Už dost plošným zákazům. Miroslav Jansta, předseda České unie sportu i basketbalové federace, vnímá kritické ohrožení významných profesionálních lig v zemi. Řešení nevidí v pokračování dalších přísných omezení nebo nadměrném testování. „Hlavní je absolutní odpovědnost jednotlivce,“ říká Jansta.
Patří k těm, kteří by z koronavirové infekce mohli mít oprávněný vítr. Miroslav Jansta má za sebou transplantaci ledviny. „Jsem zdravotně nejrizikovější skupina, mám transplantaci. Ale žiju v pohodě jako předtím,“ říká Jansta. „S tím koronavirem tady budeme žít dál, tak by se to mělo pojmout. Hlavně zachovat klid a racionalitu.“
Šéfové klubů ve velkých týmových ligách ale vzhledem k restrikcím, které hrozí zničením jejich soutěže, klid ztrácejí…
„Obecně je potřeba konstatovat, že zažíváme tuhle situaci poprvé za svůj život. Kromě španělské chřipky poprvé z celosvětového pohledu. Je potřeba na to koukat obezřetně. Málokdo tomu rozumí, politici získávají zkušenosti. Musíme spoléhat na státní orgány, jak k tomu přistoupí.“
Ty byly zatím přísné, nemáte obavy, pokud by podobný trend pokračoval?
„Mám podobný názor jako předseda hokeje, že je to nějaký druh chřipky. Nepamatuju, že by pandemie chřipky měla takhle velké zásahy do lig. Epidemiologická hranice chřipky je necelých 2000 lidí na sto tisíc, toho teď ta čísla nedosahují. Úmrtnost je menší. Je třeba k tomu přistoupit se zdravým rozumem, nebýt hysteričtí. Díky vládě se zvládl první nápor, v pořádku. Ale vir nezmizí, je potřeba s ním žít dál.“
Jenže sportu teď hrozí, že ho omezení zmrazí, je to udržitelná situace?
„Bez sportu a kultury budou lidi žít těžko. To je náplň života, je potřeba jim to umožnit. Zdůrazňuju individuální odpovědnost všech, co se okolo sportu pohybují. A je to i o přístupu státu, aby víc věřil lidem a dal jim důvěru, že o sebe budou dbát. Zvlášť profesionální sportovci, kteří se tím živí.“
Jak si to konkrétně představujete?
„Každý má povinnost se o sebe starat, pokud je mu blbě, ať je okamžitě poslaný domů, ať se léčí. Je to absolutní odpovědnost jednotlivce. Já jsem zastánce liberálního přístupu. A to jsem zdravotně nejrizikovější skupina. Nemůžeme zastavit hokej.“
Jaká je teď role Národní sportovní agentury, když se podle šéfa LFA Dušana Svobody musí profesionální kluby obracet na ministerstvo průmyslu?
„Je zásadní. Je to náš reprezentant, ústřední orgán státní správy v oblasti sportu. Má sjednotit náš postup. Hnilička to dělá, komunikuje, svolává porady. Já necítím něco špatného. Když se něco rodí, je to složité. Tady se to rodí po třiceti letech a v extrémní situaci. My dáváme k Národní sportovní agentuře, se kterou máme vynikající spolupráci, připomínky. Milan Hnilička s tím musí dál na hlavní hygienu a poradcem pana premiéra, panem Prymulou, aby získal stanovisko.“
Co si myslíte o pravidelném plošném testování před zápasy?
„Testování dopředu je drahé, to nám nikdo nezaplatí, a stejně to nic nezajistí. Jednoho hráče jeden den otestujete a druhý den to chytí. Museli bychom testovat každý den, to je nesmysl. Testoval bych dál průběžně, ne před každým zápasem. Měli bychom to začít brát jako chřipku a řešit taky psychiku lidí. Každý, kdo je vystresovaný, že něco dostane, už tím se stává ohroženým druhem. Potřebujeme lidi i psychicky naladěné, sport k tomu má pomáhat.“
Co bude pro vás do dalšího období klíčové?
„Každý kraj to má jiné, je potřeba to sjednotit. Je důležité, aby se Milanu Hniličkovi podařilo vyjednat se státem co nejliberálnější podmínky, aby se toho stát nebál. Zároveň musíme být přísní v klubech, aby byly postihy, když někdo bude chodit mezi zdravé a bude mu blbě. Já bych k tomu přistoupil česky, aby se nemuselo švejkovat. Přísná omezení přináší obcházení. Když je někdo nemocný, nechám všechny otestovat. Toho, kdo není nemocný, nechám hrát. Chápu karanténu pro čtyři, pět hráčů. Ale dávat celý tým do karantény? Je třeba zachovat racionální přístup, nedělat šílenosti.“
