Předseda ČUS Jansta: Zrušme akce v Rusku, netrestejme ale sportovce
Coby předseda České unie sportu i basketbalového svazu má Miroslav Jansta na útok Ruska na Ukrajinu jasný názor. Sportovní svět by na ni měl odpovědět tak, že okamžitě zruší všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska.
Měli by být ruští sportovci a svazy dočasně vyloučeni ze všech mezinárodních soutěží?
„Sport by měl být apolitický. Současná ruská agrese na Ukrajině ale dalece přesahuje rámec politiky a útočí na základní lidské hodnoty, na kterých stojí i sport. Proto by měly být okamžitě zrušeny všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska. Dohodnout společný postup s nadnárodními sportovními institucemi. Samozřejmě ale nepřeji ruským sportovcům, aby odnášeli neschopnost a zvůli svých politiků. Netrestat sportovce, potrestat režim. Sankcemi ve sportu by byli postiženi i ruští sportovci, kteří se dlouhodobě připravují v Evropě a nesouhlasí s Putinem.“
A co by znamenalo pro sport, kdyby se ruští sportovci nemohli zúčastnit třeba akcí v Evropě nebo jinde ve světě?
„Oslabení konkurence, mnohdy snížení sportovní hodnoty soutěží, narušení herních plánů dlouhodobých soutěží a komplikace v probíhajících nebo připravovaných kvalifikacích. A taky eliminaci možnosti, jak působit demokratickými hodnotami na lidi z jiných zemí, kteří si třeba ani neuvědomují, že je i jiný svět. Naši sportovci za totality jezdili do světa a tam se seznamovali s tím, že existuje i jiný svět a pohled na realitu.“
Jak jinak by se měl podle vás sportovní svět postavit ke konfliktu na Ukrajině?
„Tak jako to dělal po celou historii – snažit se být nejlepší a ukázat světu, že existují i hodnoty fair-play, že se dá bojovat i jinak nežli zbraněmi.“
Máte zprávy, zda byla ČUS či sportovní svazy požádány ukrajinskými protějšky o pomoc? Ta už proběhla v případně basketbalového klubu Prometej, jenž přesídlil do Nymburka. Existuje jiný takový příklad?
„Jako ČUS jsme umožnili trénink mistru basketbalu týmu Prometej ve Sportovním centru Nymburk. Zde odehrají také mezinárodní utkání, konkrétně Ligu mistrů. To jsme jim nabídli včas a jsou u nás už týden. Jinak další žádné požadavky o pomoc z Ukrajiny jsme nezaznamenali, a zda některé národní sportovní svazy ano, mi není známo. Otázka je, jak mohou sportovní organizace účinně pomáhat.“
Máte zprávy, kolik českých sportovců momentálně působí na Ukrajině a zda nepotřebují pomoc?
„Takové zprávy nemáme, to musí vědět jednotlivé svazy nebo jednotlivci. Jsme připraveni jim poskytnout jakoukoliv koordinovanou pomoc.“
Má ČUS například ubytovací kapacity (tělocvičny, ubytovny), aby případně pomohla s vlnou uprchlíků z Ukrajiny? Lze vůbec plošně takovou pomoc organizovat?
„ČUS má pouze Národní sportovní centrum v Nymburce, které je ve špatném stavu, po covidu je v hospodářské ztrátě a čeští sportovci by tím ztratili už vůbec jednu z mála možností, kde trénovat. V tělocvičnách naše členské kluby, které je vlastní, v tuto chvíli ani neví, zač zaplatit elektriku a topení, protože ceny dramaticky stouply a nejsou zdroje na jejich úhradu. Plošně by takovou pomoc musel pomoci organizovat stát. Sportovci sami mohou nabídnout pomoc spíše v ojedinělých případech.“
Zprávy ze dne 20. dubna 2022
Proti rozhodnutí pořadatelů Wimbledonu vyloučit ruské a běloruské tenisty z letošního ročníku nejslavnějšího tenisové turnaje se ohradili představitelé ATP. „Je to nespravedlivé a může to být nebezpečný precedens do budoucna,“ uvedli v prohlášení na webu. „Diskriminace na základě národnosti je také v rozporu s dohodou uzavřenou s Wimbledonem, protože jediným kritériem pro účast je postavení v žebříčku. Dalšími kroky budeme řešit po poradě s vedením a dalšími členy,“ uvedla organizace.
Potvrzeno! Ruští a běloruští tenisté byli kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni z Wimbledonu. Dnes o tom informovali organizátoři londýnského grandslamu, který v All England Clubu začne 27. června. „Uvědomujeme si, že to je tvrdý trest, a mrzí nás, že hráči a hráčky budou trpět kvůli krokům lídrů ruského režimu,“ uvedl v prohlášení předseda All England Lawn Tennis Clubu Ian Hewitt, který krok projednával i s britskou vládou.
Ruští tenisté budou kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni z Wimbledonu, tvrdí zpravodajský web Sportico. Pořadatelé londýnského grandslamu tuto informaci zatím nepotvrdili. Dříve uvedli, že o účasti ruských a běloruských hráčů a hráček na wimbledonské trávě jednají s britskou vládou. Konečné stanovisko plánovali zveřejnit v polovině května. Pokud by se neúčast ruských tenistů potvrdila, nesměli by mužskou dvouhru hrát světová dvojka Daniil Medveděv ani osmička Andrej Rubljov, který přitom bezprostředně po zahájení invaze vystoupil proti válce na Ukrajině. Řada ruských hráček je i v ženské světové špičce. V žebříčku je nejvýše postavená Anastasija Pavljučenkovová, které patří patnáctá příčka. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 19. dubna 2022
Mezinárodní bruslařská unie (ISU) ještě neodebrala Rusku pořadatelství závodu v příštím ročníku krasobruslařské Grand Prix. Zatím je naplánovaný v kalendáři na 25. až 27. listopadu jako poslední zastávka před finále seriálu v Turíně. Nyní se ISU ptá svých členů na jejich názor, jak s touto akcí naložit. Dopis s touto žádostí získala ruská agentura TASS.
Zprávy ze dne 14. dubna 2022
Mistrovství volejbalistů letos uspořádají místo Ruska Polsko a Slovinsko. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko podle něho bude hostit i vyvrcholení turnaje, tedy obě semifinále a zápasy o medaile. FIVB to zatím oficiálně nepotvrdila.
Prezident Japonské judistické federace Jasuhiro Jamašita odsoudil Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Jeho jednání podle Jamašity odporuje judistické etice. Ruský prezident přitom judo od mládí provozuje a je držitelem černého pásku. Jamašita s ním před časem točil instruktážní video o tomto sportu. Ruská ofenziva na Ukrajině ale duchu juda odporuje. „Když poslouchám zprávy v médiích o nelidských činech páchaných na Ukrajině a ruské vojenské agresi, láme mi to srdce. Prezident Putin je judista a tyto činy jsou proti myšlenkám a smyslu juda. Nesmí se to tolerovat,“ uvedl Jamašita na serveru insidethegames.
Téměř 100 000 korun se podařilo získat z aukcí dresů a vybavení známých sportovců z charitativní aukce, kterou pořádala brněnská společnost Prokonzulta. Vydražená suma poputuje na pomoc ukrajinským dětem. Nejcennějším předmětem dražby se stala raketa Petry Kvitové, za kterou nový majitel zaplatil 60 000 korun. „Byl o ni největší zájem a suma za ni daleko přesáhla vydražené částky za ostatní předměty,“ sdělil ČTK organizátor a licitátor dražby Josef Machů.
Zprávy ze dne 13. dubna 2022
Andrij Jarmolenko válí za West Ham mimo jiné s českými parťáky, jeho duše ale musí trpět tím, co za zprávy se valí z jeho vlasti. Ukrajina statečně čelí brutální ruské invazi, okupanti ale mají na svědomí nespočet lidských životů a celá zničená města... Mezi ně prakticky patří i Černihiv, odkud se do velkého fotbalu rozletěl právě spoluhráč Tomáše Součka, Vladimíra Coufala a Alexe Krále. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 12. dubna 2022
V Labe Aréně v Račicích se od začátku dubna připravuje devět mladých ukrajinských kanoistů s trenérkou. Plánuje se také příjezd patnáctičlenné skupiny ukrajinských veslařů. Mladí sportovci opouštěli vlast narychlo, takže 1. dubna přijeli s minimem věcí. Správa račického areálu jim pořídila základní oblečení a obuv, hygienické potřeby, dva mobilní telefony a notebook. Lodě dodalo několik pražských klubů. „Budeme se snažit v případě potřeb zajistit další materiál, který by vybavení skupiny, narychlo evakuované z válkou postižené země, vhodně doplnil. Může jít například o sportovní oblečení pro trénink, všeho ostatního mají v tuto chvíli dostatek,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Českého svazu kanoistů Jan Boháč, brzy se také mladí Ukrajinci začnou učit česky.
V dobročinné dražbě koupili olympijskou medaili Tonyho Martina, aby společně pomohli obětem války na Ukrajině, pak ji čtyřnásobnému mistru světa v cyklistické časovce zase vrátili. Společnost Fitiline Němcovo stříbro z Londýna 2012 vydražila za 31 100 eur a příspěvek ještě zaokrouhlila na 35 tisíc eur. A cenný kov vrátila původnímu majiteli. „Dali mi tu medaili, abych si ji vzal zpátky domů. Ani tomu nemůžu uvěřit,“ řekl listu Bild překvapený šestatřicetiletý bývalý cyklista, jenž chtěl svou pomoc zaměřit především na ukrajinské děti.
