili i muži. Třeba předseda České unie sportu Miroslav Jansta. „Připadne mi, že Zdeněk Haník zůstal sportovně olympijským myšlením před rokem 1968, protože do té doby dominovali na olympiádách muži. Jeho názory jsou staré tak půl století, to totiž ještě lékařské i sportovní kapacity vyspělé části světa věřily, že třeba běh na dlouhé tratě pro ženy není.“
Podobně to vidí také tenisový trenér David Kotyza, který trénoval wimbledonskou vítězku Petru Kvitovou či světovou jedničku Karolínu Plíškovou . „Všechny chtějí vyhrát, a nejen to – chtějí posouvat svoje limity, o něco se snaží. To nezaslouží despekt, který čiší z článku, ale obdiv.“
Ale nenašly se jen vůči Haníkovi negativní názory. O tom, že s jeho myšlenkami souzní, promluvila bývalá mistryně světa v aerobiku Olga Šípková , která vysvětlila, proč ve vrcholovém sportu už dnes nefiguruje ani jako trenérka. „Jsem žena, která si chce dovolit být slabá, která chce plakat, být jemná, citlivá, být rozmazlována silou muže. Prostě chci být ženou, která si dnes v rekreačním sportu užívá radost, společnou ženskou energii, souhru, a ne boj, jenž z nás dělá muže. A to já nejsem.“
Sám Haník na převážně odmítavé komentáře následně také zareagoval. „Sport ano, rovně ženám i mužům bez rozdílu, ale vrcholový sport znamená podřídit se jednostrannosti a vzdát se jiných krásných aspektů života. A pokud orientace na světové vavříny učiní ženy celoživotně šťastnými, pak svůj názor rád přehodnotím.“
Celou polemiku čtěte v nejnovějším vydání časopisu Reflex
