Předseda ČUS Jansta: Zrušme akce v Rusku, netrestejme ale sportovce
Coby předseda České unie sportu i basketbalového svazu má Miroslav Jansta na útok Ruska na Ukrajinu jasný názor. Sportovní svět by na ni měl odpovědět tak, že okamžitě zruší všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska.
Měli by být ruští sportovci a svazy dočasně vyloučeni ze všech mezinárodních soutěží?
„Sport by měl být apolitický. Současná ruská agrese na Ukrajině ale dalece přesahuje rámec politiky a útočí na základní lidské hodnoty, na kterých stojí i sport. Proto by měly být okamžitě zrušeny všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska. Dohodnout společný postup s nadnárodními sportovními institucemi. Samozřejmě ale nepřeji ruským sportovcům, aby odnášeli neschopnost a zvůli svých politiků. Netrestat sportovce, potrestat režim. Sankcemi ve sportu by byli postiženi i ruští sportovci, kteří se dlouhodobě připravují v Evropě a nesouhlasí s Putinem.“
A co by znamenalo pro sport, kdyby se ruští sportovci nemohli zúčastnit třeba akcí v Evropě nebo jinde ve světě?
„Oslabení konkurence, mnohdy snížení sportovní hodnoty soutěží, narušení herních plánů dlouhodobých soutěží a komplikace v probíhajících nebo připravovaných kvalifikacích. A taky eliminaci možnosti, jak působit demokratickými hodnotami na lidi z jiných zemí, kteří si třeba ani neuvědomují, že je i jiný svět. Naši sportovci za totality jezdili do světa a tam se seznamovali s tím, že existuje i jiný svět a pohled na realitu.“
Jak jinak by se měl podle vás sportovní svět postavit ke konfliktu na Ukrajině?
„Tak jako to dělal po celou historii – snažit se být nejlepší a ukázat světu, že existují i hodnoty fair-play, že se dá bojovat i jinak nežli zbraněmi.“
Máte zprávy, zda byla ČUS či sportovní svazy požádány ukrajinskými protějšky o pomoc? Ta už proběhla v případně basketbalového klubu Prometej, jenž přesídlil do Nymburka. Existuje jiný takový příklad?
„Jako ČUS jsme umožnili trénink mistru basketbalu týmu Prometej ve Sportovním centru Nymburk. Zde odehrají také mezinárodní utkání, konkrétně Ligu mistrů. To jsme jim nabídli včas a jsou u nás už týden. Jinak další žádné požadavky o pomoc z Ukrajiny jsme nezaznamenali, a zda některé národní sportovní svazy ano, mi není známo. Otázka je, jak mohou sportovní organizace účinně pomáhat.“
Máte zprávy, kolik českých sportovců momentálně působí na Ukrajině a zda nepotřebují pomoc?
„Takové zprávy nemáme, to musí vědět jednotlivé svazy nebo jednotlivci. Jsme připraveni jim poskytnout jakoukoliv koordinovanou pomoc.“
Má ČUS například ubytovací kapacity (tělocvičny, ubytovny), aby případně pomohla s vlnou uprchlíků z Ukrajiny? Lze vůbec plošně takovou pomoc organizovat?
„ČUS má pouze Národní sportovní centrum v Nymburce, které je ve špatném stavu, po covidu je v hospodářské ztrátě a čeští sportovci by tím ztratili už vůbec jednu z mála možností, kde trénovat. V tělocvičnách naše členské kluby, které je vlastní, v tuto chvíli ani neví, zač zaplatit elektriku a topení, protože ceny dramaticky stouply a nejsou zdroje na jejich úhradu. Plošně by takovou pomoc musel pomoci organizovat stát. Sportovci sami mohou nabídnout pomoc spíše v ojedinělých případech.“
Zprávy ze dne 3. března 2022
České biatlonistky dnes v závodě štafet Světového poháru ve finském Kontiolahti nastoupily se žlutomodrými čelenkami a čepicemi na podporu Ukrajiny. „Chceme vyjádřit podporu napadené Ukrajině a ukrajinským kamarádům, kteří tu teď s námi nemohou závodit. Je to jen malé gesto, ale věříme, že v této situaci je každá forma podpory a pomoci potřebná a důležitá.“
Bývalý ukrajinský světový rekordman ve skoku o tyči Sergej Bubka by měl ve své vlasti koordinovat a řídit humanitární pomoc Mezinárodního olympijského výboru. Dlouholetý předseda ukrajinského olympijského výboru zamíří na žádost předsedy MOV Thomase Bacha do Lausanne, aby se ujal rozdělování prostředků z Fondu solidarity.
Česká softbalová asociace (ČSA) se jako mnohé domácí sportovní svazy přidala k pomoci Ukrajincům a vyzvala kluby, aby umožnily rodičům s dětmi prchajícími před válkou sportovat. Naopak ruští a běloruští agresoři si v Česku nezahrají. „Jako země budeme postaveni před výzvu postarat se o ukrajinské uprchlíky, kterými jsou převážně ženy a děti. Nechme je sportovat v našich klubech zdarma, bez nutnosti platit příspěvky. Pomozme jim a jejich rodičům najít novou vstřícnou komunitu v nové zemi,“ uvedl v tiskové zprávě předseda České softbalové asociace Gabriel Waage.
Ruský cyklista Alexandr Vlasov vystoupil na sociálních sítích proti válečnému konfliktu na Ukrajině. Jezdec německé profesionální stáje Bora-hansgrohe zdůraznil, že s invazí ruské armády stejně jako řada krajanů nesouhlasí a vyjádřil účast všem lidem, kteří kvůli bojům na Ukrajině trpí. „Stejně jako mnoho dalších Rusů chci mír. Nejsem žádný politik a normálních lidí, jako jsem já, se nikdo neptal, jestli chceme válku. Pro každého to byl obrovský šok a jen doufám, že to brzy skončí,“ napsal pětadvacetiletý Vlasov na Instagramu.
Rusko se proti vyloučení z paralympijských her odvolalo k arbitráži CAS. Agentuře TASS to řekl ministr Matycin s tím, že verdikt IPC je hrubým porušením práv sportovců a manipulací olympijskou chartou a lidskými právy k dosažení politických cílů.
Zatímco světová plavecká federace FINA ruské a běloruské závodníky nevyloučila, evropská tak učinila. Reprezentanti obou těchto zemí tak sice mohou jako neutrální závodit na mistrovství světa, ale například na srpnový evropský šampionát v plaveckých sportech do Říma pozváni nebudou.
Dvojnásobný olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek si v pondělí nepřijde osobně pro státní vyznamenání, které by měl převzít z rukou prezidenta Miloše Zemana. Považuje to za nevhodné kvůli válce na Ukrajině. „Udělení státního vyznamenání si velmi vážím. Je to pro mě pocta, asi největší, jaká může v nesportovním životě být. Bohužel se musím z pondělního slavnostního předávání omluvit. Nedovedu si představit, že bych si na sebe bral slavnostní oblek v této době, kdy na Ukrajině umírají lidé, sportovci a mí osobní kamarádi tam bojují v maskáčích za svou vlast,“ uvedl elitní judista na instagramu. Více čtěte zde >>>
Téměř celý svět už ruské a běloruské sportovce vyloučil ze svých řad. Na paralympiádě v Pekingu se ale mohli objevit. Až den před jejím startem Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) po řadě protestů své původní rozhodnutí změnil. Důvodem byly i obavy o bezpečnost sportovců, z vyjádření funkcionářů je zřejmé, že se báli i násilných projevů mezi handicapovanými reprezentanty.Více čtěte ZDE>>>
Aby aspoň trochu pomohl, spustil biatlonista Mikuláš Karlík aukci olympijské kolekce a startovních čísel. „Ze začátku mi to přišlo jako malá pomoc, ale nakonec jsme se dostali na zajímavou částku. Jsem moc rád, že naše vazba s fanoušky funguje takhle dobře,“ říká Karlík ve videu. Vybralo se totiž už 143 tisíc korun a aukce stále běží. 22letý závodník také prozradil, kam peníze poputují: „Chtěli jsme, aby naše pomoc zůstala u biatlonu. Proto jsme se rozhodli podpořit rodinu devatenáctiletého biatlonisty Jevhena Malyševa, který padl při obraně Ukrajiny.“
Rusko se ohrazuje proti vyloučení z paralympiády. „Naši paralympijští sportovci neudělali nic, co by mohlo být vyloženo jako podpora současných politických komplikací,“ citovala agentura AP prohlášení národního paralympijského výboru.
