22. února 2023 • 14:00

PĚT tipů pro kluby, aby přežily. Kouzla s příspěvky, město za zády, v lednu půst

Autor: Petr Čeněk
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Sparta: Čtvrtý gól Kuchty po senzačním Krejčího zpracování! 0:4
Slovácko – Slavia: Centr Patrika Blahúta si nešťastně srazil do vlastní branky David Zima, 1:1
VŠECHNA VIDEA ZDE

Inflace, vysoké ceny energií, zpožděné dotace. První měsíce roku jsou pro financování sportovních klubů složité, letos to platí dvojnásob. Zatímco se sportovci potí při zápasech, na chod klubu není často kde brát. Pokud nedisponuje vlastními zdroji, čeká ho z pohledu financování často na první pohled neřešitelná rovnice. Nabízíme proto klubům pět tipů, jak se jí pokusit spočítat a přežít.



Zatímco konec roku je spojen s hektickým utrácením zejména dotačních titulů, které je nutné profinancovat, jeho začátek je v tomto směru pravý opak. Příjmů do klubových pokladen je jako šafránu, případná pomoc z dotačních titulů se na účtech klubů objeví nejdříve v dubnu, ale reálně spíše až v květnu

A to už bude mít většina sportů svoji sezonu za sebou. Mnoho týmů totiž zažívá vrchol sezony právě nyní. To se týká zejména halových a zimních sportů. Jak si tedy kluby v mimořádně obtížné ekonomické situaci mohou pomoci?

1. Mobilizovat vlastní zdroje, pracovat s příspěvky

V tomto směru jde především o nastavení výše a termínu splatnosti klubových příspěvků. Nejlépe znám situaci v basketbalu a níže uvádím tabulku příspěvku klubů ve Středočeském kraji. Je z ní vidět, že rozpětí příspěvků je velké a pohybuje se mezi 2 – 8,5 tisíci korun. Tady mají kluby slušné rezervy. Na druhé straně – pokud se funkcionářům podaří udržet příspěvky na přijatelné výši s maximálním využitím dalších zdrojů, neriskují, že se sportování jejich dětí stane pro některé rodiny „nedosažitelným luxusem“.

Důležité je také nastavení splatnosti příspěvků. Ideálním stavem je pololetní splatnost k 31. lednu a následně třeba k 31. červenci. I když o prázdninách to tak nespěchá a splatnost se dá šikovně posunout až poslednímu září. Je to vhodnější i pro to, aby se příspěvky rodičům nepotkaly s výdaji spojenými se začátkem školního roku.

V případě, že se vám to takto podaří nastavit, máte v podstatě vyhráno, co se týče zajištění financí na první čtvrtletí. Jde však o dlouhodobý proces a je důležité, aby si na tyto pevně nastavené termíny členové zvykli a akceptovali je.

„V Brandýse se platí příspěvky za období 9-12, a potom za 1-6 daného roku. Za prázdniny, kdy se netrénuje, se příspěvky neplatí, i když některá družstva začínají již v polovině srpna a potom jedou na soustředění,“ popisuje ekonomka BK Brandýs nad Labem Kateřina Procházková s tím, že příspěvky je možné platit i měsíčně.

„Tak, aby zátěž rodičů byla co nejvíce rozložena a nemuseli je platit najednou. Od začátku roku jsme byli také nuceni příspěvky zvýšit o dvě stě korun na sedm stovek. I tak ale můžeme odměny trenérů vyplatit, až když dostaneme dotaci od města a od NSA, případně od basketbalové federace,“ říká.

To v Kroměříži na to jdou trošku jinak. „Máme nastaveny příspěvky na celou sezonu (10 měsíců) s tím, že je možné je uhradit ve dvou splátkách. První do konce října a další splátku do konce února,“ říká zkušený sekretář TJ Slavia Kroměříž František Ebergenyi.

Tento model je prý výhodný pro to, že k začátku sezony klub tímto způsobem zjistí aktuální počet členů oddílu. „V případě ukončení činnosti totiž děti odcházejí po sezoně, a tak není případný problém s alikvotní vratkou příspěvku. První splátkou navíc získáme zhruba 65 % celkových příspěvků. A jinak - pokud jsou z jedné rodiny v klubu dvě děti, to mladší platí jen polovinu částky,“ doplňuje Ebergenyi s tím, že je nezbytné, aby si v těžké době kluby vytvořily rezervu. V Kroměříži je asi ve výši 20-25% ročního rozpočtu.

2. Najít společnou řeč s městem

Mít za sebou podporu radnice je pro řadu klubů další stěžejní pomoc v těžké době. Obecně platí, že města podporují své kluby mnohem vstřícněji než krajské a celostátní orgány státní správy. Logicky - mají k nim blíže. V dresech s nápisem města hrají jejich kamarádi, známí a děti, což většina měst dokáže slušně ocenit a nakonec i „prodat“. Vždyť jsou to všichni jejich potencionální voliči...

V současnosti je však situace v řadě měst o něco komplikovanější. Nová vedení radnic totiž po podzimních komunálních volbách často neměla dostatek času, aby mohla co nejdříve vypsat jednotlivé dotační programy. Většinu z nich tak města vyhlásila až v lednu, což předpokládá, že je městská byrokracie „zchroustá“ nejdříve v březnu, kdy je mohou schválit zastupitelstva.

K tomu je nutné přičíst termín na vyúčtování dotace, kontrolu vyúčtování, zpracování a podepsání smlouvy. Takže i při rychlé akci se peníze na účtech klubů objeví nejdříve v první polovině května.

Některá města i pro to poskytují zálohové platby. Ale to se většinou týká jen prověřených klubů nemajících ve vztahu s městem jakékoliv problémy. Jiná města vycházejí klubům naproti v tom, že poskytují osvědčeným firmám paušální platby. Tak, aby mohly čerpat peníze co nejdříve zpočátku roku. Tady je to většinou otázka dohody vedení města a klubu. Příští rok už bude z tohoto pohledu snadnější a rychlejší, protože další komunální volby se konají až na podzim 2026.

Jak takový dobře nastavený vztah „město – sportovní kluby“ může fungovat, popisuje Miroslav Janovský, předseda sportovní komise města Písek. „Podporu sportu bych rozdělil na nepřímou a přímou. Nepřímá znamená, že město financuje provoz několika sportovišť a sportovní kluby, které je využívají, na nich mohou sportovat zadarmo. Jedná se o zimní stadion, fotbalový areál, atletický stadion a plavecký bazén,“ vypočítává Janovský.

Přímá podpora je pak v Písku rozdělena na podporu mládeže a od loňska i dospělých. Celková částka činí zhruba 2% z celkových příjmů města, tedy minimálně 8,5 milionů korun. Z toho 4,5 milionu jde na čtyři vybrané sporty – fotbal, hokej, basketbal a házenou. Ty město podporuje primárně a zde jsou částky předem dané.

Zbytek je rozdělen mezi všechny sportovní organizace ve městě víceméně podle počtu jejich členů. A 380 tisíc je takzvaná systémová podpora primárně určená pro výjimečné jednotlivce v individuálních sportech.

Co se týče podpory v „hluchém“ období leden – duben, podařilo se v Písku dojednat, že město uvolní prostředky na toto období včas alespoň čtyřem hlavním sportům, u nichž jsou částky předem dané.

3. Najít si sponzory

Pokud má klub v zádech solventního partnera schopného podpořit sportovní subjekt domluvenou částkou, tak ji nasměrujte do prvních měsíců roku. Pak není co řešit. V praxi to ovšem tak jednoduché nebývá, a to především z následujících důvodů:

  • málokterý klub má v zádech tak silného ekonomického mecenáše 
  • mnoho potencionálních sponzorů poskytuje peníze až podle ekonomických výsledků firmy v polovině roku
  • smluvní partner nemusí svým závazkům dostát, pokud se jeho ekonomické výsledky nevyvíjejí zrovna příznivě a soudit se s ním určitě nebudeme
  • mnoho firem dávali a dávají vydělané peníze na charitativní účely, což byla v minulém roce podpora Ukrajiny
  • Často je to tedy o dohodě. Nicméně realita je taková, že řada klubů zejména na výkonnostní úrovni má k zásadním sponzorským příjmům daleko.

4. Minimalizovat výdaje v první polovině roku

Zatímco v předchozích případech jsme zmiňovali příjmovou stránku klubů, nyní přibližujeme možné úspory a šetření klubových výdajů. Nadměrné klubové a materiálové náklady musíme omezit na nezbytně nutné, řadu výdajů snese odklad do druhé poloviny roku a bude se hodit při vyúčtování poskytnutých dotací.

Klub tedy na začátku roku pro své přežití ideálně hradí pouze a jen náklady související s běžnou činností klubu, a především s mistrovskými zápasy nebo závody. Jde především o náklady na cestovné, rozhodčí, odměny trenérů a nájmy pro trénování a hraní zápasů.

I tady se však nabízí cesta domluvit se s trenéry, že se odměny budou vyplácet třeba čtvrtletně, což jsme při inkasování dotací schopni zvládnout. Stejná možnost se nabízí u nájmů, kde zejména státní organizace nemají obvykle problém vyúčtovat nájemné až ke konci pololetí, pokud existuje vzájemná důvěra a pochopení. 

5. Vytvořit si dostatečnou finanční rezervu

Poslední rada se týká opět hospodárné práce s rozpočtem. Vytvořit si rezervu není úplně snadné v kontextu toho, že veškeré dotační peníze se musí s koncem roku vyúčtovat. Zkušení funkcionáři klubů však vědí, že začátkem roku to s financemi nebude na žádný mejdan.

A tak se snaží, aby bylo dostatek financí, alespoň na nejnutnější provozní výdaje, i když i ty neustále rostou. Jak pod vlivem inflace, tak pod tlakem na ceny energií.

V rozpočtu by bylo přesto ideální mít stálou rezervu ve výši kolem 20% ročních výdajů, jak výše doporučoval i sekretář basketbalového oddílu z Kroměříže. Že je to však nyní v řadě případů téměř nemožné, je bohužel současná realita českého klubového sportu.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud